Přírodní park Leopoldovy Hamry

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní park
Leopoldovy Hamry
Pohled z Vysokého kamene směrem ke státní hranici
Pohled z Vysokého kamene směrem ke státní hranici
Základní informace
Vyhlášení 1995 [1]
Vyhlásil Okresní úřad v Chebu
Rozloha 4 000 ha[1]
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Cheb, Sokolov
Souřadnice
Přírodní park Leopoldovy Hamry
Přírodní park Leopoldovy Hamry
Další informace
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní park Leopoldovy Hamry je chráněné územípřírodní park v Karlovarském kraji v okrese Cheb a okrese Sokolov v západní části Krušných hor při státní hranici s Německem se středem mezi Luby a Kraslicemi. Nejvyšší nadmořskou výškou v parku je vrchol Počáteckého vrchu (819 m). Nachází se přibližně 500 m od českoněmecké státní hranice. Od státní hranice se území sklání k jihu a jihovýchodu. Geomorfologicky leží park v Jindřichovické vrchovině. Na severozápadě v okrese Cheb má park krátkou hranici s přírodním parkem Kamenné vrchy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Přírodní park Leopoldovy Hamry byl vyhlášen v roce 1986 Okresním úřadem v Sokolově jako oblast klidu, v roce 1995 došlo vyhlášením Okresního úřadu v Chebu k přejmenování oblasti klidu na přírodní park.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Studenecký potok v západní části parku

Podloží v sokolovské části parku tvoří krystalinikum Krušných hor, jižní chebská část parku je vyplněna terciérními sedimenty Chebské pánve. Krystalinikum je zde zastoupeno především fylity a fylitickými kvarcity. Výrazný geomorfologický skalní výchoz drobového kvarcitu je chráněn na Vysokém kameni. Kontakt krystalinika a terciéru je tektonický a neklidný, s hypocentrem pod Novým kostelem na jihozápadním okraji parku.[1] Vyskytují se zde nejsilnější zemětřesné roje v České republice s magnitudem až 4,5 stupně Richterovy stupnice.[2]

Monitorování seismicity ukázalo, že hloubka hypocenter zemětřesení se pohybuje v rozsahu 4 až 30 km, zpravidla však nepřesahuje 10 km. Nelze vyloučit, že při příštím zemětřesném roji nemůže dojít k „probuzení“ v jiné části západočeského regionu.[3]

Hydrologie[editovat | editovat zdroj]

Vodní nádrž Horka

Oblast je odvodňována do Ohře. Při hranici chebské a sokolovské části parku protéká hlubokým údolím Libocký potok, který pramení pod Počáteckým vrchem. Na něm je vybudována přehradní nadrž Horka, ze které je pitnou vodou zásobováno Sokolovsko. Menšími vodními toky v území jsou Studenecký potok, Zadní Liboc a Čirý potok.

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Území se řadí do fytogeografického podokresu Halštrovská vrchovina.[1] Z dřevin zde převládají smrky s menším podílem buku, borovice a olše. V rybníčku přírodní památky Studenec je větší kolonie ohroženého dáblíku bahenního (Calla palustris) a kosatce žlutého (Iris pseudacorus), na podmáčených loukách roste ve společenstvu ostřice zobánkaté (Carex rostrata Stokes), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) a zábělník bahenní (Potentilla palustris). V ostřicomechových porostech roste prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos).[1]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Kromě běžných druhů savců a ptáků zde pravidelně zde hnízdí výr velký (Bubo bubo) a holub hřivnáč (Columba palumbus). Zoologický průzkum zjistil výskyt čolka horského (Triturus alpestris) a vzácného čolka hranatého (Triturus helveticus).[1]

Turismus[editovat | editovat zdroj]

K turistickým cílům patří v sokolovské části parku přírodní památka Vysoký kamen, kde je turistická vyhlídka ze skalního vrcholu, v chebské části parku zachovalá lidová architektura zemědělských usedlostí v Kopanině a Božetíně.

Maloplošná chráněná území[editovat | editovat zdroj]

Na území přírodního parku, v jeho sokolovské části, se nachází maloplošná chráněná území:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 173, 433, 439, 439, 440. 
  2. ČTK. Chebsko zasáhl zemětřesný roj, třesy byly znát až u Rakovníka. EuroZpávy.cz [online]. 2014-05-31 datum přístupu = 2015-02-13. Dostupné online. 
  3. Zemětřesení v západních Čechách [online]. Praha: Geofyzikální ústav Akademie věd ČR [cit. 2014-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-16. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]