Loštice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Loštice

Město Loštice a okolí
Znak obce LošticeVlajka obce Loštice
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0715 540196
Kraj (NUTS 3) Olomoucký (CZ071)
Okres (LAU 1) Šumperk (CZ0715)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Mohelnice
Historická země Morava
Katastrální výměra 11,99 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 023 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 258 m n. m.
PSČ 789 83
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa městského úřadu nám. Míru 66/1
78983 Loštice
Starosta Bc. Šárka Havelková Seifertová (SNK OpL)
Oficiální web: www.mu-lostice.cz
Email: podatelna@mu-lostice.cz
Loštice
Red pog.svg
Loštice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Loštice (německy Loschitz)[2] jsou město, které leží řece Třebůvce v jižní části okresu Šumperk v Olomouckém kraji. Město bylo založeno jako trhová ves v polovině 13. století. Žije zde okolo 3 tisíc obyvatel. Součástí města je i vesnice Žádlovice. Loštice jsou známy zejména díky dlouhé tradici výroby olomouckých tvarůžků.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec Loštice byla založena jako trhová ves ve 2. polovině 13. století na místě, kde se již dříve nacházela stará slovanská osada. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267, kdy biskup Bruno ze Schauenburku přikoupil od Petra z Loštic popluží. Ve 14. století jsou Loštice označovány jako městečko, kde se pravidelně konaly trhy a výroční slavnosti. Od 15. století je historie města spojena s židovskou komunitou. V Lošticích Židé založili v roce 1544 hřbitov a roku 1571 byla postavena synagoga. V 17. století město zasáhl rozsáhlý požár a letní povodně. Na počátku 18. století v Lošticích žilo téměř dva tisíce obyvatel.

Na počátku 20. století došlo k rozvoji města – bylo zavedeno autobusové spojení s okolními vesnicemi, založen Klub čs. turistů, otevřeno cvičiště, postavena hasičská zbrojnice a založen nový hřbitov. V roce 1938 se v okolích Loštic rozšiřuje henleinovské hnutí, 1941 byla zakázána činnost Sokola, Orla a Skauta. Po válce byl roku 1945 založen Svaz přátel SSSR, 1947 zrušena loštická židovská obec a 1949 začala hromadná likvidace živnostníků.

V současné době ve městě žije přes tři tisíce obyvatel. Symbolem Loštic jsou olomoucké tvarůžky, které zde firma A. W. vyrábí již od roku 1876. Město žije také kulturní životem v návaznosti na tradici výroby tvarůžků probíhají každoročně Slavnosti hudby a tvarůžků (červen) a turistický Pochod za Loštickým tvarůžkem (květen).

Loštické poháry[editovat | editovat zdroj]

Unikátní poháry hnědé barvy s povrchem pokrytým puchýřky se od konce 14. století do 16. století vyráběly v Lošticích a blízkém okolí. K jejich výrobě používali hrnčíři specifické hlíny těžené poblíž města a vypalovali je při teplotě kolem 1200 °C. Tyto poháry byly ve své době obchodním hitem, najdeme je na mnoha hradech střední Evropy. Jeden z pohárů je dokonce zpodobněn na obraze Hieronyma Bosche Zahrada pozemských rozkoší z počátku 16. století.

Městská správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Město leží v Olomouckém kraji a jedná se o střední město v okrese Šumperk. Zastupitelstvo města Loštice má 15 členů, ti poté ze svých řad volí Radu města Loštice. Radu města tvoří: starosta, místostarosta a 3 radní.

Ve volbách do zastupitelsta obce v roce 2014, konaných 10. a 11. října 2014, zde volební účast byla 52,76%.

Volby 2014[editovat | editovat zdroj]

Volební strana Počet hlasů (abs.) Počet hlasů (%) Počet zastupitelů Lídr
SNK Občané pro Loštice 3 296 18,56% 3 Šárka Havelková Seifertová
Starostové a nezávislí 3 010 16,95% 3 Ctirad Lolek
SPOLEČNÁ ŠANCE 2 744 15,45% 3 Jan Konečný
LOŠTICE FAIR PLAY 1 613 9,08% 1 Milan Novák
NEZÁVISLÍ 1 529 8,61% 1 Lubomír Faltus
Komunistická strana Čech a Moravy 1 510 8,50% 1 Bohumil Till
KDU-ČSL 1 453 8,18% 1 Pavel Procházka
Česká strana sociálně demokratická 1 427 8,03% 1 Jiří Klein
Občanská demokratická strana 1 180 6,64% 1 Ondřej Geppert

Loštice pro turisty[editovat | editovat zdroj]

Olomoucké tvarůžků – firma A.W.
Tvarůžková cukrárna
  • Muzeum olomouckých tvarůžků, které nabízí vhled do historie výroby Olomouckých tvarůžků a podniková prodejna firmy A. W., která nabízí široký sortiment tvarůžků.
  • Tvarůžková cukrárna, která již od roku 2009 vyrábí originální Poštulkovy tvarůžkové moučníky – slané zákusky s jemnou tvarůžkovou pěnou. Nabízí také rychlé občerstvení jako je tvarůžkový bramboráček, mls či hot dog.
  • Restaurace a hotel U Coufalů s dlouholetou tradicí nabízí širokou nabídku specialit připravovaných z Olomouckých tvarůžků. U vchodu do restaurace je umístěn také automat na tvarůžky.
  • Památník Adolfa Kašpara, který je umístěn v domě, kde malíř a ilustrátor trávil pravidelně letní měsíce se svou rodinou. Umístěna je zde také expozice o historii města Loštice.
  • Židovská synagoga, která je přístupná pro turisty o víkendech, a židovský hřbitov
  • Ateliér řezbáře Jaroslava Beneše, mezi jeho nejznámější díla patří pohyblivý betlém. V současné době ho tvoří na 190 figurek. Kromě tradičních biblických postav zachytil řezbář i skutečné postavy obyvatel města i Moravy.
  • Městské koupaliště se nachází v okrajové části města. K dispozici je velký a malý bazén se skluzavkou, travnaté hřiště se sítí na volejbal, wi-fi, převlékárny a občerstvení.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Narodili se zde:

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Radnice města
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Lošticích.

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[3]

  • Kostel svatého Prokopa – se zachovalým románským jádrem (vznik původního kostela se odhaduje kolem roku 1208), renesančně přestavěný, do dnešní podoby upravený v 18. století; k areálu kostela patří dále:
  • Bývalá synagoga čp. 619 – klasicistní synagoga z přelomu 18. století se zachovalou dispozicí a štukovou výzdobou v hlavní prostoře; jedna z mála dochovaných moravských synagog
  • Židovský hřbitov s náhrobky – založený kolem roku 1544; nejstarší náhrobky pocházejí ze 2. poloviny 18. století
  • Dům čp. 116 – v jádru renesanční měšťanský dům, upravený v 1. polovině 19. století s bohatě členěnou fasádou
  • Dům čp. 607, bývalá sladovna – pozdně empírový měšťanský dům z roku 1856 se starším jádrem, později bývalá sladovna někdejší židovské čtvrti, s terakotovými doplňky fasády
  • Dům čp. 81, bývalá koželužna – předměstský dům, původně koželužna, ze 2. poloviny 18. století, upravený v roce 1812; dochovaná původní dispozice, barokní a rokokové prvky na fasádě
  • Kašna se sochou Svatopluka (na náměstí) – kamenická práce z roku 1859, dílo maletínského kameníka Steigera a sochaře Rottra z Orlice u Králík
Kaple ve Vlčici
  • Sloup Nejsvětější Trojice (na náměstí) – kamenická práce z roku 1853, dílo maletínského kameníka Steigera a sochaře Rottra, s využitím starší barokní skulptury Nejsvětější trojice s rozšířením celku o sochy sv. Šebestiána, sv. Rocha, světce bez atributů a sv. Jana Nepomuckého
  • Socha sv. Jana Nepomuckého (u mostu při boku domu čp. 247) – barokní sochařská práce z roku 1735, doplněná kolem poloviny 18. století
  • Sousoší Piety (za hřbitovem po pravé straně silnice na Moravičany) – sochařská práce z roku 1735
  • Dům čp. 343 – rodný dům malíře Adolfa Kašpara

Navržená na kulturní památku:

  • Fara čp. 22 (poblíž kostela) – jednopatrová stavba z 1. poloviny 19. století

Spolky a organizace[editovat | editovat zdroj]

  • Sbor dobrovolných hasičů
  • Junák – český skaut, středisko Loštice
  • TJ Slavoj
  • Klub českých turistů Loštice
  • Jezdecký klub Loštice
  • Český rybářský svaz – Loštice
  • Jednota divadelních ochotníků
  • Domov u Třebůvky Loštice, příspěvková organizace

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 600.  
  3. PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc : Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]