Chropyně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chropyně
Náměstí Svobody-kostel svatého Jiljí a zámek

Náměstí Svobody-kostel svatého Jiljí a zámek

znak obce Chropyněvlajka obce Chropyněznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0721 588512
kraj (NUTS 3): Zlínský (CZ072)
okres (LAU 1): Kroměříž (CZ0721)
obec s rozšířenou působností: Kroměříž
pověřená obec: Chropyně
historická země: Morava
katastrální výměra: 19 km²
počet obyvatel: 5 009 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 195 m n. m.
PSČ: 768 11
zákl. sídelní jednotky: 8
části obce: 2
katastrální území: 2
adresa městského úřadu: náměstí Svobody 29
76811 Chropyně
starostka: Ing. Věra Sigmundová
Oficiální web: www.muchropyne.cz
E-mail: mesto@muchropyne.cz

Chropyně
Red pog.svg
Chropyně
Zdroje k infoboxu a částem obce

Chropyně (německy Chropin) je město v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji, 7 km severně od Kroměříže. Žije zde asi pět tisíc obyvatel (v roce 2010 jich bylo 5 185).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Způsobem tvoření je jméno obce značně starobylé. Vychází z nářečného výrazu chrapat (bouchat, tlouci). Protože hlučnost bývá obecně považována za neslušnost, bylo později vytvořeno lidové úsloví "být v Chropíně na móresech", tudíž chovat se neslušně.[3]

První písemná zmínka je z roku 1261, kdy Smil ze Střílek daroval osadu nově založenému cisteriáckému klášteru Smilheim ve Vizovicích. Od roku 1567 vlastnili chropyňské zboží Haugvicové z Biskupic, od roku 1581 Černičtí z Kácova, po roce 1595 Pražmové z Bílkova a roku 1615 je koupil kardinál František Ditrichštejn. O dva roky později panství směnil olomouckému biskupství a v jeho majetku zůstalo až do revoluce 1848-1849 znamenající zánik feudálních vztahů.

Nástup průmyslové civilizace znamenal konec starého, patriarchálního světa Hané. V roce 1868 je v místě vybudován velký cukrovar, o rok později se Chropyně dotkla železnice Brno – Přerov. Cukrovar byl v roce 1949 přebudován na závod Technoplast, známý výrobou podlahovin, koženek a dalších plastů. Nyní odštěpný závod Fatry. Velká továrna výrazně ovlivnila život obce – zvýšil se počet obyvatelstva, změnilo se jeho sociální složení, původní jádro obklopila satelitní čtvrť známých činžovních domů a konečně v roce 1970 byla Chropyně prohlášena městem.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Dle pověsti se zde narodil i král Ječmínek. V 15. a 16. století páni z Ludanic vybudovali rybníky, podpořili Jednotu bratrskou a zřídili bratrskou šlechtickou školu. K Chropyni je připojena i místní část Plešovec. Zámecký neboli Chropyňský rybník je národní přírodní památkou.[4]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[5]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Chropyně 2006 2381 2498 2890 3041 2953 2972 2470 3137 3462 5021 5388 5256 4905
Počet domů část Chropyně 183 283 301 369 389 398 516 562 580 630 643 770 761 811

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Zámek, na místě vodní tvrze, přestavěný kolem roku 1615 a pak v letech 17011703 podle projektu Giovanni Pietro Tencally. Po polovině 19. století z něj arcibiskup kardinál Bedřich z Fürstenberka vytvořil lovecký zámeček. Dnes je využíván jako muzeum.[6]
  • Kostel sv. Jiljí z roku 1772
  • Nachází se zde ulice Hrad,která je pojmenována podle Hradu, který zde dřív stával. Dnes tu jsou jen rodinné domy a zahrádky.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. http://aplikace.mvcr.cz/adresa/z/chrop/index.html
  3. Toulky Českem aneb kde se prtaly postole iDNES, 4.8.2006
  4. Chropyňský rybník
  5. Chropyně [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21, [cit. 2017-01-30]. Dostupné online.  
  6. Zámek Chropyně

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]