Odpad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o movité věci. O části vnitřní kanalizace pojednává článek vnitřní kanalizace.
Další významy jsou uvedeny na stránce Odpad (rozcestník).
Fotografie odpadu ve slumu v Jakartě
Příklad odpadu, produkovaného běžnou domácností
Odpad na skládce
Odpad v přírodě
Recyklační bod, Gdaňská technická univerzita

Odpad je movitá věc, které se člověk zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Z pohledu práva přesně odpad definuje zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, kde jsou uvedeny i příslušné definice a povinnosti týkající se odpadů v České republice.

Druhy odpadu[editovat | editovat zdroj]

  • Komunální odpad – je podle platné legislativy veškerý odpad vznikající při činnosti fyzických osob (domácností) na území obce.
  • Zbytkový komunální odpad je složka komunálního odpadu, která zbývá po vytřídění využitelných a nebezpečných složek a objemného odpadu.
  • Tuhý komunální odpad (TKO) – je komunální odpad, který si za běžných atmosférických podmínek uchovává svůj tvar
  • Domovní odpad – je odpad z domácností a z činností spojených s úklidem obytných objektů. Jedná se především o běžný odpad z denní spotřeby domácností.
  • Biologicky rozložitelný odpad – je jakýkoli odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu (např. potraviny, odpad ze zeleně, papír)[1]

Dělení[editovat | editovat zdroj]

Odpady lze dělit z různých hledisek. Podle skupenství hmoty se dělí na pevné a kapalné, podle původu na odpady z těžby, průmyslové odpady, zemědělské odpady a komunální odpady. Specifickým druhem odpadu jsou odpady z výroby, především strojírenské. Různé kovové třísky, zbytky tyčového materiálu po dělení normalizovaných profilů jsou ve skutečnosti cennou a především neznečištěnou surovinou.

Dělení odpadu dle legislativy[editovat | editovat zdroj]

Odpady se dle legislativy katalogizují v tzv. Katalogu odpadů (20 skupin odpadu) a lze je dělit podle složení na:

  • Nebezpečný odpad (NO)
  • Ostatní odpad (OO)
  • odpady, které nejsou uvedeny v seznamu NO, ale kategorie nebezpečný jim byla přiřazena.(O/N) - (např.: materiály znečištěné po havárii)

Nakládání s odpadem[editovat | editovat zdroj]

S vyprodukovaným odpadem je třeba nějakým způsobem naložit. Od jednotlivých občanů a firem, kteří odpad ukládají do popelnic a kontejnerů, obvykle odpad vyvážejí popelářskými vozy obecní či městské komunální služby. Po jeho shromáždění se obvykle využije jedna z následujících možností:

Zvláštním způsobem se nakládá s některými nebezpečnými odpady, například jaderným odpadem. Samostatnou kapitolu také tvoří nebezpečný odpad jako jsou vybité baterie, staré léky, oleje, staré ledničky a další elektrospotřebiče. Takovýto odpad do běžné popelnice nepatří, ale je možné je odvézt do sběrného dvora. Nepoužité či prošlé léky je možné vrátit v lékárně, baterie je možné odevzdat v elektroprodejnách.[2]

Reprezentativní vzorek odpadu[editovat | editovat zdroj]

Reprezentativní vzorek odpadu je taková část odpadu, kde podíly jednotlivých sledovaných složek odpadu a rozdělení hodnot sledovaného znaku (např. koncentrace) odpovídají poměrům vzorkovaného celku odpadu nebo vzorkované části tohoto celku.

Problémy s odpadem[editovat | editovat zdroj]

Obrovské množství produkovaného nerecyklovatelného a nerecyklovaného odpadu v průmyslově rozvinutých zemích způsobuje stále větší problémy s jeho ukládáním. Jedním z nepřehlédnutelných případů, jsou potíže Neapole.[3]

Odpad mimo pevnou zemi[editovat | editovat zdroj]

Počítačová vizualizace kosmického odpadu kolem Země

Odpad se také nachází na dně a hladině jezer, moří a oceánů (jako například Great Pacific Garbage Patch), ale i v prostoru jako kosmické smetí.

Zákonné povinnosti[editovat | editovat zdroj]

Každý původce odpadů a oprávněné osoby musí splnit následující povinnosti dané zákonem č. 185/2011 Sb., o odpadech a dalšími právními předpisy. Jedná se zejména o § 39, odstavce 1 a 2, a § 66, odstavec 2, zákona o odpadech, viz níže:

§ 39

(1) Původci odpadů a oprávněné osoby, které nakládají s odpady, jsou povinni vést

průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s odpady. Evidence se vede za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu samostatně. Způsob vedení evidence pro jednotlivé druhy odpadů stanoví prováděcí právní předpis.      

(2) Původci odpadů jsou povinni v případě, že produkují nebo nakládají s více než 100 kg nebezpečných odpadů za kalendářní rok nebo s více než 100 tunami ostatních odpadů za kalendářní rok, nebo v daném kalendářním roce produkují nebo nakládají s odpady stanovenými prováděcím právním předpisem bez ohledu na množství těchto odpadů, zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné HLÁŠENÍ o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny. Oprávněné osoby jsou povinny v případě, že nakládají v kalendářním roce s odpadem, zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi a o původcích odpadů obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny.

§ 66

(2) Pokutu do výše 1 000 000 Kč uloží inspekce nebo příslušný obecní úřad obce s

rozšířenou působností fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která:

a) nevede v rozsahu a způsobem stanoveným v části šesté tohoto zákona evidenci odpadů a zařízení nebo neplní ve stanoveném rozsahu ohlašovací povinnost nebo nezašle ve stanovené lhůtě nebo ve stanoveném rozsahu příslušnému správnímu úřadu údaj týkající se zařízení k nakládání s odpady, nebo evidenci po stanovenou dobu nearchivuje

Zjednodušeně řečeno, každý, kdo v kalendářním roce vyprodukuje nebo nakládá s více než 100 kg nebezpečných nebo s více než 100 t ostatních odpadů, je povinen do 15. 2. následujícího roku podat hlášení o odpadech.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]