Ludvík Lábler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ludvík Lábler
Narození 9. května 1855
Brandýs nad Labem
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 21. května 1930 (ve věku 75 let)
Praha-Nové Město
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Akademie výtvarných umění ve Vídni
Povolání architekt, restaurátor, teoretik, úředník
Ocenění čestný občan města Kutná Hora
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ludvík Lábler, křtěný Ludvík Jan (31. května 1855 Brandýs nad Labem[1]23. května 1930 Praha-Nové Město[2]), byl architektem, restaurátorem, teoretikem a úředníkem. Byl zastáncem purismu a historismu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny tesařského mistra Karla Láblera.[3] Studoval na pražském technickém učení. Ve studiu pokračoval ve Vídni.

V Kutné Hoře působil od roku 1886, kdy se stal c. k. místodržitelským stavebním adjunktem. R. 1893 získal titul stavebního rady na odboru pro pozemní stavby c. k. místodržitelství v Praze. Poté se stal přednostou stavebního oddělení zemské správy politické v Praze.[4] Větší část svého pracovního života strávil v Kutné Hoře (od r. 1883), kde spolupracoval s Josefem Mockerem (architekt a restaurátor). Až v roce 1902 přesídlil do Prahy.

Zemřel 23. května 1930 v Praze. Je čestným občanem města Kutná Hora.

Rodinný život

Roku 1887 se v Kutné Hoře oženil s Antonií Cyvínovou, měli jediného syna Antonína (* 1893).

Členství a funkce[editovat | editovat zdroj]

Byl členem archeologického sboru Wocel v Kutné Hoře, členem památkové komise a Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta v Praze a pro dostavbu hradu Karlštejna.

Roku 1899 byl jmenován čestným občanem Kutné Hory.

Realizace[editovat | editovat zdroj]

Vlašský dvůr v Kutné Hoře[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o bývalý královský palác s mincovnou ze 14. století. Budovu provázelo mnoho přestaveb – v 15. století, 17. století a ta konečná byla provedena na konci 19. století (1893–1899). Došlo ke stržení jednotlivých křídel až do základu a byly vystaveny obdobné. Stejný osud potkal i arkády. Uchráněna zůstala jen nejcennější část severního koutu areálu s věží, kaplí a částí královského paláce, i ty však prošly zásadní úpravou.[5]

Do dnešních dnů je kolem této přestavby množství rozporuplných názorů.

„V činnosti L. Láblera se sice značí snaha po zachování a restaurování středověkých částí objektu, avšak realizaci této snahy omezuje na části, které lze bez násilí vzhledem k jejich stavebnímu stavu restaurovat. Části již zcela defektní nerestauruje, nýbrž zcela odstraňuje. Nahradí je pak objekty nově řešenými bez jakéhokoli kopírování odstraněných částí stavby.“ [6]

Je třeba poznamenat, že se k této památce se dostal již v žalostném stavu. Chyběly zde schody a padaly stropy.

Kamenná kašna v Kutné Hoře[editovat | editovat zdroj]

Kašna dominuje Rejskovu náměstí. Jedná se o vrcholnou gotiku z konce 15. století. Stavba zajišťovala městu dostatek pitné vody ze svatovojtěšského pramene.

Rekonstrukce byla provedena v letech 18871890 podle Láblerova projektu. Při opravě byla vyměněna většina kamene. To opět nezůstalo bez odezvy. Lábler se však obhajuje: „Připomenouti dlužno, že bylo při kamenné kašně pouhé konservování naprosto nemožné, neb kašna provedená z pískovce Kutnohorského, který vlivem povětrnosti zvětral, a tak změkl, že již při pouhém doteknutí rukou se rozpadl a nezbývalo než valnou část úplně vyměniti.“ [1]

Chrám svaté Barbory[editovat | editovat zdroj]

Monumentální chrám horníků byl vystavěn mezi 14. a 16. století. Předposlední úpravy se uskutečnily mezi roky 18841906. Poslední opravy rozsáhlejšího charakteru probíhaly před rokem 2014.

V průběhu oprav (18841906) zemřel Josef Mocker. Poté získal hlavní slovo Lábler. Realizace jeho plánů se týkala především vnitřní části chrámu. Navrhl opravu kleneb, pilířů, arkád, empor… Zničené sokly byly vyměněny, malby byly očištěny. Lavice zůstaly původní, avšak pro ochranu byly napuštěny fermeží. V chrámu byla položena nová dlažba. Pouze boční lodi byly vydlážděny původními opravenými deskami. Rekonstrukce se dočkaly i varhany. Lábler nechal také navrhnout nový hlavní oltář.

Ohlasy byly převážně kladné. Zde je uveden názor Karla Vorlíčka: „Všechny práce dostavby, jakož i restaurační uvnitř kostela provedeny jsou dokonale, způsobem v každém ohledu správným – dostavba jest imposantní, restaurace vzorná a nelze tu popříti, že provedeno jest dílo záchrany umělecké památky prvního řádu, kteréž jiným za vzor sloužiti může a skutečně také již slouží.“ [7]

Kostel sv. Jiljí v Uhlířských Janovicích[editovat | editovat zdroj]

Kostelík ze 13. století. byl vystavěn v přechodném románsko-gotickém slohu. Původně se jednalo pouze o malou kapli uhlířů, která se časem rozrostla v menší kostel pro místní obyvatelstvo.

„Při požární katastrofě, která dne 14. 8. 1904 stihla město, shořel také starobylý kostelík sv. Jiljí na bývalém hřbitově.“ [8] Na pomoc byl přizván Ing. Lábler, který apeloval na opravu fresek. Díky požáru byly nalezeny zbytky původních částí kostela, které poukazovaly i na existenci věže, k jejímu obnovení již nedošlo. Při opravě byla postavena nová střecha se sanktusovou věžičkou, zhotovenou podle té původní. Dále byl zřízen dřevěný strop, hlavní římsy, doplněn štít a opravena okna. Také původní vchody byly obnoveny. Nakonec byla navržena nová kamenná dlažba lodi.[9] Zde můžeme na počátku 20. století sledovat uvolnění purismu. Je zde zachycena snaha poznat památku jako takovou a už ji násilně nevracet domnělou původní podobu. Lábler zde nechal vyniknout každému období kostela, prolíná se zde románský sloh, gotika i barokní prvky.[10]

Další projekty:[editovat | editovat zdroj]

·        Kamenný dům v Kutné Hoře

·     Kostel Panny Marie na Náměti v Kutné Hoře

·        Kostel Nejsvětější Trojice u Kutné Hory

·        Chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně

·        Katedrála svatého Ducha v Hradci Králové

·        Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kladně

·        Zámek v Jindřichově Hradci

·        Zámek Koruna v Chlumci nad Cidlinou

·        Opevnění Nymburk

·        Kostel sv. Václava v Petrovicích u Červených Janovic

·        Kostel sv. Jiří v Lošanech u Kolína

·        Hřbitovní kaple sv. Rosalie v Brandýse nad Labem

·        Kaple sv. Floriána v Toušeni

Vytvořil i spoustu vlastních projektů, z nichž však většina nebyla realizována.


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. SOA Praha, PÚ Brandýs n. L., matrika N 1852–1859, s. 147
  4. Vlček Pavel a kol., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004, s. 356.
  5. Palác Vlašský dvůr: https://pamatkovykatalog.cz/palac-vlassky-dvur-2142580 vyhledáno 3. 4. 2020.
  6. Lábler Ludvík, Kamenná kašna v Kutné Hoře in Architektonický obzor, 1902, č. 1, s. 30.
  7. Petrasová Taťána, Sklomalby Františka Urbana v chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře in Zprávy památkové péče, 1994, č. 7., s. 228.
  8. SOkA Kutná Hora, fond AO Uhlířské Janovice, Stavební opravy kostela sv. Jiljí 1904-1910, inv. č. 318. (Průvodní zpráva ku návrhu na znovuzřízení shořelého kostelíka sv. Jiljí v UJ, Lábler)
  9. Farní úřad Uhlířské Janovice, Pamětní kniha farnosti Uhlířské Janovice, s. 48.
  10. Jitka Císařová, Architektonická a památkářská činnost Ludvíka Láblera na Kutnohorsku (bakalářská práce), Univerzita Pardubice FF, Pardubice 2009.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BOJAROVÁ, Markéta: Skupina historizujících kostelů na Kolínsku in Památky středních Čech 2001, č.2.
  • BARTOŠ, Martin: Památky Kutnohorska. Nemovité kulturní památky okresu Kutná Hora. 1. vyd. Kutná Hora, 1997.
  • CÍSAŘOVÁ, Jitka: Architektonická a památkářská činnost Ludvíka Láblera na Kutnohorsku (bakalářská práce), Univerzita Pardubice FF, Pardubice 2009.
  • LÁBLER, Ludvík: Kamenná kašna v Kutné Hoře in Architektonický obzor, 1902, roč. 1.
  • LEDR, Josef: Dějiny města Uhlířské Janovic. Kutná Hora 1909.
  • PETRASOVÁ, Taťána: Sklomalby Františka Urbana v chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře in Zprávy památkové péče. 1994, č. 7.
  • PROVAZ, Lukáš: Čestní občané města Kutná Hora, Kutná Hora 2013.
  • ŠEBEK, Josef: Oprava Vlašského dvora v Kutné Hoře in Památková péče, 1968, č. 5.
  • VLČEK, Pavel a kol.: Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004.
  • VORLÍČEK, Karel: Dějiny restaurace a dostavby velechrámu sv. Panny Barbory v Hoře Kutné 1884 – 190.  Kutná Hora 1905.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]