Přírodní park Smrčiny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní park
Smrčiny
v místě zaniklé osady Újezd
v místě zaniklé osady Újezd
Základní informace
Vyhlášení1990 [1]
VyhlásilOkresní národní výbor v Chebu
Rozloha6 300 ha [1]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresCheb
Souřadnice
Přírodní park Smrčiny
Přírodní park Smrčiny
Další informace
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní park Smrčiny je chráněné území - přírodní park v Karlovarském kraji v okrese Cheb. Nachází se v geomorfologickém celku Smrčiny, z malé části v Chebské pánvi. Byl vyhlášen v roce 1990 Okresním národním výborem v Chebu.

Popis území[editovat | editovat zdroj]

Přírodní park zaujímá oblast v Ašském výběžku při hranici s Německem od Trojmezí na severu, přes Štítary, západní okraj Aše a Libé až po říčku Odravu na jihu, kde má krátkou společnou hranici s Přírodním parkem Český les. Nejvyšší nadmořskou výškou v parku je vrchol Štítarského vrchu (716 m n. m.). Nachází se přibližně 550 m od českoněmecké státní hranice.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Geologické podloží tvoří v severní části převážně fylity, ve střední a jižní části žuly a ruly, v části náležející Chebské pánvi se nacházejí hlinitopísčité sedimenty, někde s vysokým podílem štěrku. Západně od Libé se zvedá výrazný čedičový vrch Blatná (641 m n. m.). [1]

Hydrologie[editovat | editovat zdroj]

Oblast je s výjimkou severní část přírodního parku odvodňována do Ohře. V severní části parku odtéká říčka Rokytnice s přítoky Lužní potok a Bystřina do Německa. V stření části parku zasahuje do území parku západní část vodní nádrže Skalka. Na jihu, na hranici s přírodním parkem Český les, teče říčka Odrava. [1]

Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]

V parku převládají smrkové lesy, v četných rašeliništích, například v přírodní rezervaci Ztracený rybník, roste borovice blatka, v přírodní rezervaci Rathsam se nacházejí původní doubravy. Roste zde množství chráněných a vzácných rostlin. [1] V rašeliništích a podmáčených oblastech roste rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), v nivách potoků vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), mochna bahenní (Comarum palustre) a další. Přírodní park je významný výskytem jedné z největších populací perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) ve střední Evropě. Perlorodka je chráněna v národní přírodní památce Lužní potok a v přírodní rezervaci Bystřina, které překrývá evropsky významná lokalita Bystřina - Lužní potok. [2] [3]

Turismus[editovat | editovat zdroj]

nejzápadnější bod Česka

Parkem prochází řada turistických stezek a cyklostezek. Nejdelší z nich je červeně značená a vede až k Trojmezí v nejsevernějším cípu Ašského výběžku. K turistickým cílům patří například Benešův palouček, kde 1. září 1915 pozdější prezident dr. Edvard Beneš, tehdy ještě neexistujícího Československa, ilegálně překročil hranici na cestě do emigrace.[4]

Maloplošná chráněná území[editovat | editovat zdroj]

NPP Lužní potok na jaře 2015

Na území přírodního parku se nachází maloplošná chráněná území:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 174. 
  2. EVL Bystřina - Lužní potok [online]. Natura 2000 [cit. 2015-06-18]. Dostupné online. (česky) 
  3. CZ0413177 - Bystřina - Lužní potok [online]. Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000: AOPK ČR [cit. 2015-06-18]. Dostupné online. 
  4. Benešův palouček [online]. mvtv.cz [cit. 2015-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-18. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]