Haugvicové z Biskupic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Haugvicové z Biskupic
(Haugwitz)
COA Haugwitz.jpg
Erb rodu Haugviců
země MíšeňskoMíšeňsko Míšeňsko, České královstvíČeské království České království
tituly Hrabata
zakladatel ?

Haugvicové z Biskupic (též Haugwitzové či Haužvicové) jsou hraběcí rodina pocházející z Míšně, na českém území se rozvětvili a žili například v Lužici či Hrabství kladském.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Do Čech, na Kladsko a na Moravu přišli přes Lužici ve 13. a 14. století. Později se usadili i ve Slezsku či Prusku. Z velkého rozrodu se vytvořilo mnoho linií. Haugvicové z lochotínské větve bojovali v armádě Jiřího z Poděbrad. Jan byl manem Jindřicha z Lipé, Rudolf působil jako hejtman chrudimského kraje, okolo roku 1376 Jindřich vlastnil hrad Bouzov.

V 18. století držel Jindřich Vilém Náměšť nad Oslavou a Kojetín, jeho syn Karel získal i statky v Čechách. Ve Slezsku existovalo 12 odnoží rodu. Mikuláš velel tzv. „černému pluku “ žoldnéřského vojska krále Matyáše. V 18. století rovněž povýšili do hraběcího stavu. Hrabě Fridrich Vilém Haugvic (1702–1765) spoluorganizoval reformy Marie Terezie. Roku 1742 vedl nově zřízenou slezskou dvorní kancelář, o rok později navrhoval reformu rakouské správy, kterou nejprve realizoval v Korutanech a Kraňsku a později v celé monarchii. Jako člen státní rady řídil českou a rakouskou dvorskou kancelář.

Hudební skladatel Jindřich Vilém (1770–1842) podporoval umění v Náměšti nad Oslavou, založil zde zámeckou kapelu a hostil tu například Antonia Salieriho. S manželkou a zároveň vynikající harfenistkou Žofií zplodil syna Karla Viléma, který rovněž komponoval.

Karel Vilém (1797-1874) byl ženatý s Bertou Daunovou a náměšťské panství po něm zdědil syn Jindřich Vilém IV. (1839-1907). Jindřich se oženil Annou z Trauttmansdorff-Weinsbergu a narodili se jim dva synové Jindřich (1870–1927) a Karel (1874-1948). Po smrti Jindřicha Viléma IV. roku 1907 se majetek rozdělil mezi oba bratry, Jindřicha a Karla. Starší Jindřich zdědil panství Náměšť, mladší Karl sousední panství Osová. Jindřich roku 1927 zemřel bezdětný a náměšťské panství po něm zdědil nejstarší syn jeho bratra Karla, Jindřich (1901-1966). Protože se rodina pod hrozbou sankcí roku 1940 přihlásila k německé národnosti, museli po roce 1945 Československo opustit. Dnes žijí ve Vídni, Bonnu a Kanadě.

Haugvicové se zasadili o rozvoj hudební kultury na Moravě, v rodinných sbírkách by se měl nacházet rukopis Beethovenovy 10. symfonie.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Coat of Arms - Haugwitz (Meissen).jpg

Na červeném podkladu se nachází černá beraní hlava se zlatými rohy. Tento znak je společný pro všechny větve.

K beraní hlavě se váže příběh, ve kterém předek rodu v rámci hájení královského hradu dal ve chvíli, kdy obležené baště docházely zásoby, zabít posledního berana, jehož krví pomazal staré volské kůže a nechal je pověsit na hradbách, z čehož nepřítel usoudil, že obléhaní mají potravin dostatek a další boj by byl zbytečný a s nepořízenou odtáhl. Příslušník rodu jako odměnu za dobrou taktiku získal právo nosit ve znaku právě beraní hlavu.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]