Rudolf I. Falcký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rudolf I. Falcký
vévoda bavorský a falckrabě rýnský
Rudolf I. Bavorský
Rudolf I. Bavorský
Narození 4. října 1274
Basilej
Úmrtí 12. srpna 1319
Nástupce Ludvík IV. Bavor
Manželky Matylda Nasavská
Potomci Ludvík
Adolf Falcký
Rudolf II. Falcký
Ruprecht I. Falcký
Matylda
Anna
Rod Wittelsbachové
Otec Ludvík II. Hornobavorský
Matka Matylda Habsburská

Rudolf I. Falcký (německy Rudolf der Stammler, 4. října 1274, Basilej12. srpna 1319) byl bavorský vévoda a rýnský falckrabě.

Život[editovat | editovat zdroj]

Rudolf se narodil jako syn vévody Ludvíka II. a jeho třetí manželky Matyldy, dcery Rudolfa I. Habsburského. Od roku 1255 bylo území Wittelsbachů rozděleno a jeho otec vládl Falckému kurfiřtství a Hornímu Bavorsku se sídlem v Mnichově, zatímco jeho mladší bratr Jindřich XIII. Bavorský obdržel pozemky v Dolním Bavorsku.

Jakožto nejstarší přeživší syn se stal Rudolf v roce 1294 otcovým nástupcem. V září 1294 se v Norimberku oženil s Matyldou Nasavskou, dcerou krále Adolfa Nasavského, tím pokračoval v manželské politice svého otce. Král Adolf byl však v roce 1298 sesazen a nahrazen synem předchozího krále Rudolfa, Albrechtem I. Habsburským. V bitvě u Göllheimu byl Rudolf na straně svého tchána Adolfa proti matčinu bratrovi Albrechtovi. Habsburk zvítězil a Adolf byl v bitvě zabit.

Albrecht byl 27. června 1298 zvolen římským rálem a Rudolf přešel na stranu Habsburků, nicméně, silná dynastická politika nového krále způsobila nové konflikty s Wittelsbachy. V roce 1301 Albrecht tlačil na Rudolfa, aby uznal svého mladšího bratra Ludvíka vladařem. Zlomit zbývající Rudolfův odpor se mu podařilo obléháním jeho sídla v Heidelbergu v roce 1301.

Po atentátu na Albrechta v roce 1308 Rudolf i Ludvík doufali, že se stanou jeho nástupci. Nicméně, knížata kolem mohučského arcibiskupa Petra z Aspeltu, uspořádala kandidaturu lucemburského hraběte Jindřicha VII. Ve volbě 27. listopadu Rudolf volil Jindřicha. V roce 1310 doprovázel nového krále na římské jízdě. Nicméně, musel ukončit svou účast, když se po smrti Štěpána Bavorského opět rozpoutaly spory o wittelsbašské pozemky a jeho konflikt s bratrem Ludvíkem vyvrcholil v občanskou válku.

21. června 1313 byl mezi bratry v Mnichově uzavřel mír. K bratrově velké zlosti Ludvík dne 9. listopadu porazil svého habsburského soupeře Fridricha I. v bitvě u Gammelsdorfu. Po odřeknutí Jana Lucemburského byl 20. října 1314 ve Frankfurtu nad Mohanem, k nelibosti svého závistivého bratra Rudolfa, který podporoval Fridricha Habsburského, Ludvík zvolen římským králem.

V následující hádce s Habsburky o trůn, byl Rudolf svým bratrem napaden v Bavorsku i Falci. V roce 1317 se Rudolf vzdal vlády ve prospěch bratra Ludvíka. Podle renesančního historika Johanna Aventina, Rudolf odešel do Anglie, kde o dva roky později zemřel.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf I, Duke of Bavaria na anglické Wikipedii.