Rudolf Eugen Wrbna-Freudenthal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rudolf Eugen Wrbna-Freudenthal
Rudolf Eugen Wrbna-Freudenthal
Rudolf Eugen Wrbna-Freudenthal
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1861 – 1865
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1867
Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1867 – 1883
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
(ústavověrný velkostatek)

Rodné jménoRudolph Karl Eugen Dominik Vitalis Graf Wrbna
Narození28. dubna 1813
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí6. února 1883 (ve věku 69 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
RodičeEvžen Dominik Bruntálský z Vrbna
DětiKarl von Freudenthal
PříbuzníEvžen Bruntálský z Vrbna (sourozenec)
Profesepolitik a divadelní intendant
Náboženstvíkatolicismus
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna
CommonsRudolf Eugen Wrbna-Freudenthal
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Eugen Wrbna-Freudenthal, též Rudolf Evžen Bruntálský z Vrbna nebo jen Rudolf z Vrbna (28. dubna 1813, Vídeň6. února 1883 tamtéž[1])[2] byl česko-rakouský šlechtic z rodu Bruntálských z Vrbna a politik německé národnosti z českých zemí, ve 2. polovině 19. století byl poslancem rakouské Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z mladší hořovické větve rodu. Jeho otcem byl Eugen Dominik Rudolf (1786-1848), držitel panství Hořovice se železárnami v Komárově. Jeho dědečkem byl Rudolf z Vrbna a Freudenthalu, zakladatel věhlasu železáren v Komárově na hořovickém panství. Rudolf Eugen se v mládí věnoval úspěšně správě rodinného statku.[2]

V zemských volbách 1861 se opět stal poslancem Moravského zemského sněmu, za kurii velkostatkářskou, II. sbor. Mandát obhájil v zemských volbách v lednu 1867.[3] Podle některých zdrojů zasedal na sněmu až do roku 1869.[4] Na sněmu působil na postu předsedy komise pro delegování poslanců do Říšské rady. Vystupoval hlavně k tématům majetkovým a finančním.[4]

Zemský sněm ho roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Moravu (kurie velkostatkářská). 17. června 1863 složil opětovně slib.[5] K roku 1861 se uvádí jako c. k. komorník a statkář, bytem ve Vídni.[6]

V roce 1867 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny (horní, nevolená, komora Říšské rady) a zastával po delší dobu funkci jejího místopředsedy. Stranicky se profiloval jako člen takzvané Ústavní strany (liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik), respektive její šlechtické odnože, Strany ústavověrného velkostatku. Vedl po několik let prezídium komise pro státní dluh.[2]

Od roku 1870 zastával funkci generálního intendanta Hoftheatru ve Vídni. V roce 1863 byl jmenován tajným radou, roku 1874 mu byl udělen Císařský rakouský řád Leopoldův. Měl titul rytíře Řádu zlatého rouna.[2][1]

Neoženil se,[2] ale přihlásil se k svému nemanželskému synovi Karlu Freudenthalovi.

Hrabě Rudolf Evžen Bruntálský z Vrbna zemřel ve Vídni roku 1883.[1] Jeho tělo bylo převezeno do rodinné hrobky v Holešově,[2] na panství, které mu dříve patřilo.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Úmrtí. Národní listy. Únor 1883, roč. 23, čís. 32, s. 2. Dostupné online. 
  2. a b c d e f Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 58. Wien: [s.n.], 1889. Dostupné online. Kapitola Wrbna-Freudenthal, Rudolf Eugen Graf, s. 195. (německy) 
  3. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  4. a b PUNA, Michal: Zemští poslanci zvolení na Moravě r. 1848 a 1861, K otázce formování politické kultury a její kontinuity [online]. muni.cz [cit. 2016-06-05]. Dostupné online. 
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&size=45&page=153

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]