Rudolf Eugen Wrbna-Freudenthal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rudolf Eugen Wrbna-Freudenthal
Rudolf Eugen Wrbna-Freudenthal
Rudolf Eugen Wrbna-Freudenthal

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1861 – 1865

Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849
Ve funkci:
1861 – 1867

Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1867 – 1883
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana
(ústavověrný velkostatek)

Narození 28. dubna 1813
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 6. února 1883 (ve věku 69 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Eugen Wrbna-Freudenthal, též Rudolf Evžen z Vrbna a Freudenthalu nebo jen Rudolf Vrbna (28. dubna 1813 Vídeň6. února 1883 Vídeň[1])[2], byl rakouský šlechtic z rodu Bruntálských z Vrbna a politik německé národnosti z českých zemí, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z mladší hořovické větve rodu. Jeho otcem byl Eugen Dominik Rudolf (1786-1848), držitel panství Hořovice se železárnami v Komárově. Jeho dědečkem byl Rudolf z Vrbna a Freudenthalu (1761-1823), zakladatel věhlasu železáren v Komárově na hořovickém panství. Rudolf Eugen se v mládí věnoval úspěšně správě rodinného statku.[2]

Zapojil se i do vysoké politiky. Už během revolučního roku 1848 byl v zemských volbách 1848 zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii virilistů a velkostatků.[3] Na sněmu byl zvolen za člena komise pro zrušení roboty a komise pro vyzdvižení patrimoniální pravomocnosti. Na zasedání 19. června 1848 podpořil návrh na zrušení roboty bez náhrady pro drobné rolníky do tří měřic polí.[4]

Do politiky se vrátil po obnovení ústavního systému vlády. V zemských volbách 1861 se opět stal poslancem Moravského zemského sněmu, za kurii velkostatkářskou, II. sbor. Mandát obhájil v zemských volbách v lednu 1867.[5] Podle některých zdrojů zasedal na sněmu až do roku 1869.[4] Na sněmu působil na postu předsedy komise pro delegování poslanců do Říšské rady. Vystupoval hlavně k tématům majetkovým a finančním.[4]

Zemský sněm ho roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Moravu (kurie velkostatkářská). 17. června 1863 složil opětovně slib.[6] K roku 1861 se uvádí jako c. k. komorník a statkář, bytem ve Vídni.[7]

V roce 1867 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny (horní, nevolená, komora Říšské rady) a zastával po delší dobu funkci jejího místopředsedy. Stranicky se profiloval jako člen takzvané Ústavní strany (liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik), respektive její šlechtické odnože, Strany ústavověrného velkostatku. Vedl po několik let prezídium komise pro státní dluh.[2]

Od roku 1870 zastával funkci generálního intendanta Hoftheatru ve Vídni. V roce 1863 byl jmenován tajným radou, roku 1874 mu byl udělen Císařský rakouský řád Leopoldův. Měl titul rytíře Řádu zlatého rouna.[2][1]

Neoženil se.[2] Zemřel roku 1883.[1] Tělo bylo převezeno do rodinné hrobky v Holešově.[2] Právě holešovské panství mu dříve patřilo.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Úmrtí. Národní listy. Únor 1883, roč. 23, čís. 32, s. 2. Dostupné online. 
  2. a b c d e f Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 58. Wien: [s.n.], 1889. Dostupné online. Kapitola Wrbna-Freudenthal, Rudolf Eugen Graf, s. 195. (německy) 
  3. DVOŔÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákl. knihkupce Emila Šolce, 1898. 266 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86903-53-8. (česky) 
  4. a b c PUNA, Michal: Zemští poslanci zvolení na Moravě r. 1848 a 1861, K otázce formování politické kultury a její kontinuity [online]. muni.cz [cit. 2016-06-05]. Dostupné online. (česky) 
  5. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  6. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&size=45&page=153

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]