V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Johann Anton Starck

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Johann Anton Starck
Johann Anton Starck

Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1861 – 1865

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1866
Ve funkci:
1867 – 1870
Ve funkci:
1872 – 1883
Stranická příslušnost
Členství německá liberální levice
ústavověrný velkostatek

Narození 5. prosince 1808
Kraslice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 22. května 1883 (ve věku 74 let)
Čeminy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Rodiče Johann David Starck
Alma mater pražská technika
Commons Kategorie Johann Anton Starck
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Johann David Starck
bratr Josef Carl Starck

Johann Anton svobodný pán von Starck (5. prosince 1808 Kraslice[1] - 22. května 1883 Čeminy[2]) byl český a rakouský podnikatel a politik německé národnosti, nejmladší syn a pokračovatel díla Johanna Davida Starcka z šlechtického rodu Starcků; během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu, později poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Hřbitovní kaple Povýšení sv. Kříže s rodinnou hrobkou barona Starcka. Město Touškov

Vystudoval gymnázium v Plzni, pražskou techniku a následně školy v Berlíně a Lipsku. Byl členem plzeňské Obchodní a živnostenské komory.

Během revolučního roku 1848 se zapojil i do politického dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Stříbro v Čechách. Uvádí se jako statkář.[3] Patřil ke sněmovní levici.[4]

Do politiky se vrátil po obnovení ústavní vlády počátkem 60. let 19. století. V zemských volbách roku 1861 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Plzeň.[5] Na mandát rezignoval před zářím 1866.[6] Zemský sněm ho roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Čechy (kurie obchodních komor, obvod Plzeň. 27. května 1861 složil slib.[7]

Do Českého zemského sněmu se vrátil v zemských volbách v březnu 1867, nyní již za kurii velkostatkářskou (nesvěřenecké velkostatky).[8] Opětovně sem byl zvolen v zemských volbách v roce 1872[9] a zemských volbách v roce 1878, stále za velkostatkářskou kurii.[10] Politicky se uvádí coby člen Strany ústavověrného velkostatku, která byla centralisticky a provídeňsky orientovaná a reprezentovala zájmy německy smýšlejících velkostatkářů.[11]

Za své zásluhy byl povýšen na svobodného pána s možností užívat titul Freiherr.

Podnikatelské úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Jeho průmyslová společnost zaměstnávala v roce 1855 již více než čtyři tisíce lidí. V roce 1855 získala ocenění v Paříži za tabulové sklo. V letech 18621864 založil v Třemošné sklárnu. Na pařížské světové výstavě roku 1867 získal další ocenění za důlní produkty. V roce 1873 na světové výstavě ve Vídni měli již samostatný pavilon.

V roce 1877 byl v obci Stupno uveden do provozu závod na zpracování odpadní suroviny chemické výroby Caput mortuum, což byl červený prášek oxidu železitého, který zůstával při procesu výroby kyseliny sírové. V roce 1860 byl postaven v Čeminách nový pivovar.

Konec rodinné firmy[editovat | editovat zdroj]

Johann Anton Starck zemřel 22. května 1883. je pohřben v rodinné hrobce v Městě Touškově. V kronice chemických závodů v Kaznějově se píše:

„..protože nezanechal legitimních potomků a z potomstva ani jeden se mu nezdál schopný vést firmu odkázal třetinu svému obchodnímu řediteli Antonínu Schoblochovi…“.

Firma se proto na základě jeho závěti změnila na akciovou společnost "Dolové a průmyslové závody, dříve Johann David Starck se sídlem v Dolním Rychnově.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy) 
  4. Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-19]. Dostupné online. (česky) 
  5. Národní listy 21. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6086915&picp=&it=&s=djvu
  6. Národní listy 17. 9. 1866, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=&id=7185320&picp=&idpi=11162025
  7. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  8. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/002schuz/s002002.htm
  9. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/1/stenprot/004schuz/s004001.htm
  10. http://www.psp.cz/eknih/1878skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
  11. Národní listy 24. 9. 1878, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011295&picp=&it=0&s=djvu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Jiskra: Johann David Edler von Starck a jeho podíl na rozvoji hornictví a průmyslu v západních a severozápadních Čechách koncem 18. a v 19. století

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]