Přeskočit na obsah

Břidlová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Břidlová
Zarostlá rozvalina bývalého stavení
Zarostlá rozvalina bývalého stavení
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecŠindelová
OkresSokolov
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíObora u Šindelové
Nadmořská výška810–830[1] m n. m.
Břidlová
Břidlová
Další údaje
Zaniklé obce.cz355
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Břidlová (německy Schieferhütten) je zaniklá vesnice v Krušných horáchokrese Sokolov. Ležela na horských stráních mezi Rotavou a Přebuzí, asi 2,6 km severně od Krásné Lípy. Zanikla vysídlením v padesátých letech dvacátého století.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1584.[1]. Původní název místa zněl Glashütte a byl odvozen od zdejší sklářské huti, která zde stála již v 16. století. Později došlo k pojmenování Schieferhütten. Od toho byl odvozen v roce 1948 český název Břidlová.[2] Vesnice sousedila s již dříve zaniklou osadou Mlýnské Chalupy (Mühlhäuser), kde stávaly tři mlýny.[1]

Až do roku 1850 patřila Břidlová k panství Jindřichovice, které drželi Nosticové. V roce 1830 zde byla založena škola. Roku 1850 se stala osadou obce Obora. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce se obec nepodařilo dosídlit, v roce 1950 se stala osadou obce Šindelová. V průběhu 50. let 20. století však zanikla a stavení byla srovnána se zemí.[2]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Území zaniklé Břidlové se nachází v Krušných horách, geomorfologickém podcelku Klínovecká hornatina, geomorfologickém okrsku Přebuzská hornatina.[3] Okolní vrchy dosahují téměř tisícimetrové výšky. Nejvyšším je Špičák (995[4] m), který je nejvyšší horou v okrese Sokolov. Asi 750 m severně od Břidlové se nachází vrchol Čertovy hory (987 m). Územím protéká Oborský potok, který se ve vesnici Obora vlévá do Rotavy.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Prvními osadníky byli skláři zaměstnaní ve zdejší sklářské huti. Po úpadku a následném zániku sklárny v druhé polovině 17. století se obyvatelé věnovali zemědělství, chovu dobytka nebo práci v lese. Později část obyvatel pracovala v železárnách v Rotavě.[5] Na poštu chodili do Krásné Lípy, do kostela na Přebuz.[2] V roce 1869 zde žilo 249 obyvatel v 31 domech, v roce 1900 žilo v Břidlové 190 obyvatel v 32 domech.[6]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 137 obyvatel, všichni německé národnosti. Všichni obyvatelé se hlásili k římskokatolické církvi.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů Břidlové[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961
Počet obyvatel 249 226 200 190 173 137 121 0 0
Počet domů 31 34 34 32 30 30 30 30 0
  1. a b c KOTĚŠOVEC, Václav. Pohledy do historie měst a obcí Kraslicka. 1. vyd. Praha: Svazek měst a obcí Kraslicka, 2011. 271 s. ISBN 978-80-86289-70-0. S. 233–234. 
  2. a b c BERANOVÁ VAICOVÁ, Romana, et al. Zaniklé obce na Sokolovsku. 1. vyd. Sokolov: Krajské muzeum Sokolov, 2005. 252 s. ISBN 80-86630-06-4. S. 179–180. 
  3. Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2020-09-14]. Dostupné online. 
  4. Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-10-18]. Dostupné online. 
  5. PROKOP, Vladimír; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 750. 
  6. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 11.  Archivováno 1. 6. 2020 na Wayback Machine.
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Schieferhütten. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 249. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]