Krajková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Krajková
Kostel sv. Petra a Pavla
Kostel sv. Petra a Pavla
Znak obce Krajková
znak
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0413 560456
Kraj (NUTS 3) Karlovarský (CZ041)
Okres (LAU 1) Sokolov (CZ0413)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Sokolov
Historická země Čechy
Katastrální výměra 35,24 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 962 (2019)[1]
Nadmořská výška 582 m n. m.
PSČ 357 08
Zákl. sídelní jednotky 9
Části obce 7
Katastrální území 7
Adresa obecního úřadu Krajková 295
35708 Krajková
Starosta Ing. Roman Šístek
Oficiální web: www.krajkova.com
Email: ou-krajkova@volny.cz
Krajková v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Krajková
Krajková
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Krajková (německy Gossengrün[2]) se nachází v okrese SokolovKarlovarském kraji, asi 10 kilometrů severozápadně od Sokolova. Český název dostala obec v roce 1947.[3] Žije zde 962[1] obyvatel.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Krajková se rozkládá na svazích předhůří Krušných hor klesajících směrem k Sokolovské pánvi. Spolu s okolními osadami leží na svorech krušnohorského krystalinika.[4] Obcí protéká Dolinský potok, v katastru obce se nachází vodárenská nádrž Horka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1350[5], kdy udělil Karel IV. Krajkové a nejbližšímu okolí dolové právo. V té době zde již stál farní kostel. Obec však vznikla nejspíše na přelomu 12. a 13. století jako německé kolonizační sídlo. V německé literatuře se klade první zmínka do roku 1250. Dějiny Krajkové jsou úzce spjaty až do roku 1760 s dějinami hartenbergského panství. Neví se, kdy se Krajková stala majetkem Hartenbergů. Je však známo, že Krajkovou drželi Hartenbergové již v roce 1350. Krajková se stala zázemím hradu Hartenberg a její rozvoj ovlivnila i skutečnost, že ležela na zemské stezce do Saska. Svůj podíl na rozmachu v 15. století sehrálo i hornictví.[6]

Boží muka a smírčí kříž při cestě do Květné

Kolem roku 1467 se dostal Hartenberg včetně Krajkové do majetku Šliků. Již před rokem 1481 byla Krajková povýšena na městečko a roku 1481 jí udělil Václav Šlik z Lažan městské právo a roku 1485 získala od Vladislava II. Jagellonského další důležitá privilegia, včetně městského znaku. Městská privilegia byla potvrzena roku 1570 Maxmiliánem II. a roku 1593 Rudolfem II. Město vykonávalo od 15. století soudní právo, dokonce tzv. hrdelní právo. O tom svědčí i popisné místo vedle silnice do Květné. Část pozemku byla nazývána „Galgenwiese“, v překladu do češtiny „Šibeniční louka“. Na počátku 17. století získali Krajkovou Písnicové. Katastrofou se stal v roce 1807 požár, při kterém město vyhořelo. Jako připomínku na tuto událost byla u cesty do Květné postavena kaplička Svaté Trojice.[7][8]

Dne 15. září 1938 bylo v obci ve dnech henleinovského puče zastřeleno vojákem německé národnosti pět československých vojáků a jeden četník. Připomínkou událostí je pamětní deska na budově Obecního úřadu v Krajkové. Jsou na ní uvedena jména padlých vojáků desátníka aspiranta Krbce, vojína Čapka, vojína v záloze Netíka, četaře Kareše a svobodníka Čmedly.[9]

Dějiny krajkářství[editovat | editovat zdroj]

Krajková byla známa v 19. století a na začátku 20. století zejména pro svou krajkářskou výrobu, ve které měla bohatou tradici. Podle krajkářství získala obec své jméno po druhé světové válce. Roku 1819 obdržela Krajková povolení k výstavbě krajkářské školy. Ta se stala první krajkářskou školou v Krušných horách. Roku 1847 zaměstnávala výroba 300 krajkářek. Místní bruselské krajky si záhy získaly mezinárodní ohlas. Byly zde zhotoveny například svatební šaty císařovny Alžběty nebo krajky pro pražského kardinála. Krajky byly vystaveny i na světové výstavě ve Philadelphii 1876. V osmdesátých letech 19. století bylo zavedeno i šití stuh. Na světové výstavě v Bruselu byly výrobky oceněny mezinárodní porotou zlatou medailí. Krajkářství zaniklo a jenom název obce připomíná, že kdysi v Krajkové existovala výroba proslavených bruselských krajek.[8]

Sklářská výroba[editovat | editovat zdroj]

Po druhé světové válce se začalo v Krajkové s opracováním plochého skla a výrobou malé zrcadlové galanterie. Sklářská výroba byla zaváděna s úmyslem využití technologického odpadu ze závodu v Oloví a Dolním Rychnově. Výroba byla zahájena 28. října 1948 a v roce 1950 rozšířena o brusírnu skla. V témže roce se začalo s výrobou broušených mikroskopických skel a fasetováním zrcátek. Vyváželo se hodně do ciziny, hlavně na Dálný Východ a do Jižní Afriky. V letech 1954–1956 byla výroba rozšířena o další sortiment, například o skleněné radiostupnice a výrobu hodinových skel pro Chronotechnu Šternberk. Velkou ucelenou zásilkou bylo 800 tisíc kusů mikroskel pro Indii. V roce 1964 pracovalo v provozovně 145 zaměstnanců, zhruba 50 % výroby se exportovalo do ciziny. Ve druhé polovině roku 1997 došlo k ukončení výroby, a tím skončila sklářská činnost v Krajkové. Nedožila se tedy ani 50. jubilea.[8]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Většina obyvatel se živila zprvu v pastvinářství a rudním hornictví, později se zde nejvíce provozovalo krajkářství a zemědělství, od 19. století to bylo uhelné hornictví a těžba v kamenolomech v blízkosti Krajkové. Po odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce došlo k výraznému poklesu počtu obyvatel, obec se však podařilo částečně dosídlit[7] (roku 1953 k ní byly připojeny části Anenská Ves, Bernov, Dolina, Hrádek, Květná a Libnov).[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů a domů Krajkové (bez místních částí)[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 1 757 1861 1 466 1 510 1 621 1 498 1 626 839 708 588 665 611 668 662
Počet domů 236 252 253 240 237 253 285 285 270 155 151 159 181 194
Vývoj počtu obyvatel a domů Krajkové (včetně místních částí)[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 3 558 3 630 2 935 3 069 3 234 3 098 3 324 1 381 1 106 898 866 776 832 830
Počet domů 500 543 546 521 519 539 601 590 270 235 211 223 246 274

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Petra a Pavla na náměstí Karla IV.
  • Socha Panny Marie, na náměstí Karla IV.
  • Výklenková kaplička svatého Jana Nepomuckého
  • Smírčí kříž a boží muka
  • Kašna

Části obce[editovat | editovat zdroj]

  • Krajková (k. ú. Krajková)
  • Anenská Ves (k. ú. Hrádek u Krajkové)
  • Bernov (k. ú. Leopoldovy Hamry)
  • Dolina (k. ú. Dolina u Krajkové)
  • Hrádek (k. ú. Hrádek u Krajkové a Markvarec u Krajkové)
  • Květná (k. ú. Květná u Krajkové)
  • Libnov (k. ú. Libnov)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  3. Vyhláška ministra vnitra č. 7/1948 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1947. Dostupné online.
  4. Geologická mapa
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 360. 
  6. KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech, díl I heslo Gossengrün. Praha: Československá akademie věd, 1957. S. 447. 
  7. a b PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 280. 
  8. a b c DVOŘÁK, František. Dějiny Krajková (Gossengrünu) do roku 2000. 1. vyd. Sokolov: Obec Krajková, 2011. 224 s. 
  9. Oficiální stránky obce Krajková
  10. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Sokolov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-12-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]