Bouzov (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bouzov

Vstupní část hradu s první bránou
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba přelom 13. a 14. století
Poloha
Adresa Bouzov, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Bouzov
Bouzov
Další informace
Kód památky 20903/8-1773 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrad Bouzov (původně Búzov) stojí ve stejnojmenné vesnici jihozápadně od města Loštice na středozápadní Moravě. Působí dojmem dobře zachované středověké památky, jeho současná podoba však pochází z romantické přestavby z přelomu 19. a 20. století. Hrad je majetkem České republiky a jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR[1] a v roce 1999 byl zapsán na seznam národních kulturních památek.[2] Patří mezi nejnavštěvovanější památky v Česku a je vyhledávaným místem filmařů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jádro hradu s palácem a věží

Hrad byl pravděpodobně postaven na přelomu 13. a 14. století, jeho prvním písemně doloženým majitelem byl „Búz z Bouzova“ (Buzo von Buzowe, Buso de Busow) v letech 13171339. Od poloviny 14. století jej vlastnili páni z Vildenberka, kteří ho v roce 1382 prodali markraběti Joštovi. Jošt jej roku 1396 přenechal pánům z Kunštátu, kteří hrad upravovali a opevňovali. Tento rod hrad vlastnil asi 70 let, poté se v jeho držbě vystřídalo víc majitelů. Jako např. Haugvicové z Biskupic. Dějiny moravské linie pánů Haugviců z Biskupic se počaly psát roku 1494, kdy si Jan (Hanuš) Haugvic z Biskupic koupil hrad Bouzov. Roku 1502 obdržel od krále Vladislava Jagelonského povýšení do českého panského stavu pro sebe a své potomky za věrné služby.

V průběhu třicetileté války sloužil Bouzov jako císařská pevnost a vězení pro švédské zajatce. Hrad sloužil jako panské sídlo téměř až do konce 17. století. V 18. století získal zdejší panství Řád německých rytířů, kteří na Bouzově nesídlili a nechali ho zčásti zcela zchátrat. Roku 1649 hrad koupila Eugenie Podstatská z Prusinovic, její syn ho roku 1696 prodal Řádu německých rytířů. Po státním převratu byl hrad Řádu konfiskován. Dne 4. listopadu 1918 obsadilo československé vojsko hrad. Tento akt byl vyvolán tím, že vnitřní zařízení hradu patřilo arcivévodovi Evženu Rakousko-Těšínskému z vedlejší habsburské větve a po rozpadu monarchie byl majetek Habsburků v novém státě konfiskován. Československé vojsko hrad opustilo až v roce 1923, k čemuž přispělo dobrovolné odstoupení arcivévody Evžena z funkce velmistra Řádu německých rytířů a rozhodnutí Mezinárodního soudu v Haagu, který stanovil, že Řád je mezinárodní duchovní a charitativní instituce a tudíž jeho majetek nepodléhá konfiskaci. Řád Evženův majetek a inventář později odkoupil od československého státu zpět tak, aby sbírky zůstaly v celku uchovány. Řádu hrad patřil až do roku 1939, kdy jej zabavili nacisté; konkrétně jednotky SS, které měly hrad jako svou základnu. V průběhu druhé světové války byl předán do správy tzv. Hlavního hospodářského a správního úřadu SS se sídlem v Berlíně a sloužil i jako skladiště zabaveného majetku. Po druhé světové válce byl hrad zkonfiskován československým státem. Ve státní správě je dosud, snahy Řádu německých rytířů o navrácení hradu nebyly prozatím úspěšné.

Hrad Bouzov před romantickou přestavbou z publikace Malerisch-historisches Album von Mähren und Schlesien (1857-1860). Barevná litografie Augusta Carla Hauna podle předlohy Franze Kaliwody.

Hrad byl postaven s typicky bergfritovou dispozicí s jedním patrovým palácem. Koncem 14. století bylo k hradu přistavěno předhradí. Roku 1558 hrad Bouzov vyhořel, ale kvůli finančním problémům tehdejších majitelů byl hrad plně obnoven až v roce 1620. Do dnešní podoby byl hrad upraven přestavbou v letech 1895 až 1910 na popud arcivévody Evžena Rakousko-Těšínského, tehdejšího velmistra Řádu, prostředky arcivévoda Evžen vyčlenil se souhlasem řádové kapituly z výnosů řádových velkostatků. V roce 1895 byla zbourána větší část původního středověkého hradu a během dvou let zde byl postaven nový hrad v romantickém duchu napodobující jihoněmecké hrady. Autorem historizující podoby hradu byl Georg von Hauberrisser, architekt mj. Nové radnice v Mnichově. Do hradu byly svezeny různé středověké artefakty mající vztah k řádu německých rytířů a interiéry hradu byly zařízeny replikami středověkého nábytku. Dnešní Bouzov je hrad, jehož část je původní středověká a část je postavena nově na konci 19. století. Od roku 1945 je hrad majetkem státu. V roce 2004 byl na hradě natáčen německý film Napola, dále například pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Princezna Fantaghiro nebo pokračování seriálu Arabela se vrací.

V roce 1929 poctil tento hrad svou návštěvou prezident Tomáš Garrigue Masaryk společně s ministerským předsedou Františkem Udržalem a ministrem vnitra Janem Černým. Na hradě je uvítal i velmistr Německého řádu Panny Marie Jeruzalémské a brněnský biskup J. E. Norbert Jan Nepomucký Klein.[3]

Řád německých rytířů nyní Německý řád podniká kroky k navrácení hradu Bouzov. Hrad vždy sloužil jako muzeum Řádu a v případě, že by došlo k jeho navrácení, památka by nadále sloužila svému účelu a byla by přístupná veřejnosti.[4]

Zajímavost o hradu Bouzov[editovat | editovat zdroj]

Také je nutno odmítnout neoprávněné dohady, že hrad byl darován Hitlerem osobně říšskému vedoucímu SS Heinrichu Himmlerovi a ten se do Bouzova zamiloval a hodlal z něho zřídit jeden z hradů SS. Došlo k tomu nejspíše proto, že byl nejvyšším pohlavárem SS. Mezi rozdílné informace také patří, že Himmler na hradě skutečně několikrát pobyl. Hovoří se o roku 1940 a i 1943. Ke konci války tu působilo komando SS, které v nedalekém Javoříčku povraždilo 38 mužů. Tragédii vyprovokovali ruští velitelé partyzánských oddílů, kteří si tu počínali velmi neomaleně a neopatrně. Nacisté tuto obec vypálili 5. května 1945.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2016-11-06]. Katalogové číslo 131753 : Hrad Bouzov. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. Hrad Bouzov [online]. Národní památkový ústav, [cit. 2016-11-06]. Dostupné online.  
  3. KONEČNÝ, Pavel. Bouzov proslavil svou návštěvou Masaryk [online]. sedmicka.cz, 2009-11-02, [cit. 2010-06-23]. Dostupné online.  
  4. DEUTSCHER-ORDEN.CZ. † Otázky a odpovědi † Majetkoprávní nároky Řádu německých rytířů / Německého řádu. Deutscher-Orden.cz [online]. 2016-2-16. Dostupné online.  
  5. KONEČNÝ, Vratislav. Pohádkový hrad, z kterého chtěl Himmler mít sídlo černého řádu SS. cestovani.idnes.cz [online]. 2009-03-04 [cit. 2012-11-14]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]