Šindelová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Šindelová
Ost Část obce mezi domy,..JPG
Znak obce ŠindelováVlajka obce Šindelová
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0413 560677
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Kraslice
Okres (LAU 1) Sokolov (CZ0413)
Kraj (NUTS 3) Karlovarský (CZ041)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 303 (2020)[1]
Rozloha 38,32 km²
Nadmořská výška 598 m n. m.
PSČ 357 06
Počet částí obce 3
Počet k. ú. 5
Počet ZSJ 6
Kontakt
Adresa obecního úřadu Šindelová 93
35801 Kraslice
ou_sindelova@volny.cz
Starosta Jaroslav Benda
Oficiální web: www.sindelova.cz
Šindelová na mapě
Šindelová
Šindelová
Další údaje
Kód obce 560677
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šindelová (německy Schindlwald[2]) je obec v okrese Sokolov. Žije zde 303[1] obyvatel.

Těžba a zpracování železa[editovat | editovat zdroj]

Počátky těžby a zpracování železných rud v těchto místech spadají do 14. století. Od 16. století se zde zpracovávalo železo v mnoha hamrech. V roce 1839 byly v Šindelové založeny železárny, jejichž součástí byly kromě vysoké pece také válcovny, kalírny a hamr. K pohonu zde byl využíván parní stroj, jeden z prvních v českých zemích. Tyto železárny byly v období první světové války monopolním dodavatelem plechu pro výrobu konzerv v rámci celé Rakousko-uherské monarchie. Vyráběly se zde též některé zbrojní součástky.[3]

Extrémní klima[editovat | editovat zdroj]

Šindelová leží v mrazové kotlině[4] a na zdejší meteorologické a fenologické[5] stanici jsou zaznamenávány jedny z nejnižších teplot v České republice, které klesají pod nulu i o některých ránech v létě.[6] Šindelová leží v rekreační oblasti, v obci je přírodní koupaliště na rybníku Tajch.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec se skládá ze tří částí o šesti základních sídelních jednotkách na pěti katastrálních územích: (počty domů a obyvatel dle sčítání lidu 2001)

  • Šindelová (Schindlwald): k. ú. Šindelová, ZSJ Šindelová (30 domů a 85 obyvatel) a U rybníka (9 d., 23 ob.)
  • Krásná Lípa (Schönlind):
    • k. ú. Krásná Lípa u Šindelové, ZSJ Krásná Lípa (37 d., 57 ob.)
    • k. ú. Milíře u Šindelové, ZSJ Milíře (Kohling, 2 d., 15 ob.)
    • k. ú. Ptačí, ZSJ Ptačí (Vogeldorf[2], 0 domů a obyvatel)
  • Obora (Hochgarth[7]): k. ú. Obora u Šindelové, ZSJ Obora (36 d., 76 ob.)

Na území obce se kromě uvedených sídel nacházely též dnes zaniklé osady Břidlová (Schieferhütten)[7] a Javořina (Ahornswald).

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 709 obyvatel (z toho 338 mužů), z nichž byli dva Čechoslováci, 694 Němců a třináct cizinců. Až na devět evangelíků patřili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 683 obyvatel: 679 Němců a čtyři cizince. Kromě 34 evangelíků a 38 lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[9]

Do poloviny 20. století tvořili obyvatelstvo Šindelové z drtivé většiny Němci. Po druhé světové válce došlo k vysídlení původních starousedlíků. Obec už se nikdy nepodařilo dosídlit.

Vývoj počtu obyvatel a domů Šindelové (bez místních částí)[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 519 585 637 693 712 709 683 249 177 136 103 99 108 104
Počet domů 56 71 79 79 90 96 104 109 108 31 26 36 39 44
Vývoj počtu obyvatel a domů Šindelové (včetně místních částí)[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 3 739 3 580 3 444 3 486 3 646 3 514 3 509 499 500 367 249 223 256 271
Počet domů 440 492 511 520 549 558 627 500 108 92 77 97 114 127

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Lovecký zámeček Favorit v lese zhruba 1,5 km jižně od Šindelové. Dnešní novobarokní podoba z let 1904 až 1906 nahradila původní zámeček, postavený roku 1769. Od založení až do roku 1945 byl v držení rodu Nosticů, poté využíván jako rekreační středisko. Od 90. let vlastnictvím soukromé společnosti, na podzim 2008 bez využití a chátrající nabízen k prodeji.[11] V sousedství stojí dřevěná kaple svaté Terezie z Avily, v turistických příručkách nesprávně označované jako kaple sv. Huberta.[12] Poblíž se nachází modřínová alej u Favoritu a modřínová alej u Šindelové.
  • Vysoká pec, torzo železářské vysoké pece na jihozápadním okraji obce, pozůstatek hutí zřízených roku 1839. Technická památka.
  • Přírodní památka Kamenný hřib, bizarní uskupení balvanů východně od Šindelové, ukázka přírodního zvětrávání žuly.
  • Rybník Tajch na jihovýchodním okraji Šindelové.
  • Přírodní památka Rašeliniště Haar v katastrálním území obce.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  3. Šindelová. Kamenný hřib a železářská pec [online]. Sokolov: Geopark Egeria [cit. 2017-02-13]. Dostupné online. 
  4. Třicítky v Šindelové nepadnou, tvrdí znalec počasí o mrazivém víkendu na iDnes.cz
  5. Meteorologická stanice na stránkách obce
  6. Proč v Šindelové na Krušnohorsku mrzne i v létě na Novinky.cz
  7. a b Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 233. 
  10. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. 
  11. ŠIMEK, Robert. Sázka na Favorita [online]. Profit, 2008-09-22 [cit. 2008-11-15]. Dostupné online. 
  12. PROKOP, Vladimír; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 748. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]