Václav Vorlíček
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Václav Vorlíček | |
![]() | |
Rodné jméno | Václav Vorlíček |
---|---|
Narození |
3. června 1930 Praha ![]() |
Úmrtí |
5. února 2019 (ve věku 88 let) Praha ![]() |
Aktivní roky | 1948–2019 |
Významná díla |
Tři oříšky pro Popelku Dívka na koštěti |
Václav Vorlíček (3. června 1930 Praha – 5. února 2019 Praha) byl český filmový režisér a scenárista. Jeho nejčastějším spolupracovníkem byl spisovatel a scenárista Miloš Macourek.
V letech 1951–1956 studoval režii na FAMU. Jeho absolventským filmem byl film Direktiva. Následně nastoupil jako asistent režie do Filmového studia Barrandov. Později byl pomocným režisérem. Jeho prvním samostatným filmem byl dětský barevný snímek Případ Lupínek.[1] Své profesní vzpomínky v roce 2017 zpracoval s publicistou Petrem Mackem do biografie Pane, vy jste režisér.
Václav Vorlíček zemřel 5. února 2019 v nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze.[2] Pohřben je na pražském Vyšehradském hřbitově.
Filmografie[editovat | editovat zdroj]
Asistent režie[editovat | editovat zdroj]
Pomocná režie[editovat | editovat zdroj]
Spolupráce[editovat | editovat zdroj]
- Poslední mejdan, 1983 – supervize
- Atrakce švédského zájezdu, 1989 – umělecký dohled
Režie + scénář + námět[editovat | editovat zdroj]
- Muzikanti, 1954 – (FAMU, krátký) + scénář
- Direktiva, 1956 – (FAMU) + scénář
- Případ Lupínek, 1960 + scénář a technický scénář + námět
- Kuřata na cestách, 1962
- Marie, 1964 + scénář
- Kdo chce zabít Jessii?, 1966 + scénář + námět
- Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky, 1967 + scénář
- Pane, vy jste vdova!, 1970 + scénář + námět
- Dívka na koštěti, 1971 + scénář + námět
- Smrt si vybírá, 1972
- Tři oříšky pro Popelku, 1973 + scénář
- Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, 1974 + scénář
- Dva muži hlásí příchod, 1975 + scénář + námět
- Bouřlivé víno, 1976 + scénář
- Což takhle dát si špenát, 1977 + scénář
- Jak se budí princezny, 1977
- Princ a Večernice, 1978 + scénář
- Arabela, 1979 (televizní seriál)
- Zralé víno, 1981
- Zelená vlna, 1982
- Létající Čestmír, 1983
- Rumburak, 1984
- Já nejsem já, 1985 + scénář
- Mladé víno, 1986
- Dědečkův odkaz, 1987
- Křeček v noční košili, 1988
- Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek, 1993
- Kouzelný měšec, 1996 + spolupráce na scénáři
- Pták Ohnivák, 1997
- Jezerní královna, 1997
- Král sokolů, 2000
- Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko, 2001 + scénář
- On je žena!, 2005
- Saxána a Lexikon kouzel, 2011 + scénář
Herec[editovat | editovat zdroj]
- Na dobré stopě, 1948 – skaut
- Bomba, 1957 – dělník na stavbě
- Jak se dělá smích, 1980 – Václav Vorlíček
- Neviditelní – člen vodní rady
Zpěvák[editovat | editovat zdroj]
- Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko, 2001 – titulní píseň
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
- 1976 – Státní cena Klementa Gottwalda za film Bouřlivé víno[3]
- 2017 – Cena prezidenta MFF Karlovy Vary za přínos české kinematografii.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Šárka a Luboš Bartoškovi: Filmové profily, Filmový ústav, Praha, 1966, str. 252
- ↑ jh. Zemřel režisér Václav Vorlíček. Autor Popelky, Arabely i Dívky na koštěti. ČT24 [online]. 2019-02-06 [cit. 2019-02-06]. Dostupné online.
- ↑ http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1976/4/30/2.png
- ↑ 52. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary - závěrečná tisková zpráva [online]. 52. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, 2017-07-08 [cit. 2017-07-10]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Šárka a Luboš Bartoškovi: Filmové profily, Filmový ústav, Praha, 1966, str. 252–3
- Petr Macek: Pane, vy jste režisér! Ikar, Praha, 2017, ISBN 978-80-249-3422-8
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Vorlíček na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Vorlíček
- Václav Vorlíček v Česko-Slovenské filmové databázi
- Václav Vorlíček na Kinoboxu.cz
- Václav Vorlíček ve Filmovém přehledu