Uherský Ostroh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Uherský Ostroh
Náměstí
Náměstí
Znak města Uherský OstrohVlajka města Uherský Ostroh
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecUherský Ostroh
Obec s rozšířenou působnostíUherské Hradiště
(správní obvod)
OkresUherské Hradiště
KrajZlínský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel4 278 (2023)[1]
Rozloha26,53 km²[2]
Nadmořská výška178 m n. m.
PSČ687 24
Počet domů1 415 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa městského úřaduZámecká 24
687 24 Uherský Ostroh
podatelna@uhostroh.cz
StarostaBc. Vlastimil Kuřimský
Oficiální web: www.uhostroh.cz
Uherský Ostroh
Uherský Ostroh
Další údaje
Kód obce592749
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uherský Ostroh (německy Ungarisch Ostra, maďarsky Magyarsárvár) je město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, jedenáct kilometrů jihozápadně od Uherského Hradiště na řece Moravě. Žije zde přibližně 4 300[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno města je totožné s obecným jménem ostrohsrázný skalní výčnělek. Až do 19. století bylo město nezřídka nazýváno i Ostrov, neboť leželo na ostrově uprostřed řeky Moravy. V nejstarších dokladech (do 14. století) se používalo i jméno Stenice, případně Stanice, jehož původ a význam je nejasný. Přívlastek Uherský se objevil až v polovině 19. století napodobením jména Uherského Hradiště (v letech 1960–1968 se tento přívlastek nepoužíval).[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Už ve druhé polovině 11. století se v těchto místech nacházela osada zvaná Stenice. Jednalo se o důležitý záchytný bod obchodních karavan. Na obranu obchodních stezek a v zájmu zajištění pohraničního území proti útokům uherských nájezdníků začali přemyslovští panovníci budovat obranný systém, jehož součástí byl právě i Uherský Ostroh (Stenice). První písemný doklad dosvědčující existenci opevněného sídla pochází z roku 1275, kdy na hradě přenocoval král Přemysl Otakar II. V roce 1371 se objevuje první písemná zmínka o samotném městě Ostrohu.

Důležitou roli sehrál Uherský Ostroh také v období husitských válek. V této době bylo ostrožské panství v rukou Haška z Valdštejna, stoupence Husova učení. Za pomoci dvou husitských knězů si získal na svou stranu většinu místního i okolního obyvatelstva. V roce 1420 se zde husité vojensky zorganizovali a vytvořili tzv. Nový Tábor, odkud pronikali do širokého okolí. Později se stal Ostroh významnou a neporazitelnou moravskou husitskou baštou. V letech 1465–1480 zde sídlil velitel elitních složek armády krále Matyáše Korvína, Petr Haugvic z Biskupic.

Asi největší rozkvět zaznamenalo město i celé panství za vlády mocného rodu pánů z Kunovic. Patřilo k těm největším v zemi a čítalo 27 obcí. Slibný rozkvět skončil za Jana Bernarta z Kunovic, ten se přidal v době protihabsburského povstání na stranu rebelů a tím rozhodl o zkonfiskování celého panství.

V roce 1622 získali Ostroh Lichtenštejnové. Ti městu nevěnovali moc velkou pozornost. Přesto si uchovalo hospodářskou prosperitu, svědčí o tom značný rozvoj cechů, které měly ve městě bohatou tradici.

Od poloviny 15. století zde žila také početná menšina židů, kteří zde tvořili zvláštní komunitu a v letech 1849–1919 i samostatnou židovskou obec. Významným způsobem se podíleli na ekonomickém povznesení města. Stávala zde také židovská synagoga. S ústupem německých jednotek byla zbourána.

Ve městě se později nacházelo mnoho prosperujících továren (první moravská továrna na tužky, cukrovar, pivovar). Další rozkvět zaznamenalo město v letech 1850–1949, kdy se Uherský Ostroh stal sídlem okresního soudu a řady dalších úřadů. Po zrušení většiny z nich město ztratilo na svém významu.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Ve městě působí s dlouholetou tradicí fotbalový klub FK Uherský Ostroh (založen 1920) a hokejový klub Hokej Uherský Ostroh (1929). Kromě nich je zde také sportovně střelecký klub SSK Uherský Ostroh.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Uherském Ostrohu.
  • Zámek Uherský Ostroh vznikl v šestnáctém století renesanční přestavbou gotického hradu ze druhé poloviny třináctého století.[5]
  • Kostel sv. Ondřeje
  • Fara na náměstí svatého Ondřeje
  • Hotel Morava na náměstí svatého Ondřeje
  • Pomník padlých 1. světové války
  • Socha svatého Floriána
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Socha svatého Libora
  • Socha svatého Petra z Alkantary
  • Kříž na náměstí
  • Židovský hřbitov
  • Obloukový most přes řeku Moravu

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 203–204. 
  5. PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. 768 s. ISBN 80-7277-046-2. Heslo Uherský Ostroh, s. 655–658. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]