Uherský Ostroh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Uherský Ostroh
Uherský Ostroh-náměstí
Znak obce Uherský OstrohVlajka obce Uherský Ostroh
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0722 592749
Kraj (NUTS 3) Zlínský (CZ072)
Okres (LAU 1) Uherské Hradiště (CZ0722)
Obec s rozšířenou působností Uherské Hradiště
Pověřená obec Uherský Ostroh
Historická země Morava
Katastrální výměra 26,52 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 4 296 (2018)[1]
Nadmořská výška 178 m n. m.
PSČ 687 24
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 3
Katastrální území 3
Adresa městského úřadu Zámecká 24
68724 Uherský Ostroh
Starosta Ing. Vlastimil Petřík
Oficiální web: www.uhostroh.cz
Email: uh.ostroh@uh.cz
Uherský Ostroh
Uherský Ostroh
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uherský Ostroh (do roku 1846 Ostroh, německy Ungarisch Ostra) je město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, 11 km jihozápadně od Uherského Hradiště na řece Moravě. Žije zde přibližně 4 300[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Už ve druhé polovině 11. století se v těchto místech nacházela osada zvaná Stenice. Jednalo se o důležitý záchytný bod obchodních karavan. Na obranu obchodních stezek a v zájmu zajištění pohraničního území proti útokům uherských nájezdníků začali přemyslovští panovníci budovat obranný systém, jehož součástí byl právě i Uherský Ostroh (Stenice). První písemný doklad dosvědčující existenci opevněného sídla pochází z roku 1275, kdy na hradě přenocoval král Přemysl Otakar II. V roce 1371 se objevuje první písemná zmínka o samotném městě Ostrohu.

Důležitou roli sehrál Uherský Ostroh také v období husitských válek. V této době bylo ostrožské panství v rukou Haška z Valdštejna, stoupence Husova učení. Za pomoci dvou husitských knězů si získal na svou stranu většinu místního i okolního obyvatelstva. V roce 1420 se zde husité vojensky zorganizovali a vytvořili tzv. Nový Tábor, odkud pronikali do širokého okolí. Později se stal Ostroh významnou a neporazitelnou moravskou husitskou baštou.

Asi největší rozkvět zaznamenalo město i celé panství za vlády mocného rodu pánů z Kunovic. Patřilo k těm největším v zemi a čítalo 27 obcí. Slibný rozkvět skončil za Jana Bernarta z Kunovic, ten se přidal v době protihabsburského povstání na stranu rebelů a tím rozhodl o zkonfiskování celého panství.

V roce 1622 získali Ostroh Lichtenštejnové. Ti městu nevěnovali moc velkou pozornost. Přesto si uchovalo hospodářskou prosperitu, svědčí o tom značný rozvoj cechů, které měly ve městě bohatou tradici.

Od poloviny 15. století zde žila také početná menšina židů, kteří zde tvořili zvláštní komunitu a v letech 1849–1919 i samostatnou židovskou obec. Významným způsobem se podíleli na ekonomickém povznesení města. Stávala zde také židovská synagoga. S ústupem německých jednotek byla zbourána.

Ve městě se později nacházelo mnoho prosperujících továren (první moravská továrna na tužky, cukrovar, pivovar). Další rozkvět zaznamenalo město v letech 1850–1949, kdy se Uherský Ostroh stal sídlem okresního soudu a řady dalších úřadů. Po zrušení většiny z nich město ztratilo na svém významu.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Ve městě působí s dlouholetou tradicí hokejový klub Hokej Uherský Ostroh. Mimo něj také fotbalový klub FK Uherský Ostroh nebo sportovně střelecký klub SSK Uherský Ostroh.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také ve článku Seznam kulturních památek v Uherském Ostrohu.
  • Zámek Uherský Ostroh vznikl v šestnáctém století renesanční přestavbou gotického hradu ze druhé poloviny třináctého století.[2]
  • Kostel sv. Ondřeje
  • Fara na náměstí svatého Ondřeje
  • Hotel Morava na náměstí svatého Ondřeje
  • Pomník padlých 1. světové války
  • Socha svatého Floriána
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Socha svatého Libora
  • Socha svatého Petra z Alkantary
  • Kříž na náměstí
  • Židovský hřbitov
  • Obloukový most přes řeku Moravu

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. 768 s. ISBN 80-7277-046-2. Heslo Uherský Ostroh, s. 655–658. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]