Přeskočit na obsah

Loketský kraj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Loketský kraj
Území
Sídlo krajeLoket
Historická zeměČechy
Vznik2. pol. 13. století
Zánik1849
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Počátky existence Loketského kraje nebo také jen Loketska spadají do druhé poloviny 13. století, kdy Přemysl Otakar II. původní hradské zřízení nahradil krajským zřízením. Raně středověké přemyslovské správní hradiště se nalézalo na hradu Loket, podle nějž byl také celý kraj pojmenován. Loketsko se počítalo mezi tzv. vnější kraje Čech se zvláštním postavením. Zrušeno bylo k roku 1849.

Nejstarší vyobrazení Loketského kraje na Aretinově mapě (1619)
Loketský kraj na Vogtově mapě (1712)

Na území Loketska žili původně Sedličané, jeden z předpokládaných českých kmenů, jejichž centrem bylo hradiště Sedlec. Poprvé je zmiňováno v zakladatelské listině pražského biskupství. V první polovině 12. století se toto území dostalo do držení markrabat z Vohburku a pak Fridricha I. Barbarossy, čímž bylo načas fakticky ovládáno z císařské falce v tehdy samostatném Chebu, ačkoli jinak patřilo k Čechám. Do roku 1226 se nazývalo Sedlecko a až poté Loketsko podle nového hradu Lokte, jehož purkrabí ho spravovali.[1]

Původní řídké slovanské osídlení u řeky Ohře bylo během 14. století přečísleno německými kolonisty. Ti s sebou přinesli také nový systém právních vztahů, když statky u Kynšperka získali jako manství z větší části Leuchtenberkové. Ostatní se potom staly manstvím loketského hradu, kde byl pro ně zřízen zvláštní manský soud. Proto bylo Loketsko do jisté míry samosprávné a kvůli svému zvláštnímu postavení bylo podobně jako Kladsko počítáno k tzv. vnějším krajům. Postupným vývojem byl však územní rozsah Loketského kraje omezován, protože z pravomoci loketských purkrabí byly vyňaty církevní statky a část manských byla přeměněna na šlechtické (tzv. zpupné), z nichž některé se staly součástí Plzeňska nebo Žatecka. V 17. století už touto přeměnou ve zpupné statky prošla většina území Loketska, manský soud tím zanikl, čímž se zvláštní postavení kraje samo vytratilo.[1]

Loketský kraj je známý svou těžební minulostí a protestantskou vírou. Nalézalo se zde plno hornických měst, městeček a osad, k nejvýznamnějším patřil Jáchymov[2] a Horní Slavkov. Těžilo se zde stříbro, cín a další nerostné suroviny, na kterých tato oblast zbohatla. Při tzv. solním sčítání (seznam konzumentů soli za účelem výběru daní) v roce 1702 bylo zjištěno v Loketském kraji 23 818 křesťanů a 116 židů. Dohromady tedy 23 934 obyvatel nad 10 let.

Při reformě roku 1714 došlo připojení Loketského kraje ke kraji Žateckému, ale již 23. ledna 1751 reskriptem Marie Terezie bylo od Žateckého kraje Loketsko opět odděleno a navíc zvětšeno oproti původní rozloze, když k němu přibyla např. do té doby částečně autonomní oblast Chebska. Loketský hejtman nicméně prováděl jen berní správu Chebska, ostatní záležitosti měl stále ve své kompetenci chebský purkrabí. Změna nastala až roku 1773, kdy byl úřad purkrabího jako poslední institucionální výraz chebské samostatnosti zrušen. Kraj vydržel v původním uspořádání až do roku 1849, kdy bylo císařským nařízením č. 268/1849 o nové organizaci soudní, č. 255/1849 o nové organizaci správy a prozatímním zákonem obecním č. 170 ze 17. března 1849 nahrazen správou státní (zeměpanskou).

Sídla v kraji roku 1654

[editovat | editovat zdroj]

Místa v kraji Loketském z roku 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako města a městečka

město stav počet obyvatel
roku 1702[p. 1][7]
počet budov
roku 1830
obyvatelstvo
přítomné
roku 1830
obyvatelstvo
domácí
roku 1830[8]
Loket královské krajské město 1804 265 2010 1959
Horní Slavkov královské horní město 1764 543 3550 3554
Jáchymov královské horní město 1676 576 4337 4371
Krásno královské horní město 825 396 2521 2518
Karlovy Vary královské město 685 504 2976 2879
Ostrov poddanské, panské město, panství Ostrov 547 238 1073 1050
Čistá královské horní město 717 253 1548 1559
  1. Roku 1702 jsou uvedeni obyvatelé nad 10 let.

Městečka

[editovat | editovat zdroj]
městečko stav počet obyvatel
roku 1702[p. 1][7]
počet budov
roku 1830
obyvatelstvo
přítomné
roku 1830
obyvatelstvo
domácí
roku 1830[8]
Kraslice poddanské, panské městečko, panství Kraslice 917 624 4698 4727
Horní Blatná královské horní městečko, patřící k jáchymovskému okresu 802 241 1689 1705
Kynšperk nad Ohří poddanské, panské městečko, panství Kynšperk nad Ohří 535 445 3295 3298
Bečov nad Teplou poddanské, panské městečko, panství Bečov nad Teplou 499 275 1732 1782
Hroznětín poddanské, panské městečko, panství Ostrov 390 163 967 923
Boží Dar královské horní městečko, patřící k jáchymovskému okresu 366 190 1191 1207
Luby poddanské, panské městečko, panství Hartenberk a Luby 364[p. 2] 304 2222 2236
Krajková poddanské, panské městečko, panství Hartenberk a Luby 235[p. 2] 221 1432 1463
Oloví královské horní městečko, patřící k jáchymovskému okresu 196 165 915 932
Ryžovna královské horní městečko, patřící k jáchymovskému okresu
  1. Roku 1702 jsou uvedeni obyvatelé nad 10 let.
  2. a b K roku 1651.
  1. a b Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha: J. Otto, 1900, str. 281.
  2. VYTLAČIL, Lukáš. Příběh renesančního Jáchymova. Evangelicus: časopis evangelické církve augsburského vyznání v ČR. 2017, s. 42–45. Dostupné online. ISSN 1214-7109. 
  3. DUDEK, František. Rod Kolowratů. Archivovaná kopie [online]. Městská část Praha-Kolovraty [cit. 2016-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-19. 
  4. Vranov – Frohnau [online]. Slavkovský les [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. 
  5. a b Historie [online]. Hrad Hartenberg [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. 
  6. FIALA, Jaroslav. Rekatolizace Loketska. Sborník muzea Karlovarského kraje 16/2008. Dostupné online [cit. 2021-04-23]. 
  7. a b Démographie historique, svazky 18–19, solné sčítání. Dostupné online.
  8. a b Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]