Loštice (německy Loschitz[3]) jsou město, které leží na řece Třebůvce v jižní části okresu Šumperk v Olomouckém kraji. Město bylo založeno jako trhová ves v polovině 13. století. Žije zde přibližně 2 900[1] obyvatel. Součástí města jsou i vesnice Žádlovice a Vlčice. Loštice jsou známy zejména díky dlouhé tradici výroby olomouckých tvarůžků.
Na osadu bylo přeneseno původní označení jejích obyvatel Loščici odvozené od osobního jména Lošek, které bylo domáckou podobou některého ze jmen Lorenc, Lovata, Lovek. Význam místního jména byl "Loškovi lidé". Německé jméno vzniklo z českého.[4] Židovský název města v jidiš zní לאשיץ.
Obec Loštice byla založena jako trhová ves ve 2. polovině 13. století na místě, kde se již dříve nacházela stará slovanská osada. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267, kdy olomoucký biskupBruno ze Schauenburku přikoupil od Petra z Loštic popluží. Ve 14. století jsou Loštice označovány jako městečko, kde se pravidelně konaly trhy a výroční slavnosti. Od 15. století je historie města spojena s židovskou komunitou. V Lošticích Židé založili v roce 1544 hřbitov a roku 1571 byla postavena synagoga. V 17. století město zasáhl rozsáhlý požár a letní povodně. Na počátku 18. století v Lošticích žilo téměř dva tisíce obyvatel.
Na počátku 20. století došlo k rozvoji města – bylo zavedeno autobusové spojení s okolními vesnicemi, založen Klub čs. turistů, otevřeno cvičiště, postavena hasičská zbrojnice a založen nový hřbitov. V roce 1938 se v okolích Loštic rozšiřuje henleinovské hnutí, 1941 byla zakázána činnost Sokola, Orla a Skauta. Po válce byl roku 1945 založen Svaz přátel SSSR, roku 1947 zrušena loštická židovská obec a 1949 začala hromadná likvidace živnostníků.
V současné době ve městě žije přes tři tisíce obyvatel. Symbolem Loštic jsou olomoucké tvarůžky, které zde firma A. W. vyrábí již od roku 1876. Město žije také kulturní životem v návaznosti na tradici výroby tvarůžků probíhají každoročně Slavnosti hudby a tvarůžků (červen) a turistický Pochod za Loštickým tvarůžkem (květen).
Unikátní poháry hnědé barvy s povrchem pokrytým puchýřky se od konce 14. století do 16. století vyráběly v Lošticích a blízkém okolí. K jejich výrobě používali hrnčíři specifické hlíny těžené poblíž města a vypalovali je při teplotě kolem 1200 °C. Tyto poháry byly ve své době obchodním hitem, najdeme je na mnoha hradech střední Evropy. Jeden z pohárů je dokonce zpodobněn na obraze Hieronyma BoscheZahrada pozemských rozkoší z počátku 16. století.
Město leží v Olomouckém kraji a jedná se o střední město v okrese Šumperk. Zastupitelstvo města Loštice má 15 členů, ti poté ze svých řad volí Radu města Loštice. Radu města tvoří: starosta, místostarosta a 3 radní.
Muzeum olomouckých tvarůžků v Lošticích.Muzeum olomouckých tvarůžků, které nabízí vhled do historie výroby Olomouckých tvarůžků a podniková prodejna firmy A. W., která nabízí široký sortiment tvarůžků.
Tvarůžková cukrárna, která již od roku 2009 vyrábí originální Poštulkovy tvarůžkové moučníky – slané zákusky s jemnou tvarůžkovou pěnou. Nabízí také rychlé občerstvení jako je tvarůžkový bramboráček, mls či hot dog.
Restaurace a hotel U Coufalů s dlouholetou tradicí nabízí širokou nabídku specialit připravovaných z Olomouckých tvarůžků. U vchodu do restaurace je umístěn také automat na tvarůžky.
Památník Adolfa Kašpara, který je umístěn v domě, kde malíř a ilustrátor trávil pravidelně letní měsíce se svou rodinou. Umístěna je zde také expozice o historii města Loštice.
Ateliér řezbáře Jaroslava Beneše, mezi jeho nejznámější díla patří pohyblivý betlém. V současné době ho tvoří na 190 figurek. Kromě tradičních biblických postav zachytil řezbář i skutečné postavy obyvatel města i Moravy.
Městské koupaliště se nachází v okrajové části města. K dispozici je velký a malý bazén se skluzavkou, travnaté hřiště se sítí na volejbal, wi-fi, převlékárny a občerstvení.
náhrobek Rosalie Dworzakové – empírový náhrobek z roku 1829
Bývalá synagoga čp. 619 – klasicistní synagoga z přelomu 18. století se zachovalou dispozicí a štukovou výzdobou v hlavní prostoře; jedna z mála dochovaných moravských synagog
Židovský hřbitov s náhrobky – založený kolem roku 1544; nejstarší náhrobky pocházejí ze 2. poloviny 18. století
Dům čp. 116 – v jádru renesanční měšťanský dům, upravený v 1. polovině 19. století s bohatě členěnou fasádou
Dům čp. 607, bývalá sladovna – pozdně empírový měšťanský dům z roku 1856 se starším jádrem, později bývalá sladovna někdejší židovské čtvrti, s terakotovými doplňky fasády
Dům čp. 81, bývalá koželužna – předměstský dům, původně koželužna, ze 2. poloviny 18. století, upravený v roce 1812; dochovaná původní dispozice, barokní a rokokové prvky na fasádě
Kašna se sochou Svatopluka (na náměstí) – kamenická práce z roku 1859, dílo maletínského kameníka Steigera a sochaře Rottra z Orlice u Králík
Sloup Nejsvětější Trojice (na náměstí) – kamenická práce z roku 1853, dílo maletínského kameníka Steigera a sochaře Rottra, s využitím starší barokní skulptury Nejsvětější trojice s rozšířením celku o sochy sv. Šebestiána, sv. Rocha, světce bez atributů a sv. Jana Nepomuckého
Socha sv. Jana Nepomuckého (u mostu při boku domu čp. 247) – barokní sochařská práce z roku 1735, doplněná kolem poloviny 18. století
Sousoší Piety (za hřbitovem po pravé straně silnice na Moravičany) – sochařská práce z roku 1735
↑JANČÍK, Miloslav. Těsně před čtyřicítkou první start mezi elitou. Masakr, říkal Hekele [online]. idnes.cz, 2017-02-03 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online.
↑PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN80-901473-5-6.