Książ

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Książ
Castle Fürstenstein.JPG
Základní informace
Sloh gotická architektura, barokní architektura a rokoko
Poloha
Adresa Wałbrzych, PolskoPolsko Polsko
Souřadnice
Další informace
Web Oficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Książ (německy Fürstenstein) je největší zámek Dolního Slezska a třetí největší v Polsku, v těsné blízkosti města Wałbrzychu ležícího v Dolnoslezském vojvodství asi 25 kilometrů severně od českých hranic. Byl zbudován původně jako hrad na strmém skalnatém ostrohu v nadmořské výšce 395 metrů. Patří k hlavním turistickým atrakcím kraje. Zámecký areál, který kromě samotného sídla zahrnuje řadu dalších objektů, jako jsou hospodářské budovy, konírny, obranné zdi a brány, park s pavilonem a zříceniny hradu Starý Książ, je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek Polska.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Piastovský rod[editovat | editovat zdroj]

Podle legendy hrad postavil rytíř Frederyk, zvaný Funkenstei v roce 933 z příkazu císaře Henryka Ptáčníka.[zdroj?] První písemná zmínka uvádí, že svidnicko-javorský kníže Boleslav I. Surový v letech 1288 - 1292 postavil hrad na ochranu obchodní cesty z Čech do Slezska.[2] V opevňování hradu pokračoval i jeho vnuk Boleslav II. Malý, který byl stoupencem polského krále Kazimíra Velkého.

Původní opevnění bylo zničeno českým králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1263. Książ byl poté vybudován jako hrad svídnickým knížetem Boleslavem I. v letech 1288–1292 z důvodu obrany před dalšími nájezdy z Čech. Po vymření zakládající dynastie mnohokrát změnil majitele (z řad Čechů, Maďarů či Němců). Mimo jiné ho získal v roce 1392 český král Václav IV. Nejdéle (v letech 1509–1941) jej vlastnil rod Hochbergů.

V letech 1428 až 1429 tehdejší hrad dobyli čeští husité. Od roku 1463 patřil Książ českému králi Jiřímu z Poděbrad.[2]

Pozdější zámek prošel velkou rekonstrukcí v devadesátých letech 18. století a také v letech 1908–1923.

V roce 1941 byl celý objekt rodu Hochbergům zkonfiskován ve prospěch Třetí říše, přestavěn a v letech 1943–1945 využíván jako sídlo gestapa. Údajně si ho oblíbil nacistický pohlavár Heinrich Himmler a měl se stát sídlem samotného Adolfa Hitlera. Pod zámkem se ukrývají dlouhé podzemní chodby a dodnes se spekuluje o ukryté jantarové komnatě.[3] Po druhé světové válce obsadila zámek Rudá armáda a značně jej zdevastovala. V sedmdesátých letech 20. století prošel kompletní rekonstrukcí a nabízí návštěvníkům prohlídky interiéru a okolí.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zabytki v Polsce. Rejestr zabytkow: Wałbrzych - Książ [online]. [cit. 2019-09-20]. S. 186 - 187. PDF. Dostupné online. (polsky) 
  2. a b Historia zamku Książ [online]. Wałbrzych: Správa zámku Książ [cit. 2019-09-20]. Dostupné online. (polsky) 
  3. http://cestovani.idnes.cz/zamek-ktery-mel-byt-sidlem-hitlera-i-jantarove-komnaty-p14-/kolem-sveta.aspx?c=A081003_144841_igsvet_tom

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]