Přebuzská hornatina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přebuzská hornatina
Dračí skála
Dračí skála

Nejvyšší bod 1008,5 m n. m. (Zaječí hora)
Rozloha 202,75 km²

Nadřazená jednotka Klínovecká hornatina
Sousední
jednotky
Jindřichovická vrchovina
Jáchymovská hornatina
Ostrovská pánev

Světadíl Evropa
Stát Česko
Přebuzská hornatina
Přebuzská hornatina
Horniny granit, granodiorit, fylit
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přebuzská hornatina je geomorfologický okrsek v západní části Krušných hor. Je součástí geomorfologického podcelku Klínovecká hornatina a zasahuje do okresů Sokolov a Karlovy Vary.[1] Rozloha okrsku je 202,75 km².[2]

Poloha a sídla[editovat | editovat zdroj]

Na severu je hranice uměle vymezena státní hranicí s Německem. Východní hranici tvoří údolí Blatenského potoka a Bystřice. Jižní hranice vede mezi Hroznětínem a Děpoltovicemi, za kterými se stáčí k severozápadu. Zde hranici přibližně vymezují sídla Nový Fojtov, Nejdek, Šindelová, Rotava a Kraslice. Od Kraslic hranice vede nejprve údolím Svatavy a poté údolím Stříbrného potoka k vrchu Kamenáč a ke státní hranici.[1]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Z hornin v Přebuzské hornatině převládají granitgranodiorit ze svrchních prvohor. Méně často se vyskytuje kambrický fylit.[2]

Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Rolavská vrchoviště
Malé jeřábí jezero

Charakteristickým znakem krajiny jsou rozsáhlé plošiny s četnými rašeliništi a skalními útvary mrazového i tropického zvětrávání a odnosu žul. Mezi Nejdkem a Hroznětínem okrsek vybíhá širokým hřbetem k východu.[3]

geomorfologickém členění Česka má okrsek označení IIIA-2A-1.[2] V rámci Krušných hor sousedí na jihu a na západě s okrskem Jindřichovická vrchovina a na východě s okrskem Jáchymovská hornatina. Krátký úsek hranice mezi Hroznětínem a Děpoltovicemi odděluje Přebuzskou hornatinu od Sokolovské pánve (okrsek Ostrovská pánev).[3]

Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším vrcholem Přebuzské hornatiny je Zaječí hora (1008,5 m n. m.) severně od Nových Hamrů. Další významné vrcholy jsou Jeřábí vrch (964.6 m n. m.), Čertova hora (987,4 m n. m.), Dračí skála (952,6 m n. m.),[2] Tisovský vrch (976 m n. m.) nebo Špičák (991 m n. m.).

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Velkou část především západní a střední části okrsku zaujímají přírodní parky Přebuz a Jelení vrch. Kromě nich se zde nachází několik maloplošných zvláště chráněných území:[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. 
  2. a b c d e Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Přebuzská hornatina, s. 364. 
  3. a b BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2A Klínovecká hornatina, s. 114–116. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]