Tatrovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tatrovice
Kostel sv. Erharta
Kostel sv. Erharta
Znak obce TatroviceVlajka obce Tatrovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0413 538663
Pověřená obecChodov
Obec s rozšířenou působnostíSokolov
Okres (LAU 1)Sokolov (CZ0413)
Kraj (NUTS 3)Karlovarský (CZ041)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel170 (2022)[1]
Rozloha10,13 km²
Nadmořská výška564 m n. m.
PSČ357 35
Počet domů64 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduTatrovice 26
357 35 Chodov
ou@tatrovice.cz
StarostaLuděk Němec
Oficiální web: www.tatrovice.cz
Tatrovice na mapě
Tatrovice
Tatrovice
Další údaje
Kód obce538663
Kód části obce186716
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Tatrovice (německy Dotterwies) se nachází v okrese Sokolov, kraj Karlovarský. Žije zde 170[1] obyvatel.

V katastru obce se nachází vodní nádrž (Přehrada Tatrovice) postavená pro zásobovaní plynárenského a chemického závodu v blízké Vřesové (Sokolovská uhelná) technologickou vodou, dříve i pitnou vodou. Tato přehrada je hojně navštěvována rekreanty především z několik kilometrů vzdáleného města Chodova. Ti si zde v průběhu 70. a 80. let vystavěli mnoho rekreačních chat.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Erharta

První historická zmínka o vsi (Totrwcz) se vyskytuje k roku 1356 v kostelní knize pražského arcibiskupství v souvislosti s obsazením místa po zemřelém faráři. Po většinu dalších staletí náležely Tatrovice k panství loketskému, později byla součástí loketského, karlovarského a sokolovského okresu. V 18. a 19. století šlo z hospodářského hlediska o zemědělskou ves, poměrně významnou byla i těžba křemene. V letech 1840 až 1913 působila v Tatrovicích šperkařská dílna a zdejší Tatrovické šperky (Dotterwieser Schmuck) si kupovaly ženy z celého Poohří a Krušnohoří. Industrializace zasáhla Tatrovice v roce 1895, kdy zde Josef Endler otevřel pletací továrnu, která zde fungovala až do roku 1945. V tomto roce byla většina obyvatelstva vysídleno do Německa a obec skoro zanikla. Oživení přinesl přelom 50. a 60. let, kdy byl nedaleko odsud vystavěn chemický a plynárenský závod ve Vřesové. Obec patří celostátně mezi pět sídel s nejvyšším podílem obyvatel německého původu (jedná se o přibližně pětinu obyvatel).

V roce 2010 proběhly v obci komunální volby, jejichž platnost řešil i Ústavní soud. V komunálních volbách zvítězila ODS poté, co získala 55 procent hlasů. Přibližně 70 procent obyvatel ale podepsalo petici, ve které tvrdí, že straně hlas nedali. Policie došla při vyšetřování k závěru, že s volebními lístky se skutečně manipulovalo a stal se trestný čin, ale pachatel je neznámý. U Ústavního soudu pak stěžovatelé neuspěli, protože promeškali zákonem stanovené lhůty.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů Tatrovic (bez osady Křemenitá a zaniklého Spomyšle)[3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 413 440 527 520 557 542 579 141 165 135 131 112 133 153
Počet domů 50 77 90 94 99 99 108 120 53 37 35 42 50 51
Vývoj počtu obyvatel a domů Tatrovic (včetně osady Křemenitá a zaniklého Spomyšle)[3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 588 581 681 694 718 697 745 153 173 140 131 112 134 168
Počet domů 79 106 121 126 132 133 140 153 53 39 35 42 56 58

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec představuje jednu část, sestávající ze tří základních sídelních jednotek:

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 11. 
  4. a b Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]