Těšovice (okres Sokolov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Těšovice
Statek čp. 1 na místě původní tvrze
Statek čp. 1 na místě původní tvrze
Znak obce TěšoviceVlajka obce Těšovice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0413 579360
Kraj (NUTS 3) Karlovarský (CZ041)
Okres (LAU 1) Sokolov (CZ0413)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Sokolov
Historická země Čechy
Katastrální území Těšovice
Katastrální výměra 1,18 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 249 (2019)[1]
Nadmořská výška 402 m n. m.
PSČ 356 01
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Těšovice 21
356 01 Těšovice
Starosta Ing. Josef Radek
Oficiální web: www.obectesovice.cz
E-mail: ou.tesovice@volny.cz
Těšovice v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Těšovice
Těšovice
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Těšovice (německy Teschwitz) se nachází v okrese Sokolov, kraj Karlovarský. Rozkládá se na pravém břehu řeky Ohře ve východním sousedství města Sokolova, s obcí Královské Poříčí na protějším břehu Ohře ji spojuje most pro pěší a cyklisty. Žije zde 249[1] obyvatel.

Těšovice leží v katastrálním území Těšovice o rozloze 1,18 km².[2]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vznikl pravděpodobně z původního slova Těšovci, označující obyvatele patřící Těšovi. Slovanské jméno Těš souviselo se slovesem těšiti. Stejný původ názvu mají v Čechách i Těšovice na PrachatickuTěšovice, část obce Srbiceokrese Domažlice. Němečtí osídlenci, jež ves dosídlili, slovanský název převzali a přizpůsobili němčině do podoby Teschwitz.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V lenní knize Nothaftů, která byla založena kolem roku 1360, se vyskytuje zmínka o Těšovicích, jako jedné z jejich 33 vsí. Tato zmínka však není datována.[3] Ves se v datovaných písemných pramenech poprvé připomíná roku 1394, kdy na zdejší tvrzi (stávala zhruba v místech nynějšího domu čp. 1) sídlil jistý Beran z Těšovic (Beran de Teschowicz). S vysokou pravděpodobností se jedná o chybný přepis z Beran der Teschetitz a údaj se pojí s vsí Těšetice částí města Bochovokrese Karlovy Vary.[3]

V pozdějších dobách ves tvořila součást sokolovského panství. Po zrušení poddanství Těšovice od roku 1850 spadaly pod politickou obec Vítkov. Roku 1878 se Těšovice staly samostatnou obcí, která zahrnovala i část Horní Dvory (Berghöfe).

Významným zásahem do struktury Těšovic se stala výstavba velkého chemického závodu v průběhu první světové války. Pro výstavbu továrny bylo vyvlastněno celkem 45,3 ha pozemků, z katastrálního území Těšovice 30,5 ha, Sokolova 14,7 ha, Královského Poříčí 0,1 ha. S výstavbou se započalo v listopadu 1916 a již v květnu 1918 se rozběhla pravidelná výroba karbidu vápníku, dusíkatého vápna a dusíku. K rychlému postupu stavby přispělo masové nasazení válečných zajatců ze zajateckého tábora v Jindřichovicích. V roce 1932 byla provedena změna hranic mezi katastrálními územími Sokolova a Těšovic a území Těšovice se zmenšilo o zhruba 50 ha.[3]

V letech 19601991 byly Těšovice součástí města Sokolova, znovu samostatnou obcí jsou od 1. ledna 1992.[4]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Obec se nachází v Sokolovské pánvi. Horninové podloží je tvořeno třetihorními sedimenty s drobnějšími výskyty uhelné sloje. Na rozdíl od sousedních obcí Sokolova, Královského Poříčí a Starého Sedla se uhlí na území obce téměř netěžilo. Výjimkou byla prostorově i časově velmi omezená těžba nedaleko zaniklé cihelny. Vytěžené uhlí se využívalo k vypalování cihel. Provoz cihelny byl zastaven v roce 1942. Na území obce ústila 2892 m dlouhá štola Svatý Antonín, vybudovaná v letech 1844 až 1955 k odvodňování dolnorychnovských uhelných dolů.[3] Ve východní části území se zvedá výrazný žulový blok Těšovického vrchu s vrcholem v nadmořské výšce 469 m.[5]

Při severním okraji protéká řeka Ohře, jejíž levý břeh tvoří hranici katastrálního území obce. V roce 1986 byla na území obce u pravého břehu Ohře zahájena sokolovskou chemičkou výstavba tří dochlazovacích a sedimentačních rybníků. Po dokončení počátkem 90. let 20. století je jejich plocha 4,2 ha a celkový objem 52 tisíc m³. Z rybníků se stal významný vodní biotop. Svůj domov zde má kachna divoká a volavka popelavá. Při svém tahu sem zalétají kormoráni. Žije zde několik druhů obojživelníků a v okolí nádrží velké kolonie hmyzu, především vážek.[3]

Na území obce se vlévá do Ohře zprava bezejmenný potok (místě zvaný Těšovický potok). Na jeho toku se nalézá tzv. Těšovický vodopád. V korytě potoka pod vodopádem se nachází historický hraniční mezník se znakem nosticovské kotvy, vymezující původní hranici panství.[6]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Slovanské obyvatelstvo, které v raném středověku proniklo až do horního Poohří, prošlo během 13. století kolonizačním procesem, v němž němečtí obyvatelé zcela asimilovali původní slovanské obyvatele a na dlouhou dobu se tím úplně změnilo místní jazykové prostředí. Český název Těšovice byl sice vedle německého názvu zaveden již roku 1854, teprve ve 20. století se při industriálním rozvoji začala vedle němčiny objevovat i čeština. Ze sčítání lidu z prosince 1930 vyplývá, že vedle 532 německých obyvatel bylo napočítáno 6 českých obyvatel. Po druhé světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva. Ve třech transportech od března do září 1946 bylo z obce vysídleno 312 německých obyvatel. Obec byla postupně dosídlena českým obyvatelstvem.[3]

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
90 123 98 116 125 220 538 367 325 265 303 190 140 176

Doprava a turistika[editovat | editovat zdroj]

Jihovýchodním okrajem podél hranice katastru, mimo obytné území obce, prochází dálnice D6. S centrem Sokolova spojuje Těšovice silnice, vedoucí kolem okraje chemických závodů. V roce 1970 byla dokončena nová silnice a postaven most přes Ohři. Komunikace, jejímž účelem bylo odklonění kamionová dopravy z chemičky mimo zastavěnou oblast, nyní spojuje Těšovice i s obcí Královské Poříčí.[8]

Turistům a cyklistům slouží nová lanová lávka, která nahradila původní lávku, která musela být kvůli dezolátnímu stavu stržena. Lávka je hojně využívaná i proto, že vede k zeleně značené turistické trase s napojením na páteřní cyklostezku Ohře do Královského Poříčí s pokračováním do Lokte.[9][10]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2017-06-21]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g VLASÁK, Vladimír; VLASÁKOVÁ, Eva; MAKOVIČKA, Miroslav. Obec Těšovice. Královské Poříčí: Mikroregion Sokolov – východ, 2007. 87 s. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 529.
  5. Geologická mapa [online]. Česká geologická služba [cit. 2017-06-22]. Dostupné online. 
  6. Těšovický vodopád [online]. [cit. 2018-01-04]. Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-11]. Dostupné online. 
  8. HOUDEK, Michal. Centru Sokolova se vyhnou kamiony jedoucí z místní chemičky. idnes.cz [online]. 2010-12-16 [cit. 2017-06-24]. Dostupné online. 
  9. UREŠOVÁ, Dita. Houpacího mostu se lidé dočkají. sokolovský deník.cz [online]. 2008-11-05 [cit. 2017-06-24]. Dostupné online. 
  10. KLEPÁČEK, Pavel. Monitoring provozu lanového mostu Těšovice [online]. Obec Těšovice [cit. 2017-06-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]