Loštice
| Loštice | |
 Město Loštice a okolí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | město |
| LAU (obec) | CZ0715 540196 |
| Kraj (NUTS 3) | Olomoucký (CZ071) |
| Okres (LAU 1) | Šumperk (CZ0715) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Mohelnice |
| Historická země | Morava |
| Katastrální výměra | 11,99 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°44′41″ s. š., 16°55′44″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 979 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 258 m n. m. |
| PSČ | 789 83 |
| Zákl. sídelní jednotky | 3 |
| Části obce | 2 |
| Katastrální území | 2 |
| Adresa městského úřadu |
nám. Míru 66/1 78983 Loštice |
| Starostka | Bc. Šárka Havelková Seifertová (SNK OpL) |
|
Oficiální web: www | |
| E-mail: podatelna@mu-lostice.cz | |
  Loštice | |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Loštice (německy Loschitz[2]) jsou město, které leží na řece Třebůvce v jižní části okresu Šumperk v Olomouckém kraji. Město bylo založeno jako trhová ves v polovině 13. století. Žije zde přibližně 3 000[1] obyvatel. Součástí města jsou i vesnice Žádlovice a Vlčice. Loštice jsou známy zejména díky dlouhé tradici výroby olomouckých tvarůžků.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
Obec Loštice byla založena jako trhová ves ve 2. polovině 13. století na místě, kde se již dříve nacházela stará slovanská osada. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267, kdy biskup Bruno ze Schauenburku přikoupil od Petra z Loštic popluží. Ve 14. století jsou Loštice označovány jako městečko, kde se pravidelně konaly trhy a výroční slavnosti. Od 15. století je historie města spojena s židovskou komunitou. V Lošticích Židé založili v roce 1544 hřbitov a roku 1571 byla postavena synagoga. V 17. století město zasáhl rozsáhlý požár a letní povodně. Na počátku 18. století v Lošticích žilo téměř dva tisíce obyvatel.
Na počátku 20. století došlo k rozvoji města – bylo zavedeno autobusové spojení s okolními vesnicemi, založen Klub čs. turistů, otevřeno cvičiště, postavena hasičská zbrojnice a založen nový hřbitov. V roce 1938 se v okolích Loštic rozšiřuje henleinovské hnutí, 1941 byla zakázána činnost Sokola, Orla a Skauta. Po válce byl roku 1945 založen Svaz přátel SSSR, 1947 zrušena loštická židovská obec a 1949 začala hromadná likvidace živnostníků.
V současné době ve městě žije přes tři tisíce obyvatel. Symbolem Loštic jsou olomoucké tvarůžky, které zde firma A. W. vyrábí již od roku 1876. Město žije také kulturní životem v návaznosti na tradici výroby tvarůžků probíhají každoročně Slavnosti hudby a tvarůžků (červen) a turistický Pochod za Loštickým tvarůžkem (květen).
Loštické poháry[editovat | editovat zdroj]
Unikátní poháry hnědé barvy s povrchem pokrytým puchýřky se od konce 14. století do 16. století vyráběly v Lošticích a blízkém okolí. K jejich výrobě používali hrnčíři specifické hlíny těžené poblíž města a vypalovali je při teplotě kolem 1200 °C. Tyto poháry byly ve své době obchodním hitem, najdeme je na mnoha hradech střední Evropy. Jeden z pohárů je dokonce zpodobněn na obraze Hieronyma Bosche Zahrada pozemských rozkoší z počátku 16. století.
Městská správa a politika[editovat | editovat zdroj]
Město leží v Olomouckém kraji a jedná se o střední město v okrese Šumperk. Zastupitelstvo města Loštice má 15 členů, ti poté ze svých řad volí Radu města Loštice. Radu města tvoří: starosta, místostarosta a 3 radní.
Ve volbách do zastupitelsta obce v roce 2014, konaných 10. a 11. října 2014, zde volební účast byla 52,76 %.
Volby 2014[editovat | editovat zdroj]
| Volební strana | Počet hlasů (abs.) | Počet hlasů (%) | Počet zastupitelů | Lídr |
|---|---|---|---|---|
| SNK Občané pro Loštice | 3 296 | 18,56 % | 3 | Šárka Havelková Seifertová |
| Starostové a nezávislí | 3 010 | 16,95 % | 3 | Ctirad Lolek |
| SPOLEČNÁ ŠANCE | 2 744 | 15,45 % | 3 | Jan Konečný |
| LOŠTICE FAIR PLAY | 1 613 | 9,08 % | 1 | Milan Novák |
| NEZÁVISLÍ | 1 529 | 8,61 % | 1 | Lubomír Faltus |
| Komunistická strana Čech a Moravy | 1 510 | 8,50 % | 1 | Bohumil Till |
| KDU-ČSL | 1 453 | 8,18 % | 1 | Pavel Procházka |
| Česká strana sociálně demokratická | 1 427 | 8,03 % | 1 | Jiří Klein |
| Občanská demokratická strana | 1 180 | 6,64 % | 1 | Ondřej Geppert |
Loštice pro turisty[editovat | editovat zdroj]
- Muzeum olomouckých tvarůžků, které nabízí vhled do historie výroby Olomouckých tvarůžků a podniková prodejna firmy A. W., která nabízí široký sortiment tvarůžků.
- Tvarůžková cukrárna, která již od roku 2009 vyrábí originální Poštulkovy tvarůžkové moučníky – slané zákusky s jemnou tvarůžkovou pěnou. Nabízí také rychlé občerstvení jako je tvarůžkový bramboráček, mls či hot dog.
- Restaurace a hotel U Coufalů s dlouholetou tradicí nabízí širokou nabídku specialit připravovaných z Olomouckých tvarůžků. U vchodu do restaurace je umístěn také automat na tvarůžky.
- Památník Adolfa Kašpara, který je umístěn v domě, kde malíř a ilustrátor trávil pravidelně letní měsíce se svou rodinou. Umístěna je zde také expozice o historii města Loštice.
- Židovská synagoga, která je přístupná pro turisty o víkendech, a židovský hřbitov
- Ateliér řezbáře Jaroslava Beneše, mezi jeho nejznámější díla patří pohyblivý betlém. V současné době ho tvoří na 190 figurek. Kromě tradičních biblických postav zachytil řezbář i skutečné postavy obyvatel města i Moravy.
- Městské koupaliště se nachází v okrajové části města. K dispozici je velký a malý bazén se skluzavkou, travnaté hřiště se sítí na volejbal, wi-fi, převlékárny a občerstvení.
Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Narodili se zde:
- Jan Havelka (1839–1886), pedagog a spisovatel
- Vilém Barvič (1841–1892), hudební skladatel
- Stanislav Adam (1889–1974), učitel a hudební skladatel
- Alois Wessels (1864–1944), zakladatel loštických tvarůžkáren
- Richard Fischer (1872–1954), advokát, žurnalista, politik, starosta Olomouce
- Josef Bieberle (1929–2018), historik
- Emil Hekele (1940–2009), silniční cyklista, cyklokrosař[3][4][5]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[6]
- Kostel svatého Prokopa – se zachovalým románským jádrem (vznik původního kostela se odhaduje kolem roku 1208), renesančně přestavěný, do dnešní podoby upravený v 18. století; k areálu kostela patří dále:
- kříž – klasicistní kamenická práce z roku 1801
- náhrobek Rosalie Dworzakové – empírový náhrobek z roku 1829
- Bývalá synagoga čp. 619 – klasicistní synagoga z přelomu 18. století se zachovalou dispozicí a štukovou výzdobou v hlavní prostoře; jedna z mála dochovaných moravských synagog
- Židovský hřbitov s náhrobky – založený kolem roku 1544; nejstarší náhrobky pocházejí ze 2. poloviny 18. století
- Dům čp. 116 – v jádru renesanční měšťanský dům, upravený v 1. polovině 19. století s bohatě členěnou fasádou
- Dům čp. 607, bývalá sladovna – pozdně empírový měšťanský dům z roku 1856 se starším jádrem, později bývalá sladovna někdejší židovské čtvrti, s terakotovými doplňky fasády
- Dům čp. 81, bývalá koželužna – předměstský dům, původně koželužna, ze 2. poloviny 18. století, upravený v roce 1812; dochovaná původní dispozice, barokní a rokokové prvky na fasádě
- Kašna se sochou Svatopluka (na náměstí) – kamenická práce z roku 1859, dílo maletínského kameníka Steigera a sochaře Rottra z Orlice u Králík
- Sloup Nejsvětější Trojice (na náměstí) – kamenická práce z roku 1853, dílo maletínského kameníka Steigera a sochaře Rottra, s využitím starší barokní skulptury Nejsvětější trojice s rozšířením celku o sochy sv. Šebestiána, sv. Rocha, světce bez atributů a sv. Jana Nepomuckého
- Socha sv. Jana Nepomuckého (u mostu při boku domu čp. 247) – barokní sochařská práce z roku 1735, doplněná kolem poloviny 18. století
- Sousoší Piety (za hřbitovem po pravé straně silnice na Moravičany) – sochařská práce z roku 1735
- Dům čp. 343 – rodný dům malíře Adolfa Kašpara
Navržená na kulturní památku:
- Fara čp. 22 (poblíž kostela) – jednopatrová stavba z 1. poloviny 19. století
Další stavby
- Husův sbor – novokonstruktivistická stavba z roku 1933
Spolky a organizace[editovat | editovat zdroj]
- Sbor dobrovolných hasičů
- Junák – český skaut, středisko Loštice
- TJ Slavoj
- Klub českých turistů Loštice
- TJ Invaclub Loštice
- Jezdecký klub Loštice
- Český rybářský svaz – Loštice
- Jednota divadelních ochotníků
- Domov u Třebůvky Loštice, příspěvková organizace
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 600.
- ↑ KASTNER, Jan. Zemřel cyklokrosový bard Emil Hekele starší [online]. sumpersky.denik.cz, 2009-12-10 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Emil Hekele nás opustil [online]. cyklokros.cz, 2009-12-10 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. (česky)
- ↑ JANČÍK, Miloslav. Těsně před čtyřicítkou první start mezi elitou. Masakr, říkal Hekele [online]. idnes.cz, 2017-02-03 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. (česky)
- ↑ PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Loštice ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Loštice v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Oficiální stránky města
- Region Mohelnice
- Oficiální stránky Olomoucké tvarůžky
