Přebuzské vřesoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Přebuzské vřesoviště
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
v září 2009
v září 2009
Základní informace
Vyhlášení 30. dubna 1992[1]
Nadm. výška 880-904[1] m n. m.
Rozloha 89,78 ha[1]
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Sokolov
Umístění Přebuz
Souřadnice
Přebuzské vřesoviště
Přebuzské vřesoviště
Další informace
Kód 1542
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Přebuzské vřesoviště je přírodní památka, byla vyhlášena v roce 1992 a nachází se u obce Přebuz. Důvodem je ochrana komplexu polopřirozených biotopů, vzniklých po těžbě rašeliny, sloužící jako refugium vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Popis oblasti[editovat | editovat zdroj]

Území přírodní památky leží na náhorní plošině v rozšířeném údolí říčky Rolavy v geologickém okrsku Přebuzská hornatina, přibližně 1,5 km severozápadně od Přebuzi.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Horninové podloží tvoří autometamorfované žuly karlovarského plutonu. Na ně nasedá až 3 m mocná vrstva rašeliny. [2] Odedávna zde probíhala v malém rozsahu těžba rašeliny, která sloužila pro vytápění domácností, v menší míře jako izolační prostředek obytných domů. Výrazný rozvoj těžby nastal po roce 1812, kdy Nosticové prudce zdražili palivové dřevo. Těžba rašeliny trvala až do poloviny 20. století a pozůstatky po těžbě jsou patrné do dnešních dnů. [3]

Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]

Dominantní dřevinou je rašelinná kleč a smrk ztepilý. Na pilířích neodtěžené rašeliny s bohatými vřesovišti roste bříza trpasličí (Betula nana) ve své nejzápadnější lokalitě v České republice.

v červnu 2014

Na plochách obnažených až na minerální podloží roste plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum), zvodnělé příkopy s rašeliníky (Sphagnum) doprovází rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Na trvale zaplavených místech podél Rolavy roste vzácně zdrojovka potoční (Montia hallii). Smilkové louky na okraji přírodní památky zdobí prha arnika (Arnica montana), prstnatec listenatý (Dactylorhiza longebracteata) a nenápadná kapradinka vratička měsíční (Botrychium lunaria).Ve společnosti rašelinných rostlin se daří kyhance (Andromeda polifolia), brusnici (Vaccinium vitis-idaea), červenými korálky se chlubí klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos) a vše dohromady spojují, prorůstají a nesou rašeliníky, základní složka vrchovištní vegetace. [2]

Z bezobratlých druhů zde žijí střevlíci (Carabus nitens, Cymindis vaporariorum). Na původní rašelinná stanoviště s břízou zakrslou se váže výskyt vzácného nosatce (Coeliodes nigritarsis). Z ostatních živočichů byli na lokalitě zjištěni čolek horský (Triturus alpestris), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a skokan hnědý (Rana temporaria). Pro ptačí faunu otevřených plochu rašelinných luk jsou charakteristickými druhy tetřívek obecný (Tetrao tetrix), bekasina otavní (Gallinago gallinago) a linduška luční (Anthus pratensis). [2]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • čas. Země světa; Krušné hory; únor 2006; vyd. Geobohemia, Praha 10; ISSN 1213-8193

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c PP Přebuzské vřesoviště [online]. AOPK ČR [cit. 2010-12-12]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 430. 
  3. ROJÍK, Petr. Historie cínového hornictví v západním Krušnohoří. Sokolov: Okresní muzeum a knihovna Sokolov, 2000. ISBN 80-238-6095-X. S. 67-70. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]