Haló noviny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Haló noviny
český levicový deník
Datum založení1991
Datum zánikuduben 2022
JazykČeština
Periodicitadeník
Formátleták
Země původuČeskoČesko Česko
Sídlo redakcePolitických vězňů 9, 111 21 Praha 1
Nákladcca 6 000 kusů[1]
Cena12 Kč / s páteční přílohou 17 Kč
Klíčové osoby
MajitelMilan Špás, Ing. Miloslava Vostrá, PhDr. Věra Žežulková, JUDr. Luboš Dvořák, Mgr. František Ber
VydavatelFutura, a.s.
ŠéfredaktorPetr Kojzar
Odkazy
ISSN1210-1494
Číslo ČNBcnb000357969
WebOficiální stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Haló noviny byl český levicový deník spojený s Komunistickou stranou Čech a Moravy, který vycházel v letech 1991-2022.[2][3]

Názvem deník navazoval na starší tituly – pražský, který byl vydáván od roku 1929 a na jehož vzniku se podílel mimo jiné Julius Fučík, a brněnský, který byl vydáván za éry komunistů jako spíše odpočinkový a polobulvární titul.

Haló noviny byly od počátku čistě stranickým deníkem, prezentujícím převážně názory KSČM a jí blízkých organizací, hnutí a osob, osob levicově orientovaných, případně představitelů odborových organizací, někdy i ČSSD.

Deník obdobně jako KSČM se svým zaměřením prezentoval jako vyhraněně levicový, antikapitalistický, antifašistický, antimilitaristický, prosocialistický a marxistický, kriticky a antikapitalisticky hodnotil společnost v období po sametové revoluci v roce 1989, kriticky se stavěl k průběhu evropské integrace.

Kromě redaktorů na stránkách Haló novin pravidelně publikovali představitelé KSČM a reprezentanti různých levicových organizací. Mezi pravidelné přispěvatele patřil v roce 2019 například Vojtěch Filip, Roman Roun, Jaromír Kohlíček, Jan Klán, Kateřina Konečná, Stanislav Grospič nebo Pavel Kováčik.[4]

Český rozhlas Haló noviny ve svých přehledech denního tisku zakázal se souhlasem Rady ČRo citovat. Naposledy rozhodnutí o zákazu publikace informací z tohoto deníku potvrdil předseda Rady Českého rozhlasu Ing. J. Florian (zákaz citací deníku jako zdroje zdůvodnil levicovostí a stranickostí deníku ve svém sdělení č.j. 8/10 ze 28.1.2010 publikovaném následně i v Haló novinách). Nicméně byl tento zákaz ČRo porušen 16. srpna 2013 citací Haló novin[5][6]. Personální důsledky za porušení tohoto zákazu pracovníky ČRo nebyly sděleny.

V srpnu 2013 poskytl prezident České republiky Miloš Zeman Haló novinám exkluzivní rozhovor, ve kterém vyjádřil deníku své sympatie. Prezidentův dlouholetý mluvčí Jiří Ovčáček byl v letech 2002-2004 redaktorem a parlamentním zpravodajem Haló novin.[7]

Přílohy[editovat | editovat zdroj]

Na periodicky zařazované stránce Mladá levice publikují mladí levicové, často komunistické a antikapitalistické orientace.

  • Vedle internetové verze Haló novin a týdeníku Obrys-Kmen dříve vysílalo na internetu Rádio Haló Futura: rozhlasový maják do jiné budoucnosti.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Komunistický deník Haló noviny koncem dubna končí, nahradí ho týdeník. iDNES.cz [online]. Mladá fronta Dnes, 2022-03-28 [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. 
  2. Komunistický deník Haló noviny koncem dubna končí, nahradí ho týdeník. iDNES.cz [online]. 2022-03-28 [cit. 2022-04-28]. Dostupné online. 
  3. Vedení KSČM rozhodlo ukončit na konci dubna vydávání deníku Haló noviny | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2022-04-28]. Dostupné online. 
  4. České levicové zprávy - Haló noviny. www.halonoviny.cz [online]. [cit. 2019-05-04]. Dostupné online. 
  5. http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zpravy/_zprava/zeman-pokud-se-snemovna-v-utery-rozpusti-vyhlasim-volby-na-25-a-26-rijna--1246633 Zeman chce volby poslední říjnový víkend. KSČM vzkázal, ať se připraví na účast ve vládě
  6. http://www.parlamentnilisty.cz/parlament/poslanecka-snemovna/Zemanuv-rozhovor-v-rudych-novinach-Prectete-si-co-tim-zpusobil-282425 Zemanův rozhovor v rudých novinách. Přečtěte si, co tím způsobil
  7. Volby vyhlásím na konec října, prozradil Zeman za odměnu listu KSČM, idnes.cz, 16. srpna 2013

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]