Loket (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Loket

Hrad Loket
Základní informace
Sloh gotická architektura
Výstavba 13. století
Materiál kámen
Stavebník Václav I.
Současný majitel město Loket
Poloha
Adresa Loket, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Loket (hrad) (Česko)
Castle.svg
Loket (hrad), Česko
Další informace
Kód památky 37603/4-660 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrad Loket v roce 1870 (František Fridrich)
Noční osvětlení hradu
Hrad Loket .jpg
Loket (hrad).jpg

Loket (německy Elbogen) je český hrad, který se tyčí nad řekou Ohří v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Goticko-románský hrad Loket byl založen v první polovině 13. století. Na jeho místě se nacházelo staré slovanské hradiště zvané starý Loket. Hrad byl po svém postavení oporou králi Václavovi I. proti jeho synu Přemyslovi. Když se však Přemysl stal sám králem, zřídil kolem Lokte léna, o která se staral jeho zástupce loketský purkrabí. Tato léna propůjčoval německým pánům a rytířům za vojenskou pomoc v kraji. Na základě privilegia vydaného Janem Lucemburským v roce 1341 měli leníci tyto statky v dědičném držení, ale bez práva odkazovat je nečlenům rodu.

V době husitských válek byl purkrabím Půta z Ilburka, který řídil obranu celého kraje proti husitům. V letech 1421,1427 a 1429 se husité pokoušeli hrad dobýt, ovšem bez úspěchu. 20. září 1434 zastavil král Zikmund hrad Loket s městem, Andělskou horu, město Ostrov a panství hroznětínské, falknovské a hartenberské svému kancléři Kašparu Šlikovi. Po smrti Kašparova bratra a dědice Matese roku 1487 došlo k dvojímu dělení šlikovských panství mezi Matesovy syny Mikuláše, Kašpara a Jeronýma 1487 a 1489. Mocenský vzestup a spojení s evangelickými stavy přivedly Šliky do konfliktu s královskou mocí. Ve šmalkaldské válce (1546–1547) prohráli a jejich panství (předně Loket a Jáchymov) jim král zkonfiskoval. V roce 1551 propůjčil Ferdinand I. Habsburský Loket s purkrabstvím pánům z Plavna, ale pro jejich špatné hospodaření jim v r. 1562 Loket odebral a propůjčil ho loketským měšťanům.

V době Rudolfa II. byl pro spiknutí proti císaři na Lokti vězněn Jiří Popel z Lobkovic který zde v roce 1613 zemřel (druhé nejčastěji uváděné datum je 1607). Pohromy postihly město i hrad za třicetileté války. Evangeličtí stavové s pomocí mansfeldské posádky pod vedením rytíře Globnara po dlouhém obléhání (16201621) podlehli valdštejnským vojskům. V letech 16311632 se evangeličtí emigranti s rytířem Globnarem načas vrátili, ale poté museli definitivně odejít do exilu. V roce 1648 dobyli Loket Švédové a vyplenili ho. Město i hrad Loket začaly po třicetileté válce upadat a roku 1714 byl Loketský kraj připojen k Žatecku a obnoven byl až roku 1751.

Stavební úpravy[editovat | editovat zdroj]

První známá přestavba hradu byla již v době krále Václava I. Další stavební úpravy a přístavba byly prováděny za Jana Lucemburského, který hrad často využíval jako dočasné sídlo královského rodu. Zároveň s hradem bylo opevněno i město Loket. K nejstarším částem hradu patří markrabský dům a hlavní hradní věž (konec 14. století). Při stavebních úpravách v 60. letech 20. století byly nalezeny pozůstatky románské rotundy z první poloviny 12. století, do jejíchž zdí bylo vestavěno později točité schodiště.

Roku 1473 došlo k požáru v jednom domě pod hradem. Ten se přenesl i na hrad, jenž s výjimkou samostatně stojícího Markrabského domu celý vyhořel. V období pozdní gotiky a nastupující renesance se na opravách hradu podílely tři generace Šliků a hrad se stal jejich reprezentačním sídlem i správním střediskem loketského kraje.[1]

Druhá velká přestavba a rozšíření hradu proběhlo v době šlikovské (14341547). Záměrem bylo přebudovat starý gotický hrad na pohodlnější rodové sídlo. Byly postaveny velké sálové prostory ve východním křídle hradu, hospodářské budovy a palác s gotickým arkýřem, kde se nacházejí cenné gotické fresky. Dále byla postavena kaple a hejtmanský dům. Na dvorské straně byla studna, odkud se voda rozváděla štolou po hradě.

Začátkem 19. století začalo bourání částí hradu, které nebylo možné snadno opravit, např. paláce byly sníženy o jedno patro. V letech 17921948 byla část hradu přeměněna na státní vězení.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Na loketském hradě je vystaven pozůstatek největšího známého meteoritu, který dopadl na území nynější České republiky a který dostal jméno Zakletý purkrabí. Měl dopadnout na nádvoří hradu v srpnu roku 1422 a od své původní podoby se již značně zmenšil. Údajně vážil kolem 107 kg a byl velký jako koňská hlava. V roce 1812 byl rozřezán; největší kus, který váží zhruba 80 kg, je uložen v Přírodovědném muzeu ve Vídni. Další fragmenty se nacházejí v Národním muzeu v Praze a jiné v depozitáři sokolovského muzea.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KAŠPAR, Pavel; HORÁK, Vladimír. Schlikové a dobývání stříbra. 1. vyd. Praha : Granit, 2009. 95 s. ISBN 978-80-7296-068-2. S. 84.  
  2. VĚTROVCOVÁ, Dita. Loketský meteorit aneb zakletý purkrabí [online]. Hvězdárna v Rokycanech a Plzni, 2011-01-17, [cit. 2017-10-02]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Díl třináctý, Plzeňsko a Loketsko. 3. vyd. Praha : Argo, 1998. 258 s. ISBN 80-7203-185-6.  
  • ŠAMÁNKOVÁ, Eva; VONDRA, Jiří. Loket: Státní hrad, město a památky v okolí. 1. vyd. Praha : STN, 1963. 47 s.  
  • VOJKOVSKÝ, Rostislav. Loket: hrad ve stejnojmenném městě blízko Karlových Varů. Hukvaldy-Dobrá : Miroslav Bitter - PUTUJME, 2012. 51 s. ISBN 978-80-87712-25-2.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]