České místodržitelství
| České místodržitelství | |
|---|---|
 Znak Českého království | |
 Sídlo českého místodržitelství v Praze | |
| Vznik | 1. ledna 1850 |
| Zánik | 1918 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
České místodržitelství, respektive místodržitelství Království českého (německy Statthalterei für das Königreich Böhmen) bylo nejvyšším orgánem státní správy na území Českého království v letech 1850–1918.
Předchozí instituce[editovat | editovat zdroj]
Předchůdcem českého místodržitelství byla Česká dvorská kancelář, která byla podřízena nejvyššímu kancléři. Sídlem této dvorské kanceláře byl od roku 1527 starý královský palác na Pražském hradě. Po bitvě na Bílé hoře byla dvorská kancelář v roce 1620 přenesena do Vídně a v roce 1749 zrušena.
V rámci tereziánských reforem byla pro české země a Rakousko vytvořena od roku 1749 společná správa, tzv. Directorium in publicis et cameralibus (Ředitelství pro správní a finanční záležitosti), které bylo opět rozpuštěno v roce 1760. Poté byla ustanovena společná „Rakousko-česká dvorská kancelář“ ve Vídni, která existovala až do roku 1848.[1]
Následně 1. ledna 1850 vzniklo přeměnou Českého gubernia České místodržitelství.
Právní zakotvení[editovat | editovat zdroj]
České místodržitelství vzniklo přeměnou Českého gubernia na místodržitelství na základě březnové ústavy z roku 1849, která v § 92 stanovila, že místodržitele jmenuje císař pro každou korunní zemi.
Místodržitel měl jako nejvyšší úředník státní správy v zemi především zajišťovat provádění říšských a zemských zákonů.[2] Podrobnější ustanovení normoval zákon č. 245/1849 ř. z.[3] a vyhláška č. 199/1849 českého zemského zákoníku.[4] Organizace místodržitelství byla roku 1868 upravena zákonem č. 44/1868 ř. z.[5]
Přímým předchůdcem českého místodržitelství bylo České zemské gubernium se sídlem v Praze, které fungovalo v letech 1763–1849.
Se vznikem Československa v roce 1918 byla instituce českého místodržitelství zrušena.
Seznam českých místodržitelů[editovat | editovat zdroj]
- 1850–1860 Karl Mecséry
- 1860–1861 Anton Forgách
- 1861–1863 Ernst von Kellersperg (pověřen správou)
- 1864–1865 Richard Belcredi (1863–1864 pověřen správou)
- 1865–1866 Antonín Lažanský z Bukové (pověřen správou)
- 1866–1867 Karl von Rothkirch-Panthen
- 1867–1868 Ernst von Kellersperg
- 1868–1870 Alexander von Koller (pověřen správou)
- 1870–1871 Alexander Dietrichstein-Mensdorff
- 1871 Bohuslav Chotek
- 1871–1874 Alexander von Koller
- 1874–1881 Philipp Weber von Ebenhof
- 1882–1889 Alfred Kraus (1881–1882 pověřen správou)
- 1889–1896 František Antonín z Thun-Hohensteinu
- 1896–1911 Karel Maria z Coudenhove
- 1911–1915 František Antonín z Thun-Hohensteinu
- 1915–1918 Max Julius z Coudenhove
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Böhmische Hofkanzlei (abgerufen am 19. März 2022)
- ↑ RGBl. 150/1848, Kaiserliches Patent, die Reichsverfassung für das Kaiserthum Oesterreich enthaltend.
- ↑ RGBl. 245/1848, Kaiserliche Entschließung, wodurch die Grundzüge für die Organisation der politischen Verwaltungs-Behörden genehmigt werden.
- ↑ RGVBl. Böhmen 199/1849, Vyhlášení o ustanovení nových úřadů politických v korunní zemi České.
- ↑ RGBl. 44/1868, Gesetz, über die Einrichtung der politischen Verwaltungsbehörden in Böhmen, Dalmatien, Galizien und Lodomerien mit Auschwitz, Zator und Krakau, Oesterreich unter und ob der Enns, Salzburg, Steiermark, Kärnthen, Krain, Bukowina, Mähren, Ober- und Nieder-Schlesien, Tirol und Vorarlberg, Istrien, Görz und Gradiska und der Stadt Triest mit ihrem Gebiete.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Praha, 2020; 974 s. ISBN 978-8088304-18-0
