Jindřich II. z Plavna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jindřich II. z Plavna
Narození 13. století
Plavno
Úmrtí 1302
Děti Jindřich III.
Rodiče Heinrich I
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jindřich II. z Plavna (německy Heinrich II. von Plauen známý jako Heinrich der Böhme – Jindřich Čech, 13. století - 1302) byl nejstarší syn Jindřicha I., plavenského fojta a jeho manželky, rozené hraběnky z Eversteinu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jindřich II. je poprvé zmiňován roku 1275. V roce 1289 byl povýšen do rytířského stavu. Ve sporu mezi králem Adolfem Nasavským a Wettiny zůstal Jindřich i se svým otcem na straně krále a 15. prosince 1294, v době falckrabě Rudolf Rýnský se svým praporem obléhal všechny fojtské linie, se nacházel v královském ležení u Borny. Roku 1296 byl Jindřich II. společně s purkrabím Albertem z Leisnigu ustaven správcem pevnosti Freyburg na Unstrutu, kterou král dal do zástavy biskupovi naumburskému.

V roce 1301 král Albrecht I. jmenoval Jindřicha hejtmanem chebského kraje. Poslední písemná zmínka o Jindřichovi společně s jeho otcem a jeho synem je v listině z 23. dubna 1302. Jindřich II. musel zemřít krátce poté, neboť v jiné listině z 24. srpna 1302, v níž byla potvrzena klášteru Cronschwitz koupě statků v obci Daßlitz severně od Greiz, je zmíněn pouze jeho otec Jindřich I., plavenský fojt, a jeho syn Jindřich III., zvaný ze Seebergu, a taktéž jeho synovec Jindřich II. z Reußu.

Své přízvisko získal díky své manželce Kateřině z Rýzmburka, u níž je známo pouze datum úmrtí, 2. prosince 1333.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heinrich II. (Plauen) na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Berthold Schmidt: Die Reußen. Genealogie des Gesamthauses Reuß älterer und jüngerer Linie sowie der ausgestorbenen Vogtslinien zu Weida, Gera und Plauen und der purkrabíen zu Meißen aus dem Hause Plauen. Weber, Schleiz 1903.
  • Berthold Schmidt: Geschichte des Reußenlandes. Halbband 1–2. Kanitz, Gera 1923–1927.
  • Werner Querfeld: Greiz. Geschichte einer Stadt. Mediatect-Verlag, Greiz 1995.
  • Alfred Thoss: Die Geschichte der Stadt Greiz. Von den Anfängen bis zum Ausgang des 17. Jahrhunderts. Mit besonderer Berücksichtigung der Rechts-, Verfassungs- und Wirtschaftsentwicklung. 2. vydání. Weisser Stein, Greiz 1991, ISBN 3-928681-01-X.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]