Jaroměřice nad Rokytnou (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zámek Jaroměřice nad Rokytnou

Celkový pohled na jaroměřický zámek
Základní informace
Sloh baroko
Stavebník Jan Adam z Questenberka
Další majitel Questenberkové
Poloha
Adresa Jaroměřice nad Rokytnou, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Zámek Jaroměřice nad Rokytnou
Zámek Jaroměřice nad Rokytnou
Další informace
Kód památky 26383/7-2665 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou je barokní národní kulturní památka, společně s chrámem sv. Markéty tvořící dominantu a symbol města Jaroměřic nad Rokytnou. Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.

Předchůdce dnešního zámku[editovat | editovat zdroj]

Jaroměřický zámek z parku

Někteří badatelé soudí, že na místě dnešního zámku stávala středověká tvrz.[1] Měla vzniknout na strategicky výhodném místě: na skále z jižní strany chráněné bažinami, jež vytváří říčka Rokytná. Proti tomu stojí názor, že tvrz není nijak písemně doložena, že pro její zřízení nebyl důvod[2] (držitelé Jaroměřic v Jaroměřicích sídlo neměli), a že tedy tvrz možná vznikla až na samém konci středověku – po roce 1498 – předtím, než započala její renesanční přestavba.

Podobu renesančního zámku a jeho existenci dokládají stará vyobrazení Jaroměřic (např. to z roku 1693) a skalní sklepy s chodbami. K přestavbě tvrze na zámek přikročil Ludvík Meziříčský (vládl v letech 15541576) hned zkraje své vlády. Tvrz se stala zámkem se třemi jednopatrovými křídly. Střední křídlo bylo obráceno k náměstí, obě boční křídla k řece. Souměrně upravená zahrada dosahovala pouze k řece a při ní byla obklopena zdí. Na západě zahrada sousedila s farou.

Dnešní zámek[editovat | editovat zdroj]

Zámecký park od kostela

Dnešní zámek získal svou podobu až přestavbou, za kterou stál a již platil poslední z QuestenberkůJan Adam. Není zcela jasné, kdo byl tvůrcem prvotního návrhu barokní přestavby zámku a kostela. Mohli to být Johann Lukas von Hildebrandt i Jakub Prandtauer. Vedením stavby mohl být pověřen také Tomáš Gravani. Z ideální podoby se podařilo realizovat jen část. I tak je ale zámek pro svou rozlehlost i výzdobu (sál předků, sala terrena, lázně, taneční sál ad.) cennou kulturní památkou.

Součástí projektu barokní přestavby zámku bylo i založení zámecké zahrady na pravém břehu Rokytné. Zámecký park má rozlohu přibližně 9 ha, z toho asi 8 ha právě na pravém břehu. Vody říčky Rokytné byly vzduty, a tím cíleně mohla v parku vzniknout dvě slepá říční ramena vytvářející z části zahrady umělý ostrov. Při úpravě zámku došlo k odrubání skal, takže už nejsou patrné. Zbořen byl též zchátralý komplex fary.

V roce 2017 na zámku natáčela reportáž ruská TV Samara, byla pozvána kanceláří kraje Vysočina Vysočina Tourism ve spolupráci s CzechTourism. Byla natočena prohlídka hlavní prohlídkové trasy, kde štáb provedla manželka kastelána. Ruští turisté mají rádi baroko a v rámci Roku baroka natočila TV Samara reportáž z barokního zámku. V říjnu téhož roku do zámku dorazí další ruský televizní štáb, který natočí patnáctiminutovou reportáž ze zámku a z dalších zámků v Česku.[3]

Hudba na jaroměřickém zámku[editovat | editovat zdroj]

Portrét Jana Adama Questenburka s loutnou. Malba Jana Kupeckého (asi 1720)

Zámek je spjat s hudební produkcí a představeními barokní opery v italštině, němčině i češtině, které podporoval Jan Adam. V této době působilo na panství mnoho významných hudebníků, jako František Antonín Míča

V současnosti je zámek využíván ke konání koncetrů a různých kulturních akcí. Jednou z nejvýznamnějších je Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského.

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

V roce 2016 byla na zámku otevřena výstava automobilů a motocyklů, vystaveny jsou i řidičské průkazy místní šlechty a fotografie šlechty s vozidly.[4] V dubnu 2017 byla otevřena výstava o lese a o lovu.[5]

Zámecký park je volně přístupný veřejnosti.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sucharda et al., l. c., str. 22.
  2. Hodeček, l. c. str. 6.
  3. MAHEL, Luděk. Štáb ruské televize natáčel na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-09-12 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online.  
  4. JAKUBCOVÁ, Hana. Výstava na zámku připomíná dobu, kdy kočí mrskali řidiče aut [online]. iRegiony – Rádio Impuls, 2016-05-06, [cit. 2016-05-09]. Dostupné online.  
  5. ČERNÝ, Kamil. Pověst o vzniku Jaroměřic dala základ výstavě o lese a lovu. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-05-02 [cit. 2017-05-04]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HODEČEK, Dalibor. Majitelé panství v Jaroměřicích nad Rokytnou a proměny jejich sídla do roku 1686. In Západní Morava. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2007. ISBN 978-80-7275-075-0. S. 83–106.
  • NOVÁČEK, Ondřej; JIČÍNSKÝ, Petr; SUCHARDA, Jan. Malé dějiny Jaroměřic nad Rokytnou. 1. vyd. Hrotovice : PhDr. Jan Sucharda – JAS Hrotovice, 2002. 192 s. ISBN 80-238-9866-3. S. 22.  
  • POKORNÝ, Pavel. „Sestřenice“ Sisi. Její královská Výsost, hraběnka Elvíra z Wrbna-Kounic, rozená princezna bavorská. (1868-1943). České Budějovice : (Diplomová práce obhájená na Historickém ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích), 2010.  
  • Jan Sedlák: Jaroměřice nad Rokytnou. Státní zámek a okolí, Praha 1972
  • Ivo Krsek, Zdeněk Kudělka, Miloš Stehlík, Josef Válka: Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, ed. Zdeněk Kudělka, Praha 1996, s. 247–250, 633
  • PLAČEK, Miroslav. Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha : Libri, 1996. 439 s. ISBN 80-85983-08-7. S. 181–183.  
  • Bohumil Samek: Umělecké památky Moravy a Slezska II, J–N, Praha 1999, s. 25–27
  • Jiří Kroupa (ed.), V zrcadle stínů. Moravě v době baroka. 1670–1790, PařížRennesBrno 2003, s. 28, 29, 59, 130,140–141, č. kat. 30, 258

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]