Kraslice (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kraslice
Skalní jeskyně na Hradišti
Skalní jeskyně na Hradišti
Základní informace
Výstavba14. století
Zánik16. století
Další majiteléPlavenští z Plavna, Reitenbachové, Pluhové z Rabštejna, Šlikové
Poloha
Adresavrch Hradiště, Kraslice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Kraslice
Kraslice
Další informace
Rejstříkové číslo památky28085/4-638 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kraslice jsou zaniklý hrad na ostrožně vrchu Hradiště nad severním okrajem města Krasliceokrese Sokolov. Nachází se nad soutokem SvatavyStříbrného potoka v nadmořské výšce 715 metrů. Dochovaly se z něj pouze malé zbytky zdiva. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hrad mohl založit před rokem 1272 král Přemysl Otakar II., který ho udělil jako léno Jindřichu staršímu z Plavna, jehož rod Kraslice vlastnil až do roku 1370. Podle archeologických nálezů však hrad existoval až během čtrnáctého a patnáctého století. Vzhledem k tomu, že v roce 1370 se Kraslice popisují jako město pod Novým hradem, je možné, že hrad vznikl až ve druhé polovině čtrnáctého století.[2]

Král Václav IV. hrad zastavil pánům z Raitenbachu, ale ti se proti němu postavili, a proto byl hrad v roce 1412 dobyt chebským vojskem. Raitenbachové ho však získali zpět a po nich ho od roku 1448 drželi opět páni z Plavna. Během poděbradských válek ho Jindřich II. z Plavna sám nechal zapálit. Plavenští z Plavna ho však získali zpět a s přestávkami jim patřil až do roku 1519, kdy hrad získal jako zástavu Václav Elpognár ze Šenfeldu. Od jeho bratra Hanuše Elpognára získal kraslický hrad neznámým způsobem Hanuš Pluh z Rabštejna a v roce 1527 Šlikové, za kterých byl pravděpodobně opuštěn.[2]

Podle listiny, údajně vydané 15. července 1272 v Praze, měl kraslický hrad, uváděný jako „hrad Greklis“, získat od Přemysla Otakara II. jako léno Jindřich starší z Plavna. Později bylo zjištěno, že listina je falzifikát, který nechal někdy mezi léty 1465–1480 vyhotovit Jindřich II. z Plavna, na kterého jako na svého odpůrce vyhlásil král Jiří z Poděbrad klatbu. Z této falešné listiny lze oprávněně dovozovat, že stavba hradu či tvrze byla tehdy již dokončena.[3]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k obtížně dostupné poloze a malým rozměrům plnil hrad především funkci opěrného a strážního bodu. Rozměry jeho oválného areálu dosahují pouze 14 × 7 m. Dochovala se z něj jen malá část zdiva hradby s malou polookrouhlou baštou na jižní straně.[2]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Zbytky hradu jsou volně přístupné po místní, červeně značené turistické trase.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-18]. Identifikátor záznamu 139365 : Hrad Hausberg, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kraslice, s. 293. 
  3. MEINL, Stanislav. Hausberg aneb tajemství hradu v Kraslicích. 1. vyd. Kraslice: Vlastivědné nakladatelství Jos. R. Vilímka & R. Kotilínka, 2017. 78 s. (Regionální historie – Ozvěny historie). S. 22. 
  4. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2015-12-07]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha : Libri, 1999. ISBN 80-85983-62-1.
  • HEREIT, Petr. Tvrziště na okrese Sokolov. In: Hláska : zpravodaj Klubu Augusta Sedláčka Plzeň : Klub Augusta Sedláčka 3, č. 1, (1992,) s. 5-8. Dostupné online: [2]
  • MEINL, Stanislav. O srpnových událostech před šesti sty lety na kraslickém hradu. In: Sokolovsko, Roč. 3, č. 3 (2012), s. 15-17.[3] Archivováno 14. 5. 2014 na Wayback Machine.
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Kraslice – hrad, s. 179–180. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]