Uherský Ostroh
| Uherský Ostroh | |
|---|---|
 Náměstí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| LAU 2 (obec) | CZ0722 592749 |
| Pověřená obec | Uherský Ostroh |
| Obec s rozšířenou působností | Uherské Hradiště |
| Okres (LAU 1) | Uherské Hradiště (CZ0722) |
| Kraj (NUTS 3) | Zlínský (CZ072) |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 48°59′8″ s. š., 17°23′23″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 178 (2022)[1] |
| Rozloha | 26,53 km² |
| Nadmořská výška | 178 m n. m. |
| PSČ | 687 24 |
| Počet domů | 1 415 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Zámecká 24 687 24 Uherský Ostroh podatelna@uhostroh.cz |
| Starosta | Ing. Vlastimil Petřík |
| Oficiální web: www | |
  Uherský Ostroh | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 592749 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Uherský Ostroh (do roku 1846 Ostroh, německy Ungarisch Ostra, maďarsky Magyarsárvár) je město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, 11 km jihozápadně od Uherského Hradiště na řece Moravě. Žije zde přibližně 4 200[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Už ve druhé polovině 11. století se v těchto místech nacházela osada zvaná Stenice. Jednalo se o důležitý záchytný bod obchodních karavan. Na obranu obchodních stezek a v zájmu zajištění pohraničního území proti útokům uherských nájezdníků začali přemyslovští panovníci budovat obranný systém, jehož součástí byl právě i Uherský Ostroh (Stenice). První písemný doklad dosvědčující existenci opevněného sídla pochází z roku 1275, kdy na hradě přenocoval král Přemysl Otakar II. V roce 1371 se objevuje první písemná zmínka o samotném městě Ostrohu.
Důležitou roli sehrál Uherský Ostroh také v období husitských válek. V této době bylo ostrožské panství v rukou Haška z Valdštejna, stoupence Husova učení. Za pomoci dvou husitských knězů si získal na svou stranu většinu místního i okolního obyvatelstva. V roce 1420 se zde husité vojensky zorganizovali a vytvořili tzv. Nový Tábor, odkud pronikali do širokého okolí. Později se stal Ostroh významnou a neporazitelnou moravskou husitskou baštou. V letech 1465–1480 zde sídlil velitel elitních složek armády krále Matyáše Korvína, Petr Haugvic z Biskupic.
Asi největší rozkvět zaznamenalo město i celé panství za vlády mocného rodu pánů z Kunovic. Patřilo k těm největším v zemi a čítalo 27 obcí. Slibný rozkvět skončil za Jana Bernarta z Kunovic, ten se přidal v době protihabsburského povstání na stranu rebelů a tím rozhodl o zkonfiskování celého panství.
V roce 1622 získali Ostroh Lichtenštejnové. Ti městu nevěnovali moc velkou pozornost. Přesto si uchovalo hospodářskou prosperitu, svědčí o tom značný rozvoj cechů, které měly ve městě bohatou tradici.
Od poloviny 15. století zde žila také početná menšina židů, kteří zde tvořili zvláštní komunitu a v letech 1849–1919 i samostatnou židovskou obec. Významným způsobem se podíleli na ekonomickém povznesení města. Stávala zde také židovská synagoga. S ústupem německých jednotek byla zbourána.
Ve městě se později nacházelo mnoho prosperujících továren (první moravská továrna na tužky, cukrovar, pivovar). Další rozkvět zaznamenalo město v letech 1850–1949, kdy se Uherský Ostroh stal sídlem okresního soudu a řady dalších úřadů. Po zrušení většiny z nich město ztratilo na svém významu.
Části města[editovat | editovat zdroj]
- Uherský Ostroh
- Kvačice
- Ostrožské Předměstí
Sport[editovat | editovat zdroj]
Ve městě působí s dlouholetou tradicí fotbalový klub FK Uherský Ostroh (založen 1920) a hokejový klub Hokej Uherský Ostroh (1929). Kromě nich je zde také sportovně střelecký klub SSK Uherský Ostroh.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Zámek Uherský Ostroh vznikl v šestnáctém století renesanční přestavbou gotického hradu ze druhé poloviny třináctého století.[3]
- Kostel sv. Ondřeje
- Fara na náměstí svatého Ondřeje
- Hotel Morava na náměstí svatého Ondřeje
- Pomník padlých 1. světové války
- Socha svatého Floriána
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Socha svatého Libora
- Socha svatého Petra z Alkantary
- Kříž na náměstí
- Židovský hřbitov
- Obloukový most přes řeku Moravu
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Most přes řeku Moravu
Zámek
Židovský hřbitov
Náměstí svatého Ondřeje
Kříž na náměstí
Domy na náměstí
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- František Bogataj, (1913–1999), odbojář
- Otakar Borůvka (1891–1995), matematik
- Jan Černý (1874–1959), předseda československé vlády
- Helena Fibingerová (* 1949), atletka, mistryně světa ve vrhu koulí
- Zdeněk Galuška (1913–1999), spisovatel, malíř a lidový vypravěč
- Martin Lecián (1900–1927), zločinec
- Rudolf Polzhofer (1849–1919), politik
- František Sátora (1893–1973), ekonom, odbojář
- Martin Severa (* 1956), novinář a televizní moderátor
- Antonín Straka (1906–1945), odbojář
- František Vaněk (1931–2020), hokejista
- Jan Zajíček (* 1951), hokejista
- Blahoslav Smišovský (1931–2011), hudební skladatel
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Trenčianske Teplice, Slovensko
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. 768 s. ISBN 80-7277-046-2. Heslo Uherský Ostroh, s. 655–658.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Uherský Ostroh na Wikimedia Commons - Uherský Ostroh v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Uherský Ostroh
- Města na Moravě
- Obce s pověřeným obecním úřadem
- Obce v okrese Uherské Hradiště
- Mikroregion Ostrožsko
- Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě
- Městské památkové zóny v Česku
- Slovácká vinařská podoblast
- Města v okrese Uherské Hradiště
- Sídla v Dolnomoravském úvalu
- Sídla ve Vizovické vrchovině
- Sídla na řece Moravě