Ostrožská Lhota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ostrožská Lhota
Ostrožská Lhota – pohled od severu
Znak obce Ostrožská LhotaVlajka obce Ostrožská Lhota
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0722 592455
Kraj (NUTS 3) Zlínský (CZ072)
Okres (LAU 1) Uherské Hradiště (CZ0722)
Obec s rozšířenou působností Uherské Hradiště
Pověřená obec Uherský Ostroh
Historická země Morava
Katastrální území Ostrožská Lhota
Katastrální výměra 6,35 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 489 (2018)[1]
Nadmořská výška 207 m n. m.
PSČ 687 23
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Ostrožská Lhota 148
68723 Ostrožská Lhota
Starosta Ing. Roman Tuháček
Oficiální web: www.ostrozskalhota.cz
Email: ostrlhota@uh.cz
Ostrožská Lhota
Ostrožská Lhota
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostrožská Lhota je obec v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel (v roce 2012 v ní žilo přes 1500 obyvatel a byla tak největší obcí s názvem Lhota v České republice[2]).

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Ostrožská Lhota se rozkládá v údolí při dolním toku říčky Okluky, pod vrcholem Antonínského kopce s poutním místem Svatý Antonínek. Leží 10 km jižně od Uherského Hradiště, na jižním okraji okresu Uherské Hradiště (a Zlínského kraje) při hranicích s okresem Hodonín (a krajem Jihomoravským).

Svým katastrem o výměře 6,35 km² sousedí s katastry obcí Ostrožská Nová Ves (na severu), Hluk (na východě), Blatnice pod Svatým Antonínkem (okres Hodonín; na jihu) a Ostrožské Předměstí a Kvačice (dnes součásti města Uherský Ostroh; na západě).[3]

Názvy tratí v obci: Padělky, Padělky veselské, Luby, Přední hony, Mezižlebí, Prostřední, Daleké, Těšovy, Koruny, Staré hory, Brodské, Záhumení, Zeliště, Zelnice, Chylecká, Chmelinec, Podstolní, Kráčiny, Lysiny, Hradišťka, Lúčky, Záhoří, Súchovy, Záčepůvčí aj.[4] Některé z nich jsou viničními tratěmi, proto je Ostrožská Lhota dle vinařského zákona vinařskou obcí (Slovácká vinařská podoblast).[5]

Historické názvy obce[4]
Rok Název
1371 Velká Lhota
  Lhota Kamenná
1522 Ostrovská Lhota
1592 Lhota Ostrovská
1720 Ostro Lhota
1751 Ostra Lhota
1872 Ostrá Lhota
1906 Ostra Lhota
nyní Ostrožská Lhota

Jméno[editovat | editovat zdroj]

Název Lhota je častý u vesnic, které vznikaly v období vrcholné středověké kolonizace ve 13. a 14. století, a odkazuje na kolonizační původ obce.[4] Přídavné jméno Ostrožská odkazuje na nedaleké město Uherský Ostroh, které bylo sídelním místem panství, k němuž obec náležela. Starší doložená jména pro Ostrožskou Lhotu jsou Velká Lhota, Kamenná Lhota, Ostrovská Lhota či Ostrá Lhota.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec se nachází na území někdejší Lucké provincie, které bylo trvale osídlováno teprve od počátku 13. století. Ve 14. století v jejím katastru existovala osada Smíchov, která dle tradice nejpozději za třicetileté války zanikla a někteří její obyvatelé se přesunuli do Ostrožské Lhoty. V katastru obce se taky nacházela dnes již zaniklá osada Sezemín (na dnešní cestě ke Svatému Antonínku).[6][7]

První písemná zmínka o Ostrožské Lhotě pochází z roku 1371, z doby císaře Karla IV., kdy moravský markrabě Jan Jindřich odkázal panství ostrožské svému synu Soběslavovi.[7] Obec je tehdy latinsky nazývána Majori Lhota (česky Velká Lhota).

V roce 1421 museli doposud katoličtí farníci přijmout po vzoru svého pána Haška z Waldsheimu náboženství Moravských bratří a během husitských válek bojovali spolu s husity. Roku 1511 koupil ostrožské panství Jan z Kunovic a jeho rod jej pak držel až do třicetileté války. V květnu 1605 vyplenily obec oddíly Bočkajovců.[8]

Po bitvě na Bílé hoře uprchl poslední majitel panství Jan Bernard z Kunovic do Sedmihradska a jeho majetek koupil roku 1625 Gundakar z Lichtenštejna, v majetku jehož rodu pak obec již zůstala až do roku 1918. V rámci pobělohorské rekatolizace zde byl Martinidovou misií pravděpodobně v roce 1655[9] zbudován první kostel. Na přelomu 17. a 18. století (v letech 1663, 1674, 1699, 1705) trpěla obec ozbrojenými vpády Kuruců, Turků a Tatarů z Uher a byla mnohokrát vypálena.

Dosažení samostatné církevní správy bylo v Ostrožské Lhotě započato zřízením lokálie 21. listopadu 1765[4] za přispění lhotského rodáka Jana Maluše, kněze v sousední Blatnici pod Sv. Antonínkem, kam do té doby Ostrožská Lhota náležela. V roce 1784 pak byla zřízena kuracie a v roce 1867 nakonec farnost.[8] Farnost Ostrožská Lhota dnes náleží k děkanátu Uherské Hradiště a arcidiecézi olomoucké.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Památník padlých v 1. světové válce před kostelem sv. Jakuba v Ostrožské Lhotě

K roku 1516 je u vsi uváděn fojt Václav Vachalec a zdaněno v obci toho roku bylo 28 usedlých.[10]

V roce 1592 dali majitelé ostrožského panství, páni z Kunovic, zpracovat první soupis poddaných a jejich majetku – Registra správní panství ostrovského léta 1592. V Ostrožské Lhotě bylo tehdy 72 osedlých. Ze jmen tam uvedených se až do 20. století v obci zachovaly tyto rody: Blahuš, Vaněk, Vlk, Pavelka, Štajnoch, Bachan, Hanáček, Válek, Hanák a Malušek.

V nejstarším zachovalém moravském katastru, tzv. lánové vizitaci, která na ostrožském panství proběhla 31. července 1671, se v Ostrožské Lhotě uvádí 29 půlláníků, 10 čtvrtláníků, 15 zahradníků a 10 domkářů. K tomu byly od první nedochované lánové vizitace z roku 1657 nově osídlené další dva půllány a jeden domek. Pustých bylo deset domků a jeden mlýn. Mimo to jsou uvedeny vinice na hoře Hradišťské a hoře Lysiny.[11]

V roce 1843 žilo v obci 896 obyvatel. Za prusko-rakouské války v roce 1866 jí spolu s ustupujícími rakouskými vojsky prošla epidemie cholery, ve které 31 osob zahynulo.[4]

Památník padlých v první světové válce nacházející se před kostelem uvádí jména 38 padlých a nezvěstných vojínů z obce.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Z nedávných událostí v Ostrožské Lhotě je významná např. rekonstrukce základní školy spojená se zřízením kulturního zázemí pro školu a veřejnost Otevřená škola v jejích prostorách, dále vybudování průmyslové zóny při silnici z Uherského Ostrohu do Hluku, celková rekonstrukce obecního domu či zbudování pastoračního centra P. Antonína Šuránka vedle budovy fary, ale také vysazování ohroženého dubu pýřitého v lokalitě Chmelince, výstavba vlastní čistírny odpadních vod při potoce Okluky za obcí, či zřízení cyklotrasy procházející obcí ve spolupráci se sousedními obcemi z Mikroregionu Ostrožsko.[12] V červnu 2006 byla otevřena výstava tradičního vesnického bydlení v památkovém domku č. 143 (postaveném v letech 18321833 a původně patřícím rodině Bočků).[13][14][15] V roce 2001 proběhly oslavy 630. výročí první písemné zmínky o obci. V roce 2011 byla při příležitosti 640. výročí první písemné zmínky vydána dosud největší kniha o obci[16][17][18] a dům č. p. 220 byl otevřen jako víceúčelový dům s expozicí archeologických nálezů z okolí obce.[19][20]

Dne 15. července 2007 byla v průmyslové zóně nad obcí na katastru Ostrožské Lhoty dokončena instalace fotovoltaické elektrárny, která byla v době zahájení provozu svým výkonem 702 kWp největší elektrárnou svého druhu ve střední Evropě. Náklady na její vybudování dosáhly téměř 100 milionů .[21]

V první desetiletí 21. století se obec opakovaně objevila v médiích v souvislosti s nelegální výrobou pervitinu.[22][23][24][25]

Od 30. června do 3. července 2016 se v Ostrožské Lhotě konal 36. ročník Sjezdu Lhot a Lehot, tedy obcí obsahujících v názvu termín Lhota či obdobný.[26]

Znak a prapor[editovat | editovat zdroj]

Vlastní obecní znak a prapor získala Ostrožská Lhota ke dni 29. března 1995.[27] Tyto obecní symboly určuje a podmínky pro jejich užívání stanovuje vyhláška obecního zastupitelstva č. 5/95 „o používání obecních symbolů“.[28][29][30]

Znak obce vychází z pečeti z 1. poloviny 18. století a zobrazuje objekt, který se v obci nevyskytuje a ani zde není nijak historicky doložen, usuzuje se však, že v ní asi někdy stával: "Na červeném štítě s modrým lemem [se nachází] stříbrný kostel se dvěma vížkami, [jejichž] střechy [jsou] modré."[27]

Prapor se barevně odvíjí dle heraldických pravidel z obecního znaku:[30] "Bílý list se žlutým žerďovým klínem ohraničeným čer[ve]nou[31] vnitřní a modrou vnější krokví, vycházející z horního a dolního rohu s vrcholem na středu vlajícího okraje. Poměr barev na žerďovém okraji je 1:1:4:1:1. Poměr šířky k délce listu je 2:3."[27]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Dominantou obce je farní kostel sv. Jakuba Staršího v pozdně barokním stylu pocházející z roku 1908. Stojí na místě zbořeného kostela z roku 1832, jehož věž pocházela z předchozího kostela, který se v roce 1830 zhroutil. O stavbu současného kostela se zasloužili především tehdejší farář Antonín Man, nadučitel Antonín Jadrníček a poslanec Antonín Cyril Stojan.[9] Spolu s kostelem byl jižně od něj vystavěn i nový oddělený hřbitov a přestalo se tak pochovávat okolo kostela.

Socha sv. Jana Křtitele z roku 1747 na křižovatce ulic Dědina, Kostelní a Podsedka je nejstarší dochovanou sochou v Ostrožské Lhotě a v roce 1963 byla vyhlášena kulturní památkou.[32] Latinský nápis s chronogramem na soklu zní: „DIVIna proVentVs gratIa sVper CVnCtos natos sVreXIt MaIor Ioannes baptIsta“ (česky: Boží milostí nade všemi narozenými povstal největší Jan Křtitel).[9]

Na kopci nad obcí směrem k Blatnici se nachází římskokatolické poutní místo Svatý Antonínek s kaplí sv. Antonína Paduánského z roku 1670 (znovu vystavěna 1819).

Socha Antonína Šuránka před pastoračním centrem (Bořek Zeman, 2002)

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Mons. ThDr. Antonín Šuránek (29. května 1902 v Ostrožské Lhotě – 3. listopadu 1982 v Petřkovicích), spirituál olomouckého kněžského semináře, Služebník Boží, pohřben na ostrožskolhotském hřbitově
  • Jan Matuštík (3. května 1955 v Uherském Hradišti – 23. března 2009) byl československý prvoligový fotbalista, který vyrůstal v Ostrožské Lhotě
  • Luděk Galuška (narozen 22. února 1960 v Uherském Hradišti) – rodák ze sousední Ostrožské Nové Vsi, od roku 2012 žije s přítelkyní v Ostrožské Lhotě[33]
  • Charles Paul Blahous III (narozen 1963 v Alexandrii v USA) – někdejší speciální asistent prezidenta USA George W. Bushe pro hospodářskou politiku – je členem čtvrté generace potomků českých emigrantů původem z Ostrožské Lhoty

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. FROLOVÁ, Irena. Největší Lhota má největší solární elektrárnu [online]. Moravský ŠÍP, 2007-07-26 [cit. 2008-02-12]. Dostupné online. (česky) 
  3. Katastrální mapa obce Ostrožská Lhota na webu ČÚZK
  4. a b c d e Muzejní a vlastivědná společnost. Uherskohradišťsko. Redakce Vladimír Nekuda. 2. upr. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1992. 855 s., [40] s. obr. příloh il. + 5 map. (Vlastivěda moravská; sv. 63). ISBN 8085048396. 
  5. Vinařské obce: Ostrožská Lhota
  6. Kronika Hluk: Pověst o Smíchovu
  7. a b Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae 10
  8. a b Hosák, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Akademia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 1144. 
  9. a b c Reif, P. Miroslav. Pamětní kniha kostela svatého Jakuba Staršího v Ostrožské Lhotě. Ostrožská Lhota: Římskokatolická farnost Ostrožská Lhota, 2009. ISBN 978-80-254-4371-2. S. 141. 
  10. RADIMSKÝ, Josef. Berňová registra moravská z první poloviny 16. století, III. část. Časopis matice moravské. 1957, čís. 76, s. 338. 
  11. Moravský zemský archiv v Brně. Fond D1 Lánové rejstříky. L 315.
  12. HORÁKOVÁ, Karin. Slovácký zeměpis - Ostrožská Lhota. Dobrý den s Kurýrem. 2003-11-18, čís. 46. Dostupné online [cit. 2009-06-15]. (česky) 
  13. Slovácký krúžek Háječek otevřel zrekonstruovaný Bočkův dům
  14. SLOVÁCKÝ KRÚŽEK HÁJEČEK 1985 - 2010
  15. Historický domek Háječek
  16. Ostrožská Lhota: Kniha o obci
  17. Slovácko Dnes.cz: V Ostrožské Lhotě se bude křtít kniha o obci - v rámci oslav odehrají bývalí hráči fotbalové utkání proti prvoligovým ženám Slovácka. Podívejte se na pozvánku
  18. Slovácko Dnes.cz: Sobotní sláva v naší Lhotě . Jak fotbalistky Slovácka vyučovaly Staré pány. První videa a fotky z fotbalu... Doplněno: Video z křtu knihy
  19. Ostrožská Lhota: Otevření víceúčelového domu
  20. Slovácko Dnes.cz: Ve Lhotě dnes otvírali krásné archeologické muzeum
  21. Ostrožská Lhota má největší solární elektrárnu ve střední Evropě [online]. Pressweb.cz, 2007-07-20 [cit. 2008-02-12]. Dostupné online. (česky) 
  22. Policisté v Ostrožské Lhotě objevili varnu pervitinu (30.11.2006)
  23. Perníkáře zadrželi u zkumavek (29.12.2008)
  24. Zásahová jednotka obsadila dům v Ostrožské Lhotě (02.06.2009)
  25. Vyráběla pervitin (23.10.2009)
  26. Sraz Lhota a Lehot 2016
  27. a b c Registr komunálních symbolů: Symboly – Ostrožská Lhota
  28. Obec Ostrožská Lhota: Vyhláška č. 5/95 o používání obecních symbolů
  29. Ostrožská Lhota: Erb a vlajka obce
  30. a b Erby. Dobrý den Slovácko. 1998-05-25, čís. 21. Dostupné online [cit. 2012-01-21]. (česky) 
  31. Některé zdroje, včetně Registru komunálních symbolů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zde uvádějí i zobrazují barvu černou. Podle obecných a i zde použitých pravidel se však barvy do praporů obcí přejímají z obecního znaku, kde je přítomna červená. Červenou uvádí i obecní web a novinový článek z roku 1998. Oprava chyby je zahrnuta v erratech k publikaci Petr Exner, Vexilologický lexikon : Prapory obcí ČR (1995), Hradec Králové, 2000.
  32. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-08-01]. Identifikátor záznamu 142648 : socha sv. Jana Křtitele. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  33. Host: archeolog a popularizátor raných dějin Moravy Luděk Galuška. Dvojka [online]. Český rozhlas, 2019-02-25 [cit. 2019-03-04]. Dostupné online. (česky) 

Podobné názvy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pavlas, Václav a kolektiv. Ostrožská Lhota, minulost a současnost. 1. vyd. Ostrožská Lhota: Obec Ostrožská Lhota, 2011. 533 s., 16 s. barevných příloh. 1500 výtisků. 
  • Žajdlík, Pavel a kolektiv. Ostrožská Lhota 1371-2001. Ostrožská Lhota: Obecní úřad Ostrožská Lhota, 2001. 64 s. il. (některé barev.) s., mapy 21 cm. ISBN 80-238-9937-6. 
  • Obec Ostrožská Lhota. Obecní kronika. Ostrožská Lhota: Obecní úřad Ostrožská Lhota, 1930-1997. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Růžice kompasu   Ostrožská Nová Ves   Růžice kompasu
Uherský Ostroh Sever Hluk
Západ   Ostrožská Lhota   Východ
Jih
  Blatnice pod Svatým Antonínkem