Bublava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci v Krušných horách. O potoku v Doupovských horách pojednává článek Bublava (přítok Ohře).
Bublava
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Znak obce BublavaVlajka obce Bublava
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0413 560308
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Kraslice
Okres (LAU 1) Sokolov (CZ0413)
Kraj (NUTS 3) Karlovarský (CZ041)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 403 (2020)[1]
Rozloha 6,14 km²
Katastrální území Bublava
Nadmořská výška 735 m n. m.
PSČ 357 22
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Bublava 389
35801 Kraslice
bublavainfo@volny.cz
Starosta Monika Hrádková
Oficiální web: www.obecbublava.cz
Bublava na mapě
Bublava
Bublava
Další údaje
Kód části obce 15121
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Bublava (něm. Schwaderbach[2]) se nachází v okrese Sokolov, kraj Karlovarský. Leží v těsné blízkosti česko-saské hranice. Žije zde 403[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1601. Vznik souvisí s dolováním rud železa, olova, cínu a mědi v oblasti. Horníci, převážně z Durynska a Harzu, se zde začali usazovat již ke konci 16. století. Ves Bublava spadala pod Kraslice. Kraslické panství drželi až do roku 1666 Šumburkové, kdy je prodali Janu Hartwigovi z Nostic.[3][4]

Během Sudetské krize v roce 1938 zde 13. září 1938 napadli četnickou stanici Ordneři. Při neúspěšném pokusu o osvobození četnické stanice byli zabiti vrchní strážmistr František Novák a strážmistr Josef Brčák a následně řidič strážmistr Josef Falber, který přijížděl odvézt ženy a děti.[5][6]

Po roce 1945 došlo k nucenému vysídlení německého obyvatelstva a vzhledem ke své poloze v blízkosti státní hranice se obec ocitla v roce 1950 v nově zřízeném hraničním pásmu. Podstatná část zástavby obce byla zbořena, zejména v horní části.[4] Samostatnou obcí se stala Bublava 24.11.1990.[3]

Obec se smutně proslavila na přelomu 21. století, kdy byl za finanční účasti státu rozestavěn velkorysý akvapark, který zůstal z několika důvodů nedokončen. Torzo celého areálu tak již několik let hyzdí obec.[7]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Bublava leží v Krušných horách a je to typická krušnohorská obec. Téměř ze všech stran je obklopena horami, z nichž nejvyšší je severně od obce ležící Kamenáč (932 m). Jihozápadně od obce leží Olověný vrch (774 m), západně na česko-saské hranici vrch Rakušák (768 m), jihozápadně vrch Vršina (752 m). Okolní vrchy jsou budovány metamorfovanými horninami s převahou fylitu, místy prostupujícím kvarcitickým fylitem až kvarcitem.[8] Obcí protéká Bublavský potok. Na nepojmenovaném potoce, přítoku Stříbrného potoka, se těsně za východním okrajem katastru nachází vodní kaskáda, tzv. Bublavské vodopády.[9]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé Bublavy až do vyčerpání zásob rud pracovali převážně v hornických profesích. Po útlumu dolování se živili pastevectvím, povoznictvím, domácí textilní výrobou a výrobou hraček.[4] K výraznému nárůstu počtu obyvatel docházelo od druhé polovině 19. století. Kolem roku 1850 žilo v Bublavě přibližně 2 150 obyvatel, v roce 1930 již více než 4 000 obyvatel v 718 domech.

V roce 1786 je v Bublavě zmiňována škola. Neměla však dosud školní budovu, jednalo se o vandrovní školu, učilo se po domech. Teprve v roce 1825 přidělila obec jednu vlastní místnost v horní část Bublavy, později druhou v dolní části Bublavy. Stavba samostatné školní budovy byla zahájena v roce 1878 a dokončena v červenci 1879. Škola byla trojtřídní, od října 1879 čtyřtřídní, v roce 1885 již pětitřídní. Na počátku školního roku 1892–1893 navštěvovalo školu 673 žáků. Později byla škola rozšířena a od školního roku 1904–1905 měla pět chlapeckých a pět dívčích tříd. Od roku 1953 do roku 1961 měla škola první až pátý ročník základní devítileté školy.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů Bublavy [11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 2 410 2 692 3 194 3 447 3 914 3 695 4 106 675 668 533 363 260 336 344
Počet domů 208 279 339 386 496 544 718 651 204 166 127 158 190 205

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Nad obcí v nadmořské výšce 802 m na vrcholu Olověný vrch (něm. Bleiberg) je dřevěná rozhledna s restaurací. Pod vrcholem je lyžařský areál s několika vleky a sjezdové tratě různé obtížnosti. V okolí obce je i možnost běžeckého lyžování a v létě cykloturistiky. Bublava je s německým Klingenthalem spojena hraničním přechodem pro vozidla do 3,5t.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  3. a b Z historie obce [online]. Obec Bublava [cit. 2018-12-22]. Dostupné online. 
  4. a b c PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 53-58. 
  5. PŘEVRÁTIL, Jiří. Schwaderbach (Bublava) 13.9.1938 - statečná jednotka SOS [online]. Projekt Československé pohraničí 1938-1939 [cit. 2018-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-28. 
  6. STANĚK, Petr. Útok henleinovců v pohraničí: Bublava, září 1938 [online]. Vědomí národa, 2014-08-03 [cit. 2018-12-22]. Dostupné online. 
  7. Aquapark Bublava [online]. prazdnedomy.cz [cit. 2018-12-22]. Dostupné online. 
  8. Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2020-02-17]. Dostupné online. 
  9. Mapy.cz [cit. 2020-02-17]. Dostupné online. 
  10. KOTĚŠOVEC, Václav. Pohledy do historie měst a obcí Kraslicka. 1. vyd. Praha: Svazek měst a obcí Kraslicka, 2011. 271 s. ISBN 978-80-86289-70-0. S. 86–87. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 1. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]