Přeskočit na obsah

Krajková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Krajková
Kostel sv. Petra a Pavla a sloup se sochou Panny Marie
Kostel sv. Petra a Pavla a sloup se sochou Panny Marie
Znak obce KrajkováVlajka obce Krajková
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecSokolov
Obec s rozšířenou působnostíSokolov
(správní obvod)
OkresSokolov
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°12′58″ s. š., 12°32′3″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel911 (2025)[1]
Rozloha35,23 km²[2]
Nadmořská výška582 m n. m.
PSČ357 08
Počet domů301 (2021)[3]
Počet částí obce7
Počet k. ú.7
Počet ZSJ9
Kontakt
Adresa obecního úřaduKrajková 295
357 08 Krajková
ou-krajkova@volny.cz
StarostaJosef Horvát
Oficiální webwww.krajkova.com
Krajková na mapě
Krajková
Krajková
Další údaje
Kód obce560456
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krajková (německy Gossengrün[4]) je obec v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Leží asi deset kilometrů severozápadně od Sokolova. Český název dostala obec v roce 1947.[5] Žije zde 911[1] obyvatel.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1350,[6] kdy udělil Karel IV. Krajkové a nejbližšímu okolí dolové právo. V té době zde již stál farní kostel. Obec však vznikla nejspíše na přelomu 12. a 13. století jako německé kolonizační sídlo. V německé literatuře se klade první zmínka do roku 1250. Dějiny Krajkové jsou úzce spjaty až do roku 1760 s dějinami hartenberského panství. Neví se, kdy se Krajková stala majetkem Hartenbergů. Je však známo, že Krajkovou drželi Hartenbergové již v roce 1350. Krajková se stala zázemím hradu Hartenberg a její rozvoj ovlivnila i skutečnost, že ležela na zemské stezce do Saska. Svůj podíl na rozmachu v 15. století sehrálo i hornictví.[7]

Boží muka a smírčí kříž při cestě do Květné

Kolem roku 1467 se dostal Hartenberg včetně Krajkové do majetku Šliků. Již před rokem 1481 byla Krajková povýšena na městečko a roku 1481 jí udělil Václav Šlik z Lažan městské právo a roku 1485 získala od Vladislava II. Jagellonského další důležitá privilegia, včetně městského znaku. Městská privilegia byla potvrzena roku 1570 Maxmiliánem II. a roku 1593 Rudolfem II. Město vykonávalo od 15. století soudní právo, dokonce tzv. hrdelní právo. O tom svědčí i popisné místo vedle silnice do Květné. Část pozemku byla nazývána „Galgenwiese“, v překladu do češtiny „Šibeniční louka“. Na počátku 17. století získali Krajkovou Písnicové. Katastrofou se stal v roce 1807 požár, při kterém město vyhořelo. Jako připomínku na tuto událost byla u cesty do Květné postavena kaplička Svaté Trojice.[8][9]

Dne 15. září 1938 bylo v obci ve dnech henleinovského puče zastřeleno vojákem německé národnosti pět československých vojáků a jeden četník. Připomínkou událostí je pamětní deska na budově Obecního úřadu v Krajkové. Jsou na ní uvedena jména padlých vojáků desátníka aspiranta Krbce, vojína Čapka, vojína v záloze Netíka, četaře Kareše a svobodníka Čmedly.[10]

Dějiny krajkářství

[editovat | editovat zdroj]

Krajková byla známa v 19. století a na začátku 20. století zejména pro svou krajkářskou výrobu, ve které měla bohatou tradici. Podle krajkářství získala obec své jméno po druhé světové válce. Roku 1819 obdržela Krajková povolení k výstavbě krajkářské školy. Ta se stala první krajkářskou školou v Krušných horách. Roku 1847 zaměstnávala výroba 300 krajkářek. Místní bruselské krajky si záhy získaly mezinárodní ohlas. Byly zde zhotoveny například svatební šaty císařovny Alžběty nebo krajky pro pražského kardinála. Krajky byly vystaveny i na světové výstavě ve Philadelphii 1876. V osmdesátých letech 19. století bylo zavedeno i šití stuh. Na světové výstavě v Bruselu byly výrobky oceněny mezinárodní porotou zlatou medailí. Krajkářství zaniklo a jenom název obce připomíná, že kdysi v Krajkové existovala výroba proslavených bruselských krajek.[9]

Sklářská výroba

[editovat | editovat zdroj]

Po druhé světové válce se začalo v Krajkové s opracováním plochého skla a výrobou malé zrcadlové galanterie. Sklářská výroba byla zaváděna s úmyslem využití technologického odpadu ze závodu v Oloví a Dolním Rychnově. Výroba byla zahájena 28. října 1948 a v roce 1950 rozšířena o brusírnu skla. V témže roce se začalo s výrobou broušených mikroskopických skel a fasetováním zrcátek. Vyváželo se hodně do ciziny, hlavně na Dálný Východ a do Jižní Afriky. V letech 1954–1956 byla výroba rozšířena o další sortiment, například o skleněné radiostupnice a výrobu hodinových skel pro Chronotechnu Šternberk. Velkou ucelenou zásilkou bylo 800 tisíc kusů mikroskel pro Indii. V roce 1964 pracovalo v provozovně 145 zaměstnanců, zhruba 50 % výroby se exportovalo do ciziny. Ve druhé polovině roku 1997 došlo k ukončení výroby, a tím skončila sklářská činnost v Krajkové. Nedožila se tedy ani 50. jubilea.[9]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Krajková se rozkládá na svazích předhůří Krušných hor klesajících směrem k Sokolovské pánvi. Spolu s okolními osadami leží na svorech krušnohorského krystalinika.[11] Obcí protéká Dolinský potok, v katastru obce se nachází vodárenská nádrž Horka.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1 498 obyvatel, z nichž bylo šest Čechoslováků, 1 489 Němců, jeden jiné národnosti a dva cizinci. K římskokatolické církvi se hlásilo 1 494 obyvatel, jeden k evangelické církvi, tři byli bez vyznání.[12]

Většina obyvatel se živila zprvu v pastvinářství a rudním hornictví, později se zde nejvíce provozovalo krajkářství a zemědělství, od 19. století to bylo uhelné hornictví a těžba v kamenolomech v blízkosti Krajkové. Po odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce došlo k výraznému poklesu počtu obyvatel, obec se však podařilo částečně dosídlit[8] (roku 1953 k ní byly připojeny části Anenská Ves, Bernov, Dolina, Hrádek, Květná a Libnov).[13]

Vývoj počtu obyvatel a domů a domů Krajkové (bez místních částí)[13][14]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel 1 75718611 4661 5101 6211 4981 626839708588665611668662724
Počet domů 236252253240237253285285270155151159181194215
Vývoj počtu obyvatel a domů Krajkové (včetně místních částí)[13][14]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel 3 5583 6302 9353 0693 2343 0983 3241 3811 106898866776832830896
Počet domů 500543546521519539601590270235211223246274301

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]
  • Krajková (k. ú. Krajková)
  • Anenská Ves (k. ú. Hrádek u Krajkové)
  • Bernov (k. ú. Leopoldovy Hamry)
  • Dolina (k. ú. Dolina u Krajkové)
  • Hrádek (k. ú. Hrádek u Krajkové a Markvarec u Krajkové)
  • Květná (k. ú. Květná u Krajkové)
  • Libnov (k. ú. Libnov)

V letech 1850–1879 k obci patřily i Hory a Studenec, v letech 1850–1879 a od 1. dubna 1976 do 30. června 1990 Hřebeny a Luh nad Svatavou a od 1. dubna 1976 do 30. června 1990 také Radvanov.[15]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak obce je historický, vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 6. června 2017.[16]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  5. ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 7/1948 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1947. Dostupné online.
  6. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 360.
  7. ↑ KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech, díl I heslo Gossengrün. Praha: Československá akademie věd, 1957. S. 447.
  8. 1 2 PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 280.
  9. 1 2 3 DVOŘÁK, František. Dějiny Krajková (Gossengrünu) do roku 2000. 1. vyd. Sokolov: Obec Krajková, 2011. 224 s.
  10. ↑ Oficiální stránky obce Krajková. www.krajkova.com [online]. [cit. 2016-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-16.
  11. ↑ Geologická mapa
  12. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Gossengrün. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 632 s. Dostupné online. S. 238.
  13. 1 2 3 Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Sokolov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-01.
  14. 1 2 Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
  15. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 164, 546, 177, 307, 474.
  16. ↑ Udělené symboly – Krajková [online]. 2017-06-06 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Krajková&oldid=26055667“