Holešov (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zámek Holešov
pohled na zámek
pohled na zámek
Účel stavby

zámek, rodové sídlo

Základní informace
Sloh baroko
Architekt Filiberto Lucchese
Výstavba 1245 tvrz, před 1574 zámek
Přestavba 1651, 1751-74
Další majitelé Haugvicové z Biskupic
Poloha
Adresa Holešov, ČeskoČesko Česko
Ulice Nám. F. X. Richtra
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 21928/7-5929 (PkMISSezObr)
Web Oficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Holešovský zámek je raně barokní zámecká stavba s francouzským parkem a vodními kanály v Holešově, v dnešní podobě zřejmě z roku 1674.

Dějiny zámku[editovat | editovat zdroj]

Zmínky o tvrzi v Holešově, coby feudálním sídle, pocházejí již z roku 1245, v souvislosti s biskupským leníkem Hugem z Holešova.

V době husitských válek byla tvrz dobyta a zničena. Poté se panství dostalo do držení Šternberků, kteří vybudovali novou tvrz, patrně obehnanou vodním příkopem, jejíž pozůstatky se částečně dochovaly v suterénu a přízemí dnešního zámku. Tvrz byla s největší pravděpodobností obehnána vodním příkopem.

Před rokem 1574 byla gotická tvrz přestavěna na renesanční zámek. Začátkem 17. století vlastnili zámek bratři Haugwiczové baroni z Biskupic (Václav, Jan Vilém, Jan Bartoloměj, Alexander Jošt) synové moravského zemského hejtmana Hanuše Haugwicze z Biskupic (1517-1582). Na konci třicetileté války však byl zámek vypleněn a vypálen Švédy. Zničené panství v roce 1651 zakoupil Jan hrabě z Rottalu, jenž zde zřídil rodové sídlo. Hrabě Rottal započal s přestavbou zámku v honosné sídlo, kterou byl pověřen vídeňský architekt Filiberto Lucchese.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Za správy hraběte Rottala probíhal na zámku v Holešově velmi čilý kulturní ruch. Holešovský zámek byl jedním z kulturních center na Moravě, kde se aktivně pořádala představení italské barokní opery. Společně s dalšími podobnými centry, zámky v Kroměříži (sídlo olomouckého arcibiskupa), Vyškově, Jaroměřicích nad Rokytnou, či Mikulově. Jedním z nejvýznamnějších skladatelů, kteří na zámku působili, byl František Xaver Richter.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]