Ostrožská Lhota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ostrožská Lhota
Ostrožská Lhota – pohled od severu
Ostrožská Lhota – pohled od severu
Znak obce Ostrožská LhotaVlajka obce Ostrožská Lhota
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0722 592455
Pověřená obecUherský Ostroh
Obec s rozšířenou působnostíUherské Hradiště
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Uherské Hradiště (CZ0722)
Kraj (NUTS 3)Zlínský (CZ072)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°58′32″ s. š., 17°28′3″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 457 (2022)[1]
Rozloha6,35 km²
Katastrální územíOstrožská Lhota
Nadmořská výška207 m n. m.
PSČ687 23
Počet domů507 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduOstrožská Lhota 148
68723 Ostrožská Lhota
ostrlhota@uh.cz
StarostaIng. Roman Tuháček
Oficiální web: www.ostrozskalhota.cz
Ostrožská Lhota
Ostrožská Lhota
Další údaje
Kód obce592455
Kód části obce116173
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostrožská Lhota je obec v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel (v roce 2012 v ní žilo přes 1500 obyvatel a byla tak největší obcí s názvem Lhota v České republice[3]).

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Ostrožská Lhota se rozkládá v údolí při dolním toku říčky Okluky, pod vrcholem Antonínského kopce s poutním místem Svatý Antonínek. Leží 10 km jižně od Uherského Hradiště, na jižním okraji okresu Uherské Hradiště (a Zlínského kraje) při hranicích s okresem Hodonín (a krajem Jihomoravským).

Svým katastrem o výměře 6,35 km² sousedí s katastry obcí Ostrožská Nová Ves (na severu), Hluk (na východě), Blatnice pod Svatým Antonínkem (okres Hodonín; na jihu) a Ostrožské Předměstí a Kvačice (dnes součásti města Uherský Ostroh; na západě).[4]

Názvy tratí v okolí obce: Padělky, Padělky veselské, Luby, Přední hony, Mezižlebí, Prostřední, Daleké, Těšovy, Koruny, Staré hory, Brodské, Záhumení, Zeliště, Zelnice, Chylecká, Chmelinec, Podstolní, Kráčiny, Lysiny, Hradišťka, Lúčky, Záhoří, Súchovy, Záčepůvčí aj.[5] Některé z nich jsou viničními tratěmi, proto je Ostrožská Lhota dle vinařského zákona vinařskou obcí (Slovácká vinařská podoblast).[6]

Historické názvy obce[5]
Rok Název
1371 Velká Lhota
  Lhota Kamenná
1522 Ostrovská Lhota
1592 Lhota Ostrovská
1720 Ostro Lhota
1751 Ostra Lhota
1872 Ostrá Lhota
1906 Ostra Lhota
nyní Ostrožská Lhota

Název[editovat | editovat zdroj]

Název Lhota je častý u vesnic, které vznikaly v období vrcholné středověké kolonizace ve 13. a 14. století, a odkazuje na kolonizační původ obce.[5] Přídavné jméno Ostrožská odkazuje na nedaleké město Uherský Ostroh, které bylo sídelním místem panství, k němuž obec náležela. Starší doložená jména pro Ostrožskou Lhotu jsou Velká Lhota, Kamenná Lhota, Ostrovská Lhota či Ostrá Lhota.

Ottův slovník naučný považoval v roce 1900 název Ostrá Lhota za chybný a preferoval tehdy pojmenování Ostrožná Lhota. Jméno Ostrovská Lhota slovník uváděl jako variantní u osady Mrkvová Lhota v okrese Benešov v Čechách, motivovaný názvem nedaleké vsi Ostrov.[7]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec se nachází na území někdejší Lucké provincie, které bylo trvale osídlováno teprve od počátku 13. století. Ve 14. století v jejím katastru existovala osada Smíchov, která dle tradice nejpozději za třicetileté války zanikla a někteří její obyvatelé se přesunuli do Ostrožské Lhoty. V katastru obce se taky nacházela dnes již zaniklá osada Sezemín (na dnešní cestě ke Svatému Antonínku).[8][9]

První písemná zmínka o Ostrožské Lhotě pochází z roku 1371, z doby císaře Karla IV., kdy moravský markrabě Jan Jindřich odkázal panství ostrožské svému synu Soběslavovi.[9] Obec je tehdy latinsky nazývána Majori Lhota (česky Velká Lhota).

V červnu 1415 bylo do moravských zemských desk zapsáno věno Anny z Rýzenberka – manželky ostrožského pána Haška z Valdštejna. Jeho součástí bylo mj. též "věno na celé vsi Lhotě a dvoru o dvou poplužích a tamním mýtě, dvou mlýnech, poplatných lidech a dalším všem příslušenství".[10] Po zajetí u Vyšehradu v listopadu 1420 přešel Hašek z Valdštejna dočasně na stranu husitů. Ve 20. letech 15. stol. se tak jeho sídlo – hrad a město Uherský Ostroh – stalo významnou husitskou pevností úspěšně odolávající opakovaným útokům vojsk Zikmunda Lucemburského a jeho zetě Albrechta Rakouského.[11][12] Roku 1511 koupil ostrožské panství Jan z Kunovic a jeho rod jej pak držel až do třicetileté války. V květnu 1605 vyplenily obec oddíly Bočkajovců.[13]

Po bitvě na Bílé hoře uprchl poslední majitel panství Jan Bernard z Kunovic do Sedmihradska a jeho majetek koupil roku 1625 Gundakar z Lichtenštejna, v majetku jehož rodu pak obec již zůstala až do roku 1918. V rámci pobělohorské rekatolizace zde byl Martinidovou misií pravděpodobně v roce 1655[14] zbudován první kostel. Na přelomu 17. a 18. století (v letech 1663, 1674, 1699, 1705) trpěla obec ozbrojenými vpády Kuruců, Turků a Tatarů z Uher a byla mnohokrát vypálena.

Dosažení samostatné církevní správy bylo v Ostrožské Lhotě započato zřízením lokálie 21. listopadu 1765[5] za přispění lhotského rodáka Jana Maluše, kněze v sousední Blatnici pod Sv. Antonínkem, kam do té doby Ostrožská Lhota náležela. V roce 1784 pak byla zřízena kuracie a v roce 1867 nakonec farnost.[13] Farnost Ostrožská Lhota dnes náleží k děkanátu Uherské Hradiště a arcidiecézi olomoucké.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Památník padlých v 1. světové válce před kostelem sv. Jakuba v Ostrožské Lhotě

K roku 1516 je u vsi uváděn fojt Václav Vachalec a zdaněno v obci toho roku bylo 28 usedlých.[15]

V roce 1592 dali majitelé ostrožského panství, páni z Kunovic, zpracovat první soupis poddaných a jejich majetku – Registra správní panství ostrovského léta 1592. V Ostrožské Lhotě bylo tehdy 72 osedlých. Ze jmen tam uvedených se až do 20. století v obci zachovaly tyto rody: Blahuš, Vaněk, Vlk, Pavelka, Štajnoch, Bachan, Hanáček, Válek, Hanák a Malušek.

V nejstarším zachovalém moravském katastru, tzv. lánové vizitaci, která na ostrožském panství proběhla 31. července 1671, se v Ostrožské Lhotě uvádí 29 půlláníků, 10 čtvrtláníků, 15 zahradníků a 10 domkářů. K tomu byly od první nedochované lánové vizitace z roku 1657 nově osídlené další dva půllány a jeden domek. Pustých bylo deset domků a jeden mlýn. Mimo to jsou uvedeny vinice na hoře Hradišťské a hoře Lysiny.[16]

V roce 1843 žilo v obci 896 obyvatel. Za prusko-rakouské války v roce 1866 jí spolu s ustupujícími rakouskými vojsky prošla epidemie cholery, ve které 31 osob zahynulo.[5]

Památník padlých v první světové válce nacházející se před kostelem uvádí jména 38 padlých a nezvěstných vojínů z obce.

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Ostrožské Lhoty postupně z 921 lidí při sčítání v roce 1869 vzrůstal (s výjimkou poklesu 20. let 20. století) až na 1763 obyvatel zaznamenaných v obci roku 1970. Od té doby počet obyvatel obce klesá. Sčítání lidu, domů a bytů 2011 zachytilo v Ostrožské Lhotě jen 1495 obyvatel, což je nejméně od druhé světové války (resp. sčítání z roku 1930) a na úrovni roku 1910, přičemž počet obyvatel Česka od té doby naopak mírně vzrostl.

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Pohled vzhůru ulicí Kostelní

Z nedávných událostí v Ostrožské Lhotě je významná např. rekonstrukce základní školy spojená se zřízením kulturního zázemí pro školu a veřejnost Otevřená škola v jejích prostorách, dále vybudování průmyslové zóny při silnici z Uherského Ostrohu do Hluku, celková rekonstrukce obecního domu či zbudování pastoračního centra P. Antonína Šuránka vedle budovy fary, ale také vysazování ohroženého dubu pýřitého v lokalitě Chmelince, výstavba vlastní čistírny odpadních vod při potoce Okluky za obcí, či zřízení cyklotrasy procházející obcí ve spolupráci se sousedními obcemi z Mikroregionu Ostrožsko.[17] V červnu 2006 byla otevřena výstava tradičního vesnického bydlení v památkovém domku č. 143 (postaveném v letech 1832–1833 a původně patřícím rodině Bočků).[18][19][20] V roce 2001 proběhly oslavy 630. výročí první písemné zmínky o obci. V roce 2011 byla při příležitosti 640. výročí první písemné zmínky vydána dosud největší kniha o obci[21][22][23] a dům č. p. 220 byl otevřen jako víceúčelový dům s expozicí archeologických nálezů z okolí obce.[24][25]

Dne 15. července 2007 byla v průmyslové zóně nad obcí na katastru Ostrožské Lhoty dokončena instalace fotovoltaické elektrárny, která byla v době zahájení provozu svým výkonem 702 kWp největší elektrárnou svého druhu ve střední Evropě. Náklady na její vybudování dosáhly téměř 100 milionů Kč.[26]

V první desetiletí 21. století se obec opakovaně objevila v médiích v souvislosti s nelegální výrobou pervitinu.[27][28][29][30]

Od 30. června do 3. července 2016 se v Ostrožské Lhotě konal 36. ročník Sjezdu Lhot a Lehot, tedy obcí obsahujících v názvu termín Lhota či obdobný.[31]

Znak a prapor[editovat | editovat zdroj]

Vlastní obecní znak a prapor získala Ostrožská Lhota ke dni 29. března 1995.[32] Tyto obecní symboly určuje a podmínky pro jejich užívání stanovuje vyhláška obecního zastupitelstva č. 5/95 „o používání obecních symbolů“.[33][34][35]

Znak obce vychází z pečeti z 1. poloviny 18. století a zobrazuje objekt, který se v obci nevyskytuje a ani zde není nijak historicky doložen, usuzuje se však, že v ní asi někdy stával: "Na červeném štítě s modrým lemem [se nachází] stříbrný kostel se dvěma vížkami, [jejichž] střechy [jsou] modré."[32]

Prapor se barevně odvíjí dle heraldických pravidel z obecního znaku:[35] "Bílý list se žlutým žerďovým klínem ohraničeným čer[ve]nou[36] vnitřní a modrou vnější krokví, vycházející z horního a dolního rohu s vrcholem na středu vlajícího okraje. Poměr barev na žerďovém okraji je 1:1:4:1:1. Poměr šířky k délce listu je 2:3."[32]

Socha sv. Jana Křtitele z roku 1747

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Dominantou obce je farní kostel sv. Jakuba Staršího v neorománském stylu pocházející z roku 1908. Stojí na místě zbořeného kostela z roku 1832, jehož věž pocházela z předchozího kostela, který se v roce 1830 zhroutil. O stavbu současného kostela se zasloužili především tehdejší farář Antonín Man, nadučitel Antonín Jadrníček a poslanec Antonín Cyril Stojan.[14] Stavitelem kostela byl olomoucký architekt Václav Wittner. Spolu s kostelem byl jižně od něj vystavěn i nový oddělený hřbitov a přestalo se tak pochovávat okolo kostela.

Socha sv. Jana Křtitele z roku 1747 na křižovatce ulic Dědina, Kostelní a Podsedka je nejstarší dochovanou sochou v Ostrožské Lhotě a v roce 1963 byla vyhlášena kulturní památkou.[37] Latinský nápis s chronogramem na soklu zní: „DIVIna proVentVs gratIa sVper CVnCtos natos sVreXIt MaIor Ioannes baptIsta“ (česky: Boží milostí nade všemi narozenými povstal největší Jan Křtitel).[14]

Na kopci nad obcí směrem k Blatnici se nachází římskokatolické poutní místo Svatý Antonínek s kaplí sv. Antonína Paduánského z roku 1670 (znovu vystavěna 1819).

Socha Antonína Šuránka před pastoračním centrem (Bořek Zeman, 2002)

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Mons. ThDr. Antonín Šuránek (29. května 1902 v Ostrožské Lhotě – 3. listopadu 1982 v Petřkovicích), spirituál olomouckého kněžského semináře, Služebník Boží, pohřben na ostrožskolhotském hřbitově
  • Jan Matuštík (3. května 1955 v Uherském Hradišti – 23. března 2009) byl československý prvoligový fotbalista, který vyrůstal v Ostrožské Lhotě
  • Luděk Galuška (narozen 22. února 1960 v Uherském Hradišti) – rodák ze sousední Ostrožské Nové Vsi, od roku 2012 žije s přítelkyní v Ostrožské Lhotě[38]
  • Charles Paul Blahous III (narozen 1963 v Alexandrii v USA) – někdejší speciální asistent prezidenta USA George W. Bushe pro hospodářskou politiku – je členem čtvrté generace potomků českých emigrantů původem z Ostrožské Lhoty

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ FROLOVÁ, Irena. Největší Lhota má největší solární elektrárnu [online]. Moravský ŠÍP, 2007-07-26 [cit. 2008-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  4. ↑ Katastrální mapa obce Ostrožská Lhota na webu ČÚZK
  5. ↑ a b c d e Muzejní a vlastivědná společnost. Uherskohradišťsko. Redakce Vladimír Nekuda. 2. upr. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1992. 855 s., [40] s. obr. příloh il. + 5 map. (Vlastivěda moravská; sv. 63). ISBN 8085048396. 
  6. ↑ Vinařské obce: Ostrožská Lhota
  7. ↑ Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 991.
  8. ↑ Kronika Hluk: Pověst o Smíchovu. www.kronikahluk.cz [online]. [cit. 2010-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-16. 
  9. ↑ a b Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae 10. 147.231.53.91 [online]. [cit. 2007-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-05-24. 
  10. ↑ Filozofický ústav AV. sources.cms.flu.cas.cz [online]. [cit. 2020-02-13]. Dostupné online. 
  11. ↑ RAŠTICOVÁ, Blanka a kol. Uherský Ostroh. 1. vyd. Zlín: město Uherský Ostroh, 2000. 383 s. ISBN 80-238-5714-2. S. Kapitola "Uherský Ostroh ve vírech husitských proudů" od Tomáše Baletky na str. 51-60. 
  12. ↑ PAVLAS, Václav a kol. Ostrožská Lhota. Minulost a současnost. 1. vyd. Uherské Hradiště: obec Ostrožská Lhota, 2011. 533 s. S. Text Miroslava Šálka na str. 32-36. 
  13. ↑ a b Hosák, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Akademia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 1144. 
  14. ↑ a b c Reif, P. Miroslav. Pamětní kniha kostela svatého Jakuba Staršího v Ostrožské Lhotě. Ostrožská Lhota: Římskokatolická farnost Ostrožská Lhota, 2009. ISBN 978-80-254-4371-2. S. 141. 
  15. ↑ RADIMSKÝ, Josef. Berňová registra moravská z první poloviny 16. století, III. část. Časopis matice moravské. 1957, čís. 76, s. 338. 
  16. ↑ Moravský zemský archiv v Brně. Fond D1 Lánové rejstříky. L 315.
  17. ↑ HORÁKOVÁ, Karin. Slovácký zeměpis - Ostrožská Lhota. Dobrý den s Kurýrem. 2003-11-18, čís. 46. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-05-25.  Archivováno 25. 5. 2005 na Wayback Machine.
  18. ↑ Slovácký krúžek Háječek otevřel zrekonstruovaný Bočkův dům. web.ostrozskalhota.cz [online]. [cit. 2012-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  19. ↑ SLOVÁCKÝ KRÚŽEK HÁJEČEK 1985 - 2010
  20. ↑ Historický domek Háječek. www.ostrozsko.cz [online]. [cit. 2012-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-12. 
  21. ↑ Ostrožská Lhota: Kniha o obci. www.ostrozskalhota.cz [online]. [cit. 2011-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  22. ↑ Slovácko Dnes.cz: V Ostrožské Lhotě se bude křtít kniha o obci - v rámci oslav odehrají bývalí hráči fotbalové utkání proti prvoligovým ženám Slovácka. Podívejte se na pozvánku
  23. ↑ Slovácko Dnes.cz: Sobotní sláva v naší Lhotě . Jak fotbalistky Slovácka vyučovaly Staré pány. První videa a fotky z fotbalu... Doplněno: Video z křtu knihy
  24. ↑ Ostrožská Lhota: Otevření víceúčelového domu. www.ostrozskalhota.cz [online]. [cit. 2011-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  25. ↑ Slovácko Dnes.cz: Ve Lhotě dnes otvírali krásné archeologické muzeum
  26. ↑ Ostrožská Lhota má největší solární elektrárnu ve střední Evropě [online]. Pressweb.cz, 2007-07-20 [cit. 2008-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-21. 
  27. ↑ Policisté v Ostrožské Lhotě objevili varnu pervitinu (30.11.2006). zlin.cz [online]. [cit. 2009-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-27. 
  28. ↑ Perníkáře zadrželi u zkumavek (29.12.2008). www.ostrozskalhota.cz [online]. [cit. 2009-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-31. 
  29. ↑ Zásahová jednotka obsadila dům v Ostrožské Lhotě (02.06.2009)
  30. ↑ Vyráběla pervitin (23.10.2009)
  31. ↑ Sraz Lhota a Lehot 2016
  32. ↑ a b c Registr komunálních symbolů: Symboly – Ostrožská Lhota
  33. ↑ Obec Ostrožská Lhota: Vyhláška č. 5/95 o používání obecních symbolů[nedostupný zdroj]
  34. ↑ Ostrožská Lhota: Erb a vlajka obce[nedostupný zdroj]
  35. ↑ a b Erby. Dobrý den Slovácko. 1998-05-25, čís. 21. Dostupné online [cit. 2012-01-21]. 
  36. ↑ Některé zdroje, včetně Registru komunálních symbolů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zde uvádějí i zobrazují barvu černou. Podle obecných a i zde použitých pravidel se však barvy do praporů obcí přejímají z obecního znaku, kde je přítomna červená. Červenou uvádí i obecní web a novinový článek z roku 1998. Oprava chyby je zahrnuta v erratech k publikaci Petr Exner, Vexilologický lexikon : Prapory obcí ČR (1995), Hradec Králové, 2000.
  37. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-08-01]. Identifikátor záznamu 142648 : socha sv. Jana Křtitele. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  38. ↑ Host: archeolog a popularizátor raných dějin Moravy Luděk Galuška. Dvojka [online]. Český rozhlas, 2019-02-25 [cit. 2019-03-04]. Dostupné online. 

Podobné názvy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pavlas, Václav a kolektiv. Ostrožská Lhota, minulost a současnost. 1. vyd. Ostrožská Lhota: Obec Ostrožská Lhota, 2011. 533 s., 16 s. barevných příloh. 1500 výtisků. 
  • Žajdlík, Pavel a kolektiv. Ostrožská Lhota 1371-2001. Ostrožská Lhota: Obecní úřad Ostrožská Lhota, 2001. 64 s. il. (některé barev.) s., mapy 21 cm. ISBN 80-238-9937-6. 
  • Obec Ostrožská Lhota. Obecní kronika. Ostrožská Lhota: Obecní úřad Ostrožská Lhota, 1930-1997. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu   Ostrožská Nová Ves   Růžice kompasu
Uherský Ostroh Sever Hluk
Západ   Ostrožská Lhota   Východ
Jih
  Blatnice pod Svatým Antonínkem  
Města, městyse a obce okresu Uherské Hradiště
Babice • Bánov • Bílovice • Bojkovice • Boršice u Blatnice • Boršice • Břestek • Březolupy • Březová • Buchlovice • Bystřice pod Lopeníkem • Částkov • Dolní Němčí • Drslavice • Hluk • Horní Němčí • Hostějov • Hostětín • Hradčovice • Huštěnovice • Jalubí • Jankovice • Kněžpole • Komňa • Korytná • Kostelany nad Moravou • Košíky • Kudlovice • Kunovice • Lopeník • Medlovice • Mistřice • Modrá • Nedachlebice • Nedakonice • Nezdenice • Nivnice • Ořechov • Ostrožská Lhota • Ostrožská Nová Ves • Osvětimany • Pašovice • Pitín • Podolí • Polešovice • Popovice • Prakšice • Rudice • Salaš • Slavkov • Staré Hutě • Staré Město • Starý Hrozenkov • Strání • Stříbrnice • Stupava • Suchá Loz • Sušice • Svárov • Šumice • Topolná • Traplice • Tučapy • Tupesy • Uherské Hradiště • Uherský Brod • Uherský Ostroh • Újezdec • Vápenice • Vážany • Velehrad • Veletiny • Vlčnov • Vyškovec • Záhorovice • Zlámanec • Zlechov • Žítková
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ostrožská_Lhota&oldid=22252797“