Kolešov (Pšov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kolešov
Náves
Náves
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 0 (2011)
Domů 12 (2009)
Lokalita
PSČ 364 52
Obec Pšov
Okres Karlovy Vary
Historická země Čechy
Katastrální území Kolešov u Žlutic (1,35 km²)
Zeměpisné souřadnice
Kolešov
Kolešov
Další údaje
Kód části obce 136506
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kolešov (německy Kolleschau) je malá vesnice, část obce Pšov v okrese Karlovy Vary. Nachází se asi 3 km na severovýchod od Pšova, 4 km jihovýchodně od Žlutic. V těsném sousedství prochází silnice II/205 ze Žlutic do Manětína. Je zde evidováno 12 adres,[1][nedostupný zdroj] stálí obyvatelé po revoluci postupně odcházeli. V roce 1991 zde bylo přihlášeno 6 obyvatel, v roce 2001 čtyři a dle sčítání v roce 2011 zde trvale nežije nikdo.[2] Ves má v současnosti charakter rekreačního letoviska, kdy většina domů je obývána jen sezónně.

Kolešov leží v katastrálním území Kolešov u Žlutic o rozloze 1,35 km2.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1239,[4] kdy se zde připomíná vladyka Nekmíř z Kolešova.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Seznam pamětihodností obce Kolešov.[5]

  • Sousoší svaté Anny a Panny Marie – památka z roku 1847 stávala do konce 60. let 20. stol. při zatáčce hlavní silnice, v blízkosti dnešní autobusové zastávky. Ve špatném stavu byla převezena ke kostelu ve Žluticích a v současnosti je v depozitáři žlutického muzea.
  • Socha sv. Jana Nepomuckého – socha z doby před rokem 1841 stávala při pravé straně bývalé úvozové cesty na Kobylé asi 300 m západně od vsi Kolešov při okraji lesa. Přestože byla v 80. letech zchátralá plastika odstraněna, v některých mapách se ještě v současnosti objevuje její zákres.
    Bývalá kaplička v Kolešově na dobové kresbě
  • Sousoší Piety – pískovcové sousoší, nazývané dříve rovněž Altrichterův kříž, nechal zřídit v roce 1849 statkář Wenzel Präger z usedlosti Altrichterův dvůr (Altrichterhof) jako poděkování za uzdravení z dlouhé nemoci. Plastika Panny Marie Bolestné s mírně skloněnou hlavou stojí asi 50 m napravo od lesní cesty k záhořické železniční zastávce, při žluté turistické značce směrem na Vladořice. V roce 2012 byla důkladně renovována.
  • Kaple Panny Marie Bolestné – obecní kaple z druhé poloviny 18. století stávala na návsi uprostřed vsi, ve svahu před usedlostí čp. 1. Po vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce přestala kaple sloužit svému účelu a zchátrala. Již značně zdevastovaná kaple byla zbořena po r. 1963, na jejím místě je dnes zachováno nízké zarostlé torzo obvodového zdiva o rozměrech asi 4×6 metrů, zasypané další sutí a doplněné prostým dřevěným křížkem.

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Díky blízkosti silnice 205 má ves v pracovní dny a neděle přímé autobusové spojení se Žluticemi, Manětínem a Plzní.

Železniční spojení je ze zastávky Záhořice vzdálené asi 1300 m severně od vsi, osobní vlaky na regionální trati Bečov nad Teplou – Žlutice – Blatno u Jesenice – Rakovník jezdí zhruba v 7–8 párech každý den.

Jihovýchodně asi 400 m od vsi roste solitérní památný strom jasan ztepilý (Kolešovský jasan).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 275. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 352. 
  5. TRÄGER, G. Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz.. Eichstätt: [s.n.], 1993. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]