Brandýs nad Labem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Brandýs nad Labem

Brandýs nad Labem
Základní informace
Charakter sídla město
Počet obyvatel 12 134 (2011)[1], 4 338 (1869)[1], 4 730 (1880)[1], 4 708 (1890)[1], 5 087 (1900)[1], 6 392 (1910)[1], 5 767 (1921)[1], 7 022 (1930)[1], 7 094 (1950)[1], 7 658 (1961)[1], 8 173 (1970)[1], 8 961 (1980)[1], 10 862 (1991)[1] a 10 387 (2001)[1] (e)
Domů 1961
Nadmořská výška 169 m
Lokalita
PSČ 250 01
Součást obce Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Okres Praha-východ
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice 50°11′9″ s. š., 14°39′34″ v. d.
Brandýs nad Labem
Red pog.svg
Brandýs nad Labem
Další údaje
Web http://brandysko.cz
Kód části obce 403008
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brandýs nad Labem (něm. Brandeis an der Elbe) je bývalé samostatné město v okrese Praha-východ, od roku 1960 jedna z částí souměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Historické jádro města je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Město se nachází na vyvýšené terase nad řekou Labe, v níž vymodeloval hlubokou rokli se strmými srázy Vinořský potok vlévající se zde do řeky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší dějiny[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Petra

Zdejší přechod řeky byl významný již od raného středověku, procházela tudy významná zemská cesta z Prahy směrem na sever. Starší než samotný Brandýs byla jižně ležící ves Hrádek, kde se také nacházely dva kostely. Ta patřila kolegiátní kapitule v Sadské (později u sv. Apolináře v Praze), která měla také podací právo k farnímu kostelu sv. Petra. Po husitských válkách se dostává do majetku brandýských pánů a roku 1559 byl sloučen s Brandýsem.

Samotné městečko Brandýs bylo vysazeno někdy na přelomu 13. a 14. století pány z Michalovic, kteří drželi jak část nedaleké Staré Boleslavi tak Boleslav Mladou. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1304, kdy se zmiňuje trhová ves Brandýs s mostem a kostelem. U ní zřídili v místech dnešního zámku majitelé panství tvrz, pokud tato již nestála. V 2. polovině 14. století zde bylo zřízeno děkanství. Během husitských válek město dobyli a dočasně ovládali celou oblast pražané.

V letech 14681493 držel panství Jan Tovačovský z Cimburka, který sem přemístil správní centrum panství a k tomuto účelu také přestavěl tvrz na reprezentativnější sídlo. Skrze jeho manželku Johanku z Krajku provdanou podruhé za Jana ze Šelmberka, která dala městu některé výsady, od krále Vladislava Jagelonského obdržela pro město roku 1503 znak a pokračovala v přestavbě tvrze v pozdně gotickém slohu, přešlo panství na původně rakouský rod Krajířů z Krajku. Ve zvelebování sídla pak pokračoval její syn, stejně jako ona horlivý přívrženec jednoty bratrské Konrád Krajíř z Krajku, jemuž však bylo panství za účast na povstání proti císaři Ferdinandovi I. roku 1547 zkonfiskováno. Panství i město se od této doby stává majetkem královským a příležitostným venkovským rezidenčním sídlem panovníků.

Rudolfinská doba[editovat | editovat zdroj]

Brandýský zámek z ptačí perspektivy

Období značného rozkvětu a slávy zažíval Brandýs za císaře Rudolfa II., který zde často pobýval.[2] Ten také 5. října 1581 povýšil Brandýs na královské komorní město. Císař si dal přestavět zdejší zámek a upravit terasovitou zahradu v italském stylu, jak navrhl jeho komorní architekt Giovanni Maria Filippi. Již roku 1508 obdrželo město budovu na náměstí pro sklad soli, v níž byla záhy zřízena radnice a přistavěna věž. Budova prošla mnoha úpravami (1742), (1839), na počátku 20. století přestavěna do secesní podoby a roku 2009 obdržela novou přístavbu. Novodobá freska na průčelí zpodobuje akt povýšení města Rudolfem II. Původní jednoocasý lev ve znaku města (asi pánů z Michalovic) byl již roku 1670 nahrazen českým dvouocasým lvem.

Interiér bývalé synagogy

Od 1. poloviny 16. století sídlila ve městě také významná židovská obec, vzrůstající až do 19. století, kdy tvořila 6% obyvatel. V ulici Na Potoce se nachází synagoga z roku 1829. Byla postavena na místě starších synagog zničených požárem (první synagoga je ve městě doložena roku 1515, druhá synagoga byla postavena po roce 1657 a třetí po požáru roku 1787). V současné době je přístupna veřejnosti. Zdejší židovský hřbitov patří k nejstarším v Česku.

Městu se nevyhnuly ani válečné útrapy a požáry. Nejtěžší zkouškou byla třicetiletá válka, kdy byl zámek obsazen Sasy i Švédy a město bylo pustošeno.

Roku 1813 se na brandýském zámku sešli tři panovníci: rakouský císař František I., pruský král Fridrich Vilém III. a ruský car Alexandr I., aby zde naplánovali taktiku postupu proti Napoleonovi. Od poloviny 18. století vznikaly ve městě manufaktury a továrny a spolu s nimi se rozvíjely i komunikace. Roku 1828 postihl Brandýs historicky největší požár, při němž shořela valná část domů včetně židovské synagogy. Koncem 19. století byla zprovozněna železniceČelákovic do Neratovic (trať č. 074) a z Lysé nad Labem do Ústí nad Labem (trať č. 072).

20. století a současnost[editovat | editovat zdroj]

V Brandýse nad Labem vykonával vojenskou službu také poslední rakouský císař a český král blahoslavený Karel I., jenž si místo oblíbil a po svém nástupu na trůn brandýský zámek koupil. Od roku 2002 se na zámku kažodoročně koná veřejná akce s názvem Audience u císaře Karla I., při níž je možno se setkat s mnoha osobnostmi z oblasti historie, kultury, politiky, vojenství apod. V roce 2013 byl hostem Audience také Karel Habsbursko-Lotrinský, vnuk císaře Karla I. se svými dcerami.

4. dubna 1919 soukromě navštívil Brandýs nad Labem prezident Tomáš Garrigue Masaryk (při prohlídce zámku jako alternativy k Lánům), 22. června 1920 (při návratu z vojenských manévrů v Milovicích), 1. srpna 1920 (poklepal na základní kámen Mařatkova pomníku Památníku národního odboje), 4. května 1923 při setkání se starosty regionu a poprvé oficiálně 20. srpna 1926 k projednání záležitostí města a okresu.[3]

Čestným občanem města Brandýs nad Labem byl prezident Masaryk prohlášen 4. března 1935.[4]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Brandýse nad Labem.
Radnice na Masarykově náměstí v Brandýse nad Labem
  • Obnovený pomník prezidenta Masaryka vytvořil (Břetislav Benda) před budovou Gymnázia (socha z roku 1968 byla v roce 1989 nalezena pod uhlím a starými pneumatikami ve sklepích zámku v Nelahozevsi a znovuodhalena před budovou někdejšího Okresního soudu – dnes Pedagogické fakulty UK 18. září 1993)
  • Barokní kaple vlevo při státní silnici přes mosty do Staré Boleslavi

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

ZvonyKlecan byly zapůjčeny do Brandýsa nad Labem k příležitosti vysvěcení tamního kostela sv. Václava. Zvony se však v noci vracely zpět do své obce. Při letu si zpívaly: „Hou–hou! Klecanské zvony jdou! Jdou – jdou!“ Když letěly přes Labe, jel po mostě bezbožný kočí, jemuž se bič zapletl do srdce jednoho ze zvonů. Kočí zlostně zaklel, zvony smutně zapěly: „Jdou! Jdou! Nedojdou!“ a zapadly do tůně. Jednoho dne tam pradlena máchala prádlo a jeden zvon se jí do něj zachytil. Pradlena leknutím vykřikla a zvon se potopil navždy. Dodnes je prý v korytě starého Labe v tůni pod jezem možno vidět na dně zvony nebo při úplňku slyšet jejich smutné vyzvánění: „Jdou! Jdou! Nedojdou!“

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Narodili se zde např.
Žili zde mimo jiné
  • Karel I., poslední rakousko-uherský císař, sloužil zde v armádě
  • Ludvík Salvátor Toskánský, rakouský arcivévoda, cestovatel a etnograf, majitel brandýského zámku; strávil zde poslední léta života
  • Leo Vaniš, výtvarný umělec a spisovatel, působil zde v letech 19992006, debutoval v zdejším muzeu expozicí ilustrací, strávil zde studijní léta. Vanišova tvorba je ovlivněna Polabím.
  • Jeho otec – pražský univerzitní výtvarník Leo Vaniš zde vyučoval řadu let na tehdejším Pedagogickém institutu malbu.
  • Zuzana Čížková – sochařka a malířka, v Brandýse nad Labem vyrůstala a v letech 2005–2011 měla ve Staré Boleslavi svůj ateliér.
  • Stanislav Rudolf, spisovatel, autor především dívčích románů, scenárista, redaktor, filmový dramaturg. V Brandýse nad Labem žije od 60. let XX. století, kdy zde také přednášel na Pedagogické fakultě UK.
  • Eduard Petiška, spisovatel, autor Starých řeckých bájí a pověstí
  • Martin Petiška, spisovatel science fiction
  • Antonín Bečvář, astronom a klimatolog
  • František Karel Drahoňovský, obrozenecký humorista
  • Vojtěch Rakous, český spisovatel
Souvislost s
Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1713 a 1991
1713 1843 1921 1931 1947 1950 1991
761 2 416 5 031 6 066 6 904 6 121 10 862

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015.
  2. Podrobněji viz BERÁNEK, Vladimír. Hospodářská proměna panství Brandýs nad Labem za Rudolfa II. Historický obzor, 2005, 16 (9/10), s. 211–217. ISSN 1210-6097.
  3. Přednáška Ing. Zdeňka Zalabáka při křtu jeho knihy "TGM" a vernisáži výstavy Masarykova demokratického hnutí "Masarykův odkaz" 28. října 2014 v Městském muzeu na Masarykově náměstí v Brandýse nad Labem
  4. Knížka Z. Zalabák: TGM (historie brandýského pomníku), str. 72, ISBN 978-80-904878-7-1, Vydalo Oblastní muzeum Praha východ o.p. a Knihovna E. Petišky v Brandýse n/L.- Staré Boleslavi 2014
  5. http://www.ztis.cz/rubrika/z-domova/clanek/trebic-navstivil-doktor-trebitsch

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]