Loket (okres Sokolov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Loket
Panorama města z loketské vyhlídky
Panorama města z loketské vyhlídky
Znak města LoketVlajka města Loket
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0413 560537
Pověřená obecLoket
Obec s rozšířenou působnostíSokolov
Okres (LAU 1)Sokolov (CZ0413)
Kraj (NUTS 3)Karlovarský (CZ041)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 079 (2021)[1]
Rozloha26,73 km²
Nadmořská výška427 m n. m.
PSČ357 33
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa městského úřaduT. G. Masaryka 1/69
357 33 Loket
epodatelna@loket.cz
StarostaIng. Mgr. Petr Adamec (Piráti)
Oficiální web: www.loket.cz
Úřední web: mu.loket.cz
Loket na mapě
Loket
Loket
Další údaje
Kód obce560537
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Loket (německy Elbogen) je historické město na východním okraji okresu Sokolov. Žije zde přibližně 3 100[1] obyvatel. Loket leží na úpatí Slavkovského lesa na meandru řeky Ohře a býval důležitým královským městem a centrem Loketského kraje. Loket je oblíbeným turistickým cílem. Dominantou města je gotický hrad vypínající se na kamenném ostrohu nad řekou. Centrum města je památkovou rezervací.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Založení hradu a města[editovat | editovat zdroj]

Historie loketského hradu sahá do 12. století, založení města pod ním je mladšího data (první písemná zmínka Loket pochází z roku 1234; latinsky zmíněn i jako Cubitum) a zřejmě souvisí s německou kolonizací pohraničí Václavem I. Do počátku 14. století se dotvořil rastr královských měst Čech a Moravy. Nejvydatněji k tomu přispěla vláda českého krále Přemysla Otakara II. Teprve on vtiskl urbanizačnímu tempu potřebnou dynamiku. Síť královských měst se zahustila a prakticky dovršila.

Do více než padesáti měst spojených s fundacemi tohoto velkého krále patří také Loket, jak píše historik Josef Žemlička ve své publikaci Přemysl Otakar II. král na rozhraní věků. Žemlička dále píše, že pevný hrad v Lokti patřil od druhé čtvrtiny 13. století k zemským oporám na hranici s Chebskem. Za Přemysla Otakara II. získala v Loketsku na tempu kolonizace pronikající z Chebska. Dá se tedy předpokládat, že králova iniciativa osídlovat pohraničí vedla k tomu, že se pod loketským hradem ustavila městská obec, i když názory na to nejsou jednoznačné. Král vybavil loketskou hradní pevnost soustavou manství, jejichž dědičné uživatele vyňal z provinciální jurisdikce a přiřadil k soudu purkrabího nebo krále, ač se jasné doklady hlásí do časů Jana Lucemburského. Existence manského systému na Loketsku se dá odvozovat od manského systému zakládaném Přemyslem Otakarem II. v Kladsku, kde se některé listiny výsad dochovaly.

Z uvedeného se dá bez velké konstrukce usuzovat, že Loket patřil do oblasti silného zájmu Přemysla Otakara II. v opevňování a osídlování pohraničí, stejně jako je to u nedalekého Ostrova a Kadaně.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Po geologickém průzkumu Fridricha Mohse z roku 1811, při němž byla objevena ložiska kaolínu, zde Josefa Haidingerová zakoupila pozemky. Roku 1816 její synové, bratři Evžen a Rudolf Haidingerové zbudovali hrnčířskou pec, přivedli odborné zaměstnance (točíře, paliče, modeléra a malíře), kterých měli koncem roku 1817 již dvanáct. Vznikla manufaktura na porcelán, inzerovaná jako pobočka porcelánky vídeňské. Poté, co vídeňská inspekce shledala nedostatky a ukončila patronát, dostala porcelánka roku 1818 od gubernia vlastní zemské privilegium. Po překonání krize se od roku 1821 rozběhla velmi úspěšná výroba stolního nádobí a lékárenských nádob, která pod různými značkami (Gebrüder Haidinger, v letech 1873–1918 Springer a spol., od 1918 Epiag).[3] Výroba porcelánu ve městě byla ukončena.[4]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Město se nachází ve údolí Ohře a jeho významném meandru. Protékají zde také Kamenitý potok a Stoka, které se v Lokti vlévají do Ohře. V katastrálním území města se nalézá přírodní památka Moučné pytle.

Ohře pod hradem

Loket leží na karlovarském plutonu, tedy vyvřelém tělese, které určuje geologickou stavbu. Převažující horniny jsou granitového původu (žula a její metamorfity). Geologickou zvláštností je pak výskyt tzv. karlovarského dvojčete, což je specifická forma živce.

Z geomorfologického pohledu se Loket nachází nad meandrem řeky Ohře vytvořeném do tvaru cubitu, tedy lidského lokte. Tento tvar se pak promítl do jména města. Samotné město shlíží na řeku Ohři ze skalní ostrožny (opět žulového původu). Celá oblast je charakteristická svým zvlněným povrchem, který se formoval po alpinsko-karpatském vrásnění, kdy vznikl tzv. podkrušnohorský prolom, jehož jižní hranice probíhá severně od města Loket. Jižně se pak rozkládá Slavkovský les, což je jednak chráněná krajinná oblast a jednak vrchovina. Zatímco okolní vrcholy skýtají pohled z nadmořské výšky 530 až 658 metrů nad mořem, průměrná nadmořská výška města je 427 metrů.

Centrum města s kostelem svatého Václava
Náměstí se sloupem Nejsvětější Trojice

Řeka Ohře tvoří vodní páteř regionu. Na ní navazují četné přítoky, v Lokti konkrétně: Loučský potok (zleva), Kamenitý potok (zprava), Stoka (zprava) a další menší potoky s krátkým tokem (do 1000 metrů). Mimo vodní toky se zde nenachází jiná vodní plocha, jež by stála za zmínku.

Půdní pokryv je poplatný vývoji a členitosti zdejšího terénu. Většinou se zde vyskytují podzoly a hnědé půdy. Jedině v okolí Ohře se dá mluvit o fluviálních půdách. Povaha půd je dána mimo jiné i zalesněním: z 26,74 km² rozlohy města je celých 18,12 km² (67 %) zalesněno a pouhých 7 % připadá na ornou půdu.

Podnebí je v Lokti mírné, průměrná teplota za posledních 15 let je zde 7,9 °C a průměrné roční množství srážek činí 646 milimetrů. Klima velmi ovlivňují Krušné hory, které při severozápadním proudění vytváří srážkový stín a srážky se zde při tomto vlhkém proudění oproti ostatnímu území České republiky téměř nevyskytují. Naopak při jihozápadním proudění se srážky o Krušné hory zastaví a může zde pršet i několik dní. Minimální naměřená teplota za posledních 15 let je zde −23,4 °C z 6. ledna 2002 a maximální 38,1 °C z 16. července 2007. Měření zde provádí amatérský meteorolog Karel Hrdlička.[zdroj?]

Z hlediska biosférického se zde vyskytuje průměrná česká biota, les mírného pásu s listnatým a jehličnatým porostem. Fauna je zde obdobná jako ve zbytku republiky (u horního jezu je zbudován rybí přechod).

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů Lokte (bez místních částí)[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 3 257 3 298 3 744 4 438 4 059 3 837 3 998 2 255 2 276 1 789 1 662 2 851 3 026 2 823
Počet domů 285 316 334 364 377 374 429 474 434 314 313 363 387 427
Vývoj počtu obyvatel a domů Lokte (včetně místních částí)[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 4 179 4 120 4 663 5 538 5 104 4 716 5 083 2 664 2 595 2 037 1 833 2 989 3 202 2 978
Počet domů 413 454 482 512 534 531 602 644 434 379 366 421 469 511

Části města[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Městem prochází silnice II/209 spojující Loket s Horním Slavkovem a III/2099 do Sokolova. Na železniční trati Nové Sedlo u Lokte – Krásný Jez jsou ve městě dvě zastávky. Městem vede úsek cyklotrasa Ohře v úseku ze Sokolova do Karlových Varů.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Lokti.
Hrad Loket a most T. G. Masaryka
Kaple svaté Anny

Roku 1980 bylo historické jádro vyhlášeno městskou památkovou rezervací.[6]

  • Dominantou města je hrad Loket ze 12. století. Mimo českých králů se v držení vystřídali jáchymovští Šlikové a také pánové z Plavna. Ve druhé polovině začal hrad sloužit jako vězení a tím byl až do roku 1948. Poté byl zestátněn a opuštěn. Po roce 1989 proběhla jeho rekonstrukce a hrad je zpřístupněn veřejnosti.
  • U města se nachází mezinárodní motokrosová trať, kde se každoročně pořádají mezinárodní závody série MXGP.
  • Městské opevnění
  • Kostel svatého Václava

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Výnos MK ČSR čj. 24.756/79-VI/1 ze dne 29. 12. 1979 o prohlášení historického jádra města Lokte za památkovou rezervaci
  3. BRAUNOVÁ Alena: Kouzlo keramiky a porcelánu. Praha 1985, s. 341–349
  4. VOLEMAN, Rudolf. Festivaloví diváci jezdí vlakem za Holkami z porcelánu [online]. 2019-03-07 [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 
  5. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 7. 
  6. Loket [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-10-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]