Chlum Svaté Maří

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Chlum Svaté Maří
Průčelí poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie a svaté Maří Magdaleny
Znak obce Chlum Svaté Maří
znak
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0413 560375
Kraj (NUTS 3) Karlovarský (CZ041)
Okres (LAU 1) Sokolov (CZ0413)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Sokolov
Historická země Čechy
Katastrální území Chlum Svaté Maří
Katastrální výměra 4,70 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 287 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 539 m n. m.
PSČ 357 54
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu náměstí J. W. Goetheho 26
Chlum Svaté Maří
35709 Habartov
Starosta Miroslav Hrůza
Oficiální web: www.chlumsvatemari.cz
Email: chlum_sv_mari@volny.cz
Chlum Svaté Maří v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Chlum Svaté Maří
Chlum Svaté Maří
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Socha svatého Jana Nepomuckého v Chlumu svaté Maří
Pamětní deska, upomínající na opakovaný pobyt německého spisovatele Johanna Wolfganga von Goetha

Obec Chlum Svaté Maří (německy Maria Kulm, v letech 19601990 Chlum nad Ohří) se nachází v západních Čechách na SokolovskuKarlovarském kraji na okraji Sokolovské pánve v podhůří Krušných hor. Žije zde 287[1] obyvatel.

Obec je známá konventem křižovníků s červenou hvězdou a poutním kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Odehrává se zde děj nesmírně populární divadelní hry Loupežníci na Chlumu[2] z roku 1814 od Heinricha Cuno.

Název[editovat | editovat zdroj]

Většina historiků předpokládá, že základem pojmenování bylo slovanské slovo chlum ve významu kopec nebo pahorek. Oblast horního Poohří byla až do raného středověku řídce osídlena slovanským obyvatelstvem, jež brzy vystřídalo německé etnikum. Původní německé pojmenování (Kulm) vychází ze slova chlum. Teprve od poloviny 17. století se vyskytuje v podobě Maria Kulm, podle poutního místa zasvěcené Panně Marii. Název Drsného Chlumu, jehož zástavba těsně navazovala na Chlum Svaté Maří, pochází z poloviny 17. století, a to v podobě Rauenkulm. Nejstarším doloženým místním názvem v obci Chlum Svaté Maří je název osady Rusov v ustálené podobě Reissengrün. Teprve na počátku 19. století vznikla při vrcholu Zeleného vrchu osada Svatá Maří Pomocná, v podobě Mariahilfsberg. Název osady vycházel z polohy na kopci nad mariánským poutním místem a k poctění pomáhající Matky Boží. České názvy lokalit Chlum Svaté Maří, Drsný Chlum a Svatá Maří Pomocná byly po dřívějších pokusech o počeštění vytvořeny úředně v roce 1923 a používaly se zároveň vedle německých názvů. V období německé okupace byly české místní názvy v pohraničí zrušeny, obnoveny byly až po skončení druhé světové války. Při tom dostala také české jméno osada Rusov. Roku 1960 došlo z ideologických důvodů k přejmenování Chlumu Svaté Maří na Chlum nad Ohří. K původnímu názvu Chlum Svaté Maří se obec vrátila 1. září 1990.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1341. Vznik územního celku obce je poměrně složitý. Tvoří jej území čtyř původně samostatných lokalit a to Chlumu Svaté Maří, Drsného Chlumu, Svaté Maří Pomocné a Rusova. Teprve v letech 1922 a 1923 se sloučily do jedné obce.[3]

Velká část území v okolí Zeleného vrchu byla ve 14. století v držení šlechtického rodu Reissengrünerů. Počátky jsou spojeny s Rusovem, kde se zřejmě nacházelo sídlo Reissengrünerů.[3]

V letech 18501910 se obec jmenovala jen Chlum v okrese Falknov, v roce 19211930 obec Chlum Svaté Maří v okrese Falknov nad Ohří, v roce 19311950 obec Chlum Svaté Maří, v okrese Falknov nad Ohří, v roce 1950 obec Chlum Svaté Maří v okrese Sokolov, v roce 19611990 obec Chlum nad Ohří v okrese Sokolov, v roce 1991 Chlum Svaté Maří v okrese Sokolov.První písemná zmínka o obci pochází z roku 1341. V letech 18691910 se obec jmenovala jen Chlum v okrese Falknov, v roce 19211930 obec Chlum Svaté Maří v okrese Falknov nad Ohří, v roce 19311950 obec Chlum Svaté Maří, v okrese Falknov nad Ohří, v roce 1950 obec Chlum Svaté Maří v okrese Sokolov, v roce 19611990 obec Chlum nad Ohří v okrese Sokolov, v roce 1991 Chlum Svaté Maří v okrese Sokolov.[4]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Časová posloupnost osídlování není přesně známá. Nejstarší písemné zmínky o místních osadách jsou časově značně vzdálené o doby jejich založení. Dobový zájem o mariánský kult ve 14. století přispěl k nárůstu obyvatel. Přicházelo mnoho poutníků, kterým zdejší obyvatelstvo poskytovalo ubytovací a pohostinské služby. K výraznějšímu populačnímu nárůstu došlo v 19. století v souvislosti s rozvojem hospodářství a nárůstem pracovních příležitostí. Až do vzniku Československa zde žilo pouze německé obyvatelstvo. Poté přicházeli z vnitrozemí i Češi, ale v dalších letech rostl jejich počet jen nepatrně. Statistické údaje ze sčítání obyvatel uvádějí, že v roce 1921 žilo v Chlumu Svaté Maří 31 Čechů, v roce 1930 to bylo 35 Čechů. Po druhé světové válce byla od 16. dubna 1946 do 18. února 1947 odsunuta většina německého obyvatelstva. Odsun změnil stav osídlení obce a jeho národnostního složení. Z nuceného vysídlení Němců byli vyňati lidé označovaní tehdy jako specialisté, nepostradatelní pro chod národního hospodářství. Zůstal zde proto značný počet německých horníků a tak Němci nadále tvořili většinu místního obyvatelstva. Na základě dekretu prezidenta republiky byl německým obyvatelům zkonfiskován veškerý nemovitý majetek. Až později mohli němečtí obyvatelé, kteří zde zůstali a jimž bylo uděleno československé státní občanství, dostat zpět užívanou část svého majetku do vlastnictví. Od roku 1953, kdy zdejší Němci získali ze zákona československé státní občanství, mohli požádat o navrácení části svého majetku.[3]

Vývoj počtu obyvatel Chlumu Svaté Maří[5][3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1988
Počet obyvatel 1 469 1 379 1 333 1 465 1 516 1 553 1 543 688 642 472 302

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté Maří Magdaleny
  • gotická soška sedící Panny Marie Chlumské (zvaná též Kulmská, Kulmenská) ze 14. století
  • Proboštství svaté Maří Magdalény
  • Smírčí kříž
  • Socha Ecce Homo
  • U zaniklé osady Rusov, která se nacházela u silnice z vesnice do Bukovan, stál ve 14. století na neznámém místě hrad Rusov zmiňovaný v letech 1318 a 1370.[6]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Panně Marii Chlumské byla zasvěcena 18. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena v letech 1674–1690.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Jak to bylo s Loupežníky na Chlumu
  3. a b c d e VLASÁK, Vladimír. Dějiny obce Chlum Svaté Maří. Chlum Svaté Maří: Obec Chlum Svaté Maří, 2005. 41 s. ISBN chybí. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 187. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–1970 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 3. 
  6. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Rusov, s. 488. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DÖRFFEL, Friedrich. S. Maria Culm : Das ist, Gründtliche HISTORIA dess Wunder S. MARIAE zu CULM [online]. Kayserlich-Academischen Buchdruckerey, 1651. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]