Uherský Ostroh

Uherský Ostroh
	Náměstí
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Uherský Ostroh
Obec s rozšířenou působností	Uherské Hradiště; (správní obvod)
Okres	Uherské Hradiště
Kraj	Zlínský
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	48°59′8″ s. š., 17°23′23″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	4 209 (2025)
Rozloha	26,53 km²
Nadmořská výška	178 m n. m.
PSČ	687 24
Počet domů	1 409 (2021)
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa městského úřadu	Zámecká 24; 687 24 Uherský Ostroh ; podatelna@uhostroh.cz
Starosta	Vlastimil Kuřimský
	Oficiální web: www.uhostroh.cz
	Uherský Ostroh
Další údaje
Kód obce	592749
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uherský Ostroh (německy Ungarisch Ostra, maďarsky Magyarsárvár) je město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Leží jedenáct kilometrů jihozápadně od Uherského Hradiště na řece Moravě. Žije zde přibližně 4 200^[1] obyvatel.

Název

Jméno města je totožné s obecným jménem ostroh – srázný skalní výčnělek. Až do 19. století bylo město nezřídka nazýváno i Ostrov, neboť leželo na ostrově uprostřed řeky Moravy. V nejstarších dokladech (do 14. století) se používalo i jméno Stenice, případně Stanice, jehož původ a význam je nejasný. Přívlastek Uherský se objevil až v polovině 19. století napodobením jména Uherského Hradiště (v letech 1960–1968 se tento přívlastek nepoužíval).^[4]

Historie

Už ve druhé polovině 11. století se v těchto místech nacházela osada zvaná Stenice. Jednalo se o důležitý záchytný bod obchodních karavan. Na obranu obchodních stezek a v zájmu zajištění pohraničního území proti útokům uherských nájezdníků začali přemyslovští panovníci budovat obranný systém, jehož součástí byl právě i Uherský Ostroh (Stenice). První písemný doklad dosvědčující existenci opevněného sídla pochází z roku 1275, kdy na hradě přenocoval král Přemysl Otakar II. V roce 1371 se objevuje první písemná zmínka o samotném městě Ostrohu.

Důležitou roli sehrál Uherský Ostroh také v období husitských válek. V této době bylo ostrožské panství v rukou Haška z Valdštejna, stoupence Husova učení. Za pomoci dvou husitských knězů si získal na svou stranu většinu místního i okolního obyvatelstva. V roce 1420 se zde husité vojensky zorganizovali a vytvořili tzv. Nový Tábor, odkud pronikali do širokého okolí. Později se stal Ostroh významnou a neporazitelnou moravskou husitskou baštou. V letech 1465–1480 zde sídlil velitel elitních složek armády krále Matyáše Korvína, Petr Haugvic z Biskupic.

Asi největší rozkvět zaznamenalo město i celé panství za vlády mocného rodu pánů z Kunovic. Patřilo k těm největším v zemi a čítalo 27 obcí. Slibný rozkvět skončil za Jana Bernarta z Kunovic, ten se přidal v době protihabsburského povstání na stranu rebelů a tím rozhodl o zkonfiskování celého panství.

V roce 1622 získali Ostroh Lichtenštejnové. Ti městu nevěnovali moc velkou pozornost. Přesto si uchovalo hospodářskou prosperitu, svědčí o tom značný rozvoj cechů, které měly ve městě bohatou tradici.

Od poloviny 15. století zde žila také početná menšina židů, kteří zde tvořili zvláštní komunitu a v letech 1849–1919 i samostatnou židovskou obec. Významným způsobem se podíleli na ekonomickém povznesení města. Stávala zde také židovská synagoga. S ústupem německých jednotek byla zbourána.

Ve městě se později nacházelo mnoho prosperujících továren (první moravská továrna na tužky, cukrovar, pivovar). Další rozkvět zaznamenalo město v letech 1850–1949, kdy se Uherský Ostroh stal sídlem okresního soudu a řady dalších úřadů. Po zrušení většiny z nich město ztratilo na svém významu.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[5]^[6]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	3 409	3 683	3 945	4 429	4 737	4 739	4 338	4 394	4 614	4 705	4 717	4 451	4 519	4 334	4 097
Počet domů	586	623	697	774	848	879	1 034	1 134	1 134	1 190	1 215	1 357	1 340	1 399	1 409

Městská správa

Části města

Městské symboly

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. června 2000.^[7]

Sport

Ve městě působí s dlouholetou tradicí fotbalový klub FK Uherský Ostroh (založen 1920) a hokejový klub Hokej Uherský Ostroh (1929). Kromě nich je zde také sportovně střelecký klub SSK Uherský Ostroh.

Pamětihodnosti

Zámek Uherský Ostroh vznikl v šestnáctém století renesanční přestavbou gotického hradu ze druhé poloviny třináctého století.^[8]
Kostel svatého Ondřeje
Fara na náměstí svatého Ondřeje
Hotel Morava na náměstí svatého Ondřeje
Pomník padlých první světové války
Socha svatého Floriána
Socha svatého Jana Nepomuckého
Socha svatého Libora
Socha svatého Petra z Alkantary
Kříž na náměstí
Židovský hřbitov
Obloukový most přes řeku Moravu

Osobnosti

Rudolf Polzhofer (1849–1919), politik
Jan Černý (1874–1959), předseda československé vlády
Josef Hahn (1884–1943), architekt
Otakar Borůvka (1891–1995), matematik
František Sátora (1893–1973), ekonom, odbojář
Martin Lecián (1900–1927), zločinec
Antonín Straka (1906–1945), odbojář
František Bogataj (1913–1999), odbojář
Zdeněk Galuška (1913–1999), spisovatel, malíř a lidový vypravěč
Blahoslav Smišovský (1931–2011), hudební skladatel
František Vaněk (1931–2020), hokejista
Helena Fibingerová (* 1949), atletka, mistryně světa ve vrhu koulí
Jan Zajíček (* 1951), hokejista
Martin Severa (* 1956), novinář a televizní moderátor

Galerie

Most přes řeku Moravu
Zámek
Židovský hřbitov
Náměstí svatého Ondřeje
Kříž na náměstí
Domy na náměstí

Partnerská města

Trenčianske Teplice, Slovensko

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 203–204.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑ Udělené symboly – Uherský Ostroh [online]. 2000-06-14 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
↑ PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. 768 s. ISBN 80-7277-046-2. Heslo Uherský Ostroh, s. 655–658.

Související články

Římskokatolická farnost Uherský Ostroh

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Uherský Ostroh na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Uherský Ostroh v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

[51c0d5fed7eb7d3ba5c734e81568cf3140fb12a0-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[hs-4] HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 203–204.

[5] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.

[6] Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.

[symboly-7] Udělené symboly – Uherský Ostroh [online]. 2000-06-14 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.

[placek-8] PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. 768 s. ISBN 80-7277-046-2. Heslo Uherský Ostroh, s. 655–658.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]