Přeskočit na obsah

Mirotice (Bochov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mirotice
Dům v obci
Dům v obci
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecBochov
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°6′39″ s. š., 13°0′4″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel21 (2021)[1]
Katastrální územíMirotice u Kozlova (6,86 km²)
PSČ364 71
Počet domů11 (2021)[2]
Mirotice
Mirotice
Další údaje
Kód části obce71633
Kód k. ú.671631
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mirotice (německy Miroditz) jsou malá vesnice, část města Bochov v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Nachází se asi 5,5 kilometru jihozápadně od Bochova. Mirotice leží v katastrálním území Mirotice u Kozlova o rozloze 6,86 km².[3]

Název

[editovat | editovat zdroj]

Až do sedmnáctého století se vesnice jmenovala Miřetice. V písemných pramenech se název vesnice objevuje ve tvarech de Mirzieticz (1394), de Mirzeticz (1398), de Myrzyetycz (1399), de Mierzieticz (1400), von Mereticz (1442), z Mierzeticz (1495), Meretitz (1536), Miereticze (1581), na Merediczych (1600), na Miřeticích (1603), na Měroticích (1615), Meroditz (1785) a Miroditz nebo Miretitz (1847).[4]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1394, kdy zde zemřel zeman Pešek z Miřetic, který byl leníkem pánů z Rýzmburka na bochovském hradě.[5] V letech 1442–1456 je uváděn Broum, předek vladyckého rodu Broumů z Miřetic. Mikuláš Broum byl v roce 1495 služebníkem Plavenských z Plavna. Teprve roku 1567 Jindřich starší Plavenský zrušil manské povinnosti mirotického panství, které v té době patřilo Hanušovi z Utenhofu.[6] Roku 1567 vesnici získal Adam Steinsdorf ze Steinsdorfu, jehož potomci ji v roce 1624 prodali Juliu Jindřichovi Sasko-Lauenburskému, který ji připojil ke svému ostrovskému panství.[7]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Jižně od silnice II/208, u plotu bývalého vojenského muničního skladu, na povrch vystupuje mrazem modelovaný výchoz granátického amfibolitu, vypreparovaný z okolních zvětralin. Skalní útvar má průměr asi deset metrů a dosahuje výšky pět metrů.[8]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 175 obyvatel (z toho 86 mužů). Všichni byli německé národnosti a římskokatolického vyznání.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 194 obyvatel: tři Čechoslováky a 191 Němců. I tentokrát se všichni hlásili k římskokatolické církvi.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů[11][12]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatelé 2582462331941771751945333232920313021
Domy 4242424139384036—57891011
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Kozlov.

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Mirotice byly samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Žlutice, ale v roce 1950 v okrese Toužim. V letech 1961–1974 byly častí obce Kozlov v okrese Karlovy Vary. Od 1. ledna 1975 jsou částí města Bochov v okrese Karlovy Vary.[13]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Mirotická tvrz stávala na jižní straně poplužního dvora. Pod ní bývala kaple svatého Floriána z první poloviny devatenáctého století. Měla obdélný půdorys a trojboce uzavřený presbytář. Vstupní průčelí zdůrazňoval trojúhelníkový štít a interiér osvětlovala dvě půlkruhová okna v bočních stěnách. Ze střechy vybíhala zvonička s cibulovou střechou. Zbořena byla spolu s tvrzí po roce 1968.[14]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Mirotice, s. 93.
  5. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Mirotice – tvrz, s. 212–213.
  6. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Toužimě, s. 221.
  7. ↑ VYČICHLO, Jaroslav. Mirotice – mladší tvrz [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2017-01-01]. Dostupné online.
  8. ↑ Mirotický les [online]. Česká geologická služba, 2013-11-10, rev. 2017-06-16 [cit. 2025-11-02]. Dostupné online.
  9. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 236.
  10. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 405.
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-02]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
  12. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. S. 337.
  14. ↑ VYČICHLO, Jaroslav. Mirotice – kaple sv. Floriána [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2017-01-01]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mirotice_(Bochov)&oldid=25351366“