Páni z Kunštátu a Poděbrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Páni z Kunštátu a Poděbrad
Znak pánů z Kunštátu z pergamenových přebalů nejstarších Knih zemských trhových
Znak pánů z Kunštátu z pergamenových přebalů nejstarších Knih zemských trhových
země České královstvíČeské království České království
zakladatel Gerhard ze Zbraslavi
rok založení Před rokem 1240
vymření po meči 1647
vymření po přeslici 1686
větve rodu Jevišovická, stařechovicko-skalská, líšnická, kunštátská, poděbradská, lysická, boleradicko-loučská

Páni z Kunštátu a Poděbrad byli původně moravským šlechtickým rodem, za jehož prapředka je považován olomoucký purkrabí Gerhard ze Zbraslavi (zemřel kolem roku 1240), který bývá v literatuře často mylně zaměňován se svým vnukem Gerhardem ze Zbraslavi a Obřan. Rozrodem tohoto významného rodu vzniklo několik větví, které spojoval erb vrchních pruhů. Jejich příslušníci zastávali celou řadu vysokých zemských úřadů a působili i ve funkcích provinciálních správců a královských purkrabí. Nejznámějším představitelem rodu byl v 15. století český král Jiří z Kunštátu a Poděbrad.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První předci jsou uváděni už na začátku 13. století. Zakladatelem rodu byl Gerhard ze Zbraslavi (či Heralt), který se uvádí v listinách v letech 1222 až 1240. Jeho synové založili čtyři větve a později přibyly další tři. Nejstarší linií se stala buzovská, která vlastnila Napajedla či Moravskou Třebovou a která vymřela v 15. století. Jeho syn Mikul ze Zbraslavi byl pokračovatelem linie, která se psala po Zbraslavi a Račicích. Syn Smil ze Zbraslavi a Střílek byl významným šlechtickým fundátorem. Další jeho syn Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu se stal zakladatelem města Kunštát, po kterém rod nesl jméno, a kunštátské linie. A další Gerhardův syn Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi byl otcem Gerharda ze Zbraslavi a Obřan (1261–1291), který založil v blízkosti Brna hrad Obřany.

Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu měl syna Bočka I. z Jevišovic (1277–1314), který založil jevišovickou větev, která měl statky jak v Čechách, tak i na Moravě, dále syny Bohuše a Kunu. Jejich potomci pokračovali v dalším rozrodu rodu. Jan z Kunštátu (1373) založil stařechovicko-skalskou větev, Boček z Líšnice (1348–1353) založil líšnickou větev a Gerhard z Kunštátu a jeho syn Smil z Kunštátu (1349–1353) pokračovali v kunštátské větvi. Další Gerhardův syn Boček z Kunštátu a Poděbrad (1350–1373) založil poděbradskou větev, syn Kuna z Kunštátu a Lysic (1351–1365) lysickou větev, které z počátku měla statky především na Moravě jako Blansko či Rájec a později v Čechách (Častolovice, Kostomlaty), a Vilém z Kunštátu a Boleradic (1350–1371) boleradicko-loučskou větev, která vlastnila Boleradice i Vizovice.

Páni z Kunštátu patřili po staletí k nejvýznamnějším rodům nejen na Moravě, ale i v českém království. Na přelomu 15. a 16. století se však došlo k počátku rozpadu kunštátského majetku. Již před husitskými válkami vymřely dvě rodové větve – lysická a boleradicko-loučská, do konce 15. století další dvě a v 16. století dožíval rod pouze ve dvou rodových větvích. Jejich osud se naplnil koncem 16. století a celý rozrod vyhasl až knížetem Karlem Bedřichem z Minsterberka v roce 1647. Jeho dcera Eliška Marie z Württemberka, poslední Poděbradovna, zemřela v roce 1686.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Na stříbrném štítě jsou v jeho horní polovině tři černá břevna.

Známí představitelé rodu[editovat | editovat zdroj]

Pečeť Kuny z Kunštátu – rok 1286
Majestátní pečeť Jiřího z Poděbrad
Pečeť Jana Kuny z Kunštátu, pozdějšího zemského hejtmana

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Rožmberky, Valdštejny, Vartemberky či Pernštejny.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2. 
  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Kunštátu, s. 84–85. 
  • PAVELKOVÁ, Jindra. Pečeti pánů z Kunštátu. Exkurz do sfragistické problematiky významného moravského rodu. Brno: Moravská zemská knihovna, 2009. ISBN 978-80-7051-186-2. 
  • PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter. Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 705 s. ISBN 80-7106-683-4. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]