Přírodní park Jelení vrch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Zdroje k infoboxuPřírodní park
Jelení vrch
Řeka Rolava nad soutokem s Černou vodou v červnu 2013
Datum vyhlášení 1985[1]
Vyhlásil Okresní národní výbor v Karlových Varech
Výměra 4300 ha[1]
Seznam CHÚ v okrese Sokolov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Souřadnice
Přírodní park Jelení vrch
Přírodní park Jelení vrch

Přírodní park Jelení vrch je chráněné území (přírodní park) v severovýchodní části Karlovarského krajeokrese Karlovy Vary při státní hranici s Německem. V severozápadní části navazuje na Přírodní park Přebuz. Největší obcí v přírodním parku jsou Nové Hamry (německy Neuhammer) s počtem obyvatel 337 (údaj k 1. lednu 2012[2]), které se nacházejí u jihovýchodního okraje přírodního parku. Další obcí na jižním okraji přírodního parku je Vysoká Pec (Hochofen) a její část Rudné (Trinksaifen), do roku 1991 místní části města Nejdek (Neudek).

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Území se nachází v Přebuzské hornatině, která má převážně jednotnou geologickou stavbu. Podloží celého území přírodního parku tvoří žuly krušnohorského plutonu. Na řadě míst na území, zejména v okolí zaniklé obce Jelení, se v žule vyskytuje cínové zrudnění, které bylo v minulosti předmětem hornického dobývání.[3]

Hydrologie[editovat | editovat zdroj]

Oblast je odvodňována do Ohře. Významnějšími vodními toky v přírodním parku je řeka Rolava, která pramení v národní přírodní rezervaci Rolavská vrchoviště v sousedním přírodním parku Přebuz. Ta protéká celým přírodním parkem od západu na východ. Dalším vodním tokem je potok Černá voda, který zleva přibírá Bukový potok, pramenící v přírodní rezervaci Malé jeřábí jezero.

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Téměř 90 % přírodního parku pokrývají smrkové lesy s malým množstvím javoru klenu a jeřábu obecného. V nejsevernější části území v přírodní rezervaci Malé jeřábí jezero se vyskytují rozsáhlejší porosty rašelinné kleče (Pino rotundatae-Sphagnetum), kde roste suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia) a rosnatka anglická (Drosera anglica).[1]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Na území parku žijí ze savců jelen lesní (Cervus elaphus) a prase divoké (Sus scrofa), z ptáků zde hnízdí vzácné sovy kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) a sýc rousný (Aegolius funereus).[1]

Hornická činnost[editovat | editovat zdroj]

Památník v místě bývalého kostela svatého Antonína Paduánského v zaniklé obci Jelení

Na území přírodního parku probíhala prokazatelně hornická činnosti od 14. století, s centrem v okolí Jelení (Hirschenstand). Začátek rýžování cínové rudy je mnohými bánskými odborníky odhadován na 12.–13. století, avšak historické podklady chybí. Cínová ruda kasiterit (cínovec) byla zpočátku rýžována v okolí Jelení z náplavů, zejména říčky Rolavy a potoka Černá voda, který byl některými přírodovědci v 19. století považován za hlavní pramenný tok Rolavy. Pruhy rýžovnických kopečků (sejpů) jsou vidět dodnes v lesních úsecích okolo potoka Černá voda a jeho přítoku Bukového potoka. Jelení se řadí k nejdůležitějším a nejrozsáhlejším rýžovištím cínovce v Krušných horách. Největší rozmach hornictví nastal v druhé polovině 16. století. V 16. století se postupně přecházelo od rýžování k hlubinnému dobývání, i když rýžování se udržovalo souběžně s hlubinným dobýváním. Rovněž pozůstatky po hlubinném dobývání cínových rud, ústí štol, propadlé štoly a pinky, jsou dodnes zřetelné v terénu. Mezi nejviditelnější patří povrchový výrub Tagaushieb na návrší Hirschkopf jihovýchodně od Jelení, zřícená šachta St. Johannizeche u Jelení a zřícená dědičná štola v údolí potoka Černá voda. Rýžování i hlubinné dobývání cínové rudy na území přírodního parku probíhalo nejen v okolí Jelení, ale i v okolí Vysoké Pece i Rudné.[3]

Maloplošná chráněná území[editovat | editovat zdroj]

Na území přírodního parku se nachází maloplošné chráněné území Malé jeřábí jezero.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Přírodním parkem Jelení vrch prochází od západu k východu zeleně značená turistická stezka. V parku se nacházejí zajímavé místní naučné stezky:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Chráněná území ČR. Plzeňsko a Karlovarsko. Příprava vydání Jiří Zahradnický, Peter Mackovčin. 1. vyd. Svazek XI. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 496 s. ISBN 80-86064-68-9. Kapitola Velké jeřábí jezero, s. 198, 209. 
  2. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 2012-05-31. Dostupné online. 
  3. a b ROJÍK, Petr. Historie cínového hornictví v západním Krušnohoří. Sokolov: Okresní muzeum a knihovna Sokolov, 2000. ISBN 80-238-6095-X. S. 106 – 113. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]