Kraslice (okres Sokolov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kraslice

Radnice v Kraslicích
Znak obce KrasliceVlajka obce Kraslice
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0413 560472
Kraj (NUTS 3) Karlovarský (CZ041)
Okres (LAU 1) Sokolov (CZ0413)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Kraslice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 81,35 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 6 802 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 514 m n. m.
PSČ 358 01
Zákl. sídelní jednotky 21
Části obce 15
Katastrální území 14
Adresa městského úřadu nám. 28. října 1438/6
358 01 Kraslice
Starosta Roman Kotilínek
Oficiální web: www.kraslice.cz
Email: podatelna@meu.kraslice.cz
Kraslice v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Kraslice
Red pog.svg
Kraslice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kraslice (ty Kraslice – pomnožné[2]; německy Graslitz) jsou město v okrese Sokolov v Karlovarském kraji, 29 km severozápadně od Karlových Varů a 3 km od německých hranic, na řece Svatavě, v západní části Krušných hor. V roce 2017 zde žilo kolem 6 800 obyvatel.

Poloha obce[editovat | editovat zdroj]

Město leží na hranicích s Německem (Sasko) a jeho okolí (Bublava, Stříbrná) je významným střediskem zimních sportů. Prochází jím železniční trať Sokolov–Kraslice, osobní dopravu zajišťuje společnost GW Train Regio.

Město je střediskem textilního průmyslu a sídlí zde též firma Amati, výrobce dechových hudebních nástrojů. Při firmě Amati existuje též střední průmyslová škola a střední odborné učiliště, které jsou svým zaměřením jediné v zemi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kraslice na přelomu 19. a 20. století

Oblast na horním toku řeky Svatavy a Libockého potoka byla postupně osídlována německými zemědělci od poloviny 12. století. Osada byla povýšena na město až Karlem IV. v roce 1370, podle nějž se měly Kraslice stát základnou na trase do Durynska, která vedla přes Karlovy Vary a saský Schöneck. Dalším důvodem povýšení byl císařův zájem o rozvoj těžby stříbra v této oblasti.

V roce 1541 získaly Kraslice titul svobodného hornického města a od této doby používají písmeno G ve svém městském znaku.

Třicetiletou válku přežily Kraslice díky své poloze a ochranné listině celkem dobře a byly ušetřeny i pustošení švédských a císařských vojsk. V roce 1666 získal město od svobodných pánů ze Schönburku prokatolický hrabě Jan Hartvík z Nostic a zavedl zde protireformaci, která do té doby na rozdíl od zbytku Čech zde proběhla neúspěšně. V květnu 1671 povolal hrabě Nostic mladého duchovního ze Sokolova a založil v Kraslicích katolickou faru, rozpustil luteránské městské zastupitelství a nahradil ho katolickým. Téměř veškeré obyvatelstvo bylo nuceno přestoupit ke katolicismu nebo se vystěhovat. Valná většina po počátečním odporu nakonec přistoupila ke změně náboženství.

Městský znak[editovat | editovat zdroj]

Od krále Karla IV. získalo město erb roku 1370, první známá podoba pochází však až z roku 1541. Tvoří ho modrý gotický štít, v němž je velké stříbrné písmeno G, symbolizující název města (Graslitz). Na štítu leží zlatá královská svatováclavská koruna. Současná podoba znaku, jehož autorem je kraslický historik Václav Kotěšovec, byla nově schválena na počátku 90. let 20. století.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kraslicích.
  • Hrad na vrchu Hradiště je archeologicky doložen ve 14. a 15. století. Je však možné, že ho založil král Přemysl Otakar II. před rokem 1272. Sloužil jako opěrný vojenský a strážní bod a zanikl pravděpodobně v 16. století.[3]
  • Kostel Božího těla z let 1893–1896 v novorománském slohu byl navržen architektem Ludvíkem Láblerem. Interiéry s malbami s výjevy ze života Ježíše Krista jsou dílem výtvarníka Zikmunda Rudla. Styl je pseudoslohový, pouze v předsíni se nachází barokní krucifix.
  • Evangelický kostel byl postaven v letech 1911–1912 podle projektu německého architekta Otto Bartninga.
  • Kostel svatého Jakuba Většího v městské části Sněžná byl postaven v 1. polovině 17. století na základech staršího kostela patrně ze 13. století. Současná barokní podoba pochází z roku 1720.
  • Kostel svatého Jiljí v městské části Kostelní, původně románský kostel byl v roce 1692 barokně přestavěn.
  • Muzeum Kraslické dráhy

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Části města[editovat | editovat zdroj]

Valtéřov
Zelená Hora

15 částí obce:

Název Německý název Oblast ha [4] Obyvatelstvo
1930 [5]
populace
2001 [6]
Komentáře
Černá Schwarzenbach b. Frankenhammer 654,26 234 0  
Čirá Lauterbach b. Graslitz 405,99 130 27 dříve Litrbachy
Hraničná Markhausen 386,84 1253
Kámen Stein am Hohen Stein 248,73 251 11  
Kostelní Kirchberg am Hohen Stein 503,29 371 12  
Kraslice Graslitz 1301,43 13524 6797  
Krásná Schönwerth 729,46 1100 104  
Liboc Frankenhammer 656,87 471 2 dříve Čtyřdomí
Mlýnská Konstadt 716,92 326 18  
Počátky Ursprung 745,75 364 17  
Sklená Glasberg 1) 412 36  
Sněžná Schönau b. Graslitz 821,96 575 14  
Tisová Eibenberg 203,20 1794 88  
Valtéřov Waltersgrün 574,65 143 8 první zmínka v roce 1184 jako Ullersgrün, od 1348 Valtéřov[7]
Zelená Hora Grünberg 186,07 1362 103  
Město Kraslice Stadt Graslitz 8135,42 22310 7237  

1) Zahrnuté v Kraslicích.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky. Heslo Kraslice.  
  3. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha : Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kraslice, s. 293.  
  4. [1]
  5. [2], pro celé město Kraslice převést na aktuální územní stav (hranice města)
  6. $ File/413c01.xls
  7. [3]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]