Lucká provincie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Přibližná geografická situace      Luckého pole a      Lucké provincie na moravsko-slovenském pomezí dle popisu Jiřího Mitáčka (2008)[1]

Lucká provincie (latinsky Provincia Lucensis) je historické správní území na jihovýchodě Moravy, které se teprve ve 13. století začalo konstituovat jakožto její stálá součást. Lucká provincie vznikla v severní části hraničního nárazníkového pásma (tzv. confinium) na pomezí Moravy a Uher, zvaného Lucké pole, Lucko (latinsky campus Lucsko) či provincie Váh, o něž od 11. do 13. století vedl Přemyslovský stát spory s Uherským královstvím. Lucké pole se rozkládalo po obou stranách pohoří Bílé Karpaty – jeho hranice tvořil dolní tok řeky Moravy a řeka Olšava na straně moravské a řeka Váh a pohoří Malé Karpaty či říčka Chvojnica na straně uherské.

Osídlení[editovat | editovat zdroj]

O někdejší přítomnosti uherské hranice v dnešním moravském vnitrozemí svědčí vznik opevněné hraniční osady Uherský Brod – původně „Brod při hranicích uherských“ – na řece Olšavě (od kterého přídomek „uherský“ později převzalo také Uherské Hradiště a Uherský Ostroh). V Uherském Brodě a Kunovicích stály přemyslovské celnice a vedly odtud obchodní cesty dále do Uher. Uherský vliv lze pozorovat také ve Slavičíně (patrocinium kostela sv. Vojtěcha), Blatnici pod Svatým Antonínkem (uherské patrocinium sv. Ondřeje)[2] či Bánově (patrocinium kostela sv. Martina). Ještě v 16. století se oblast na pravém břehu Olšavy v obci Nezdenice nazývala Moravské Nezdenice. Mezi sobě blízkými obcemi Dolní Němčí a Slavkov dodnes existuje územní trať Lucko. Střediskem provincie mohl v některé době být s ní možná i etymologicky spojený Hluk.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Začátek textu z Kosmovy kroniky české o bitvě svedené v pohraničním Luckém poli: „[…] V roce vtělení Páně 1116. uherský lid […] přijel k říčce Olšavě, jež dělí panství panonské [tj. uherské] a moravské a […] pokryl na poli Lucku celý povrch zemský jako kobylky. […]“

Jakožto pohraniční kraj a místo průchodu důležité obchodní cesty do Uher sloužila tato oblast několikrát za místo schůzek představitelů obou sousedících zemí. Podle ranné středověké historie v místě, ve kterém se město Dolní Němčí nachází, došlo v roce 1116 k velké bitvě mezi českými a uherskými vojsky. Bojiště se nazývá "Lucké pole." Po neúspěšném vyjednávání a nedorozumění se na Luckém poli roku 1116 střetl český kníže Vladislav I. s uherským králem Štěpánem II. Šlo o pravomoc nad krajem zvaným "Lucká provincie", čili o území tehdy "nikoho" mezi řekami Váhem v Horních Uhrách a Olšavou a dolním tokem Moravy na Moravě. Bitvu vyhrála česká vojska a tím zpečetila hranice českého státu na hřebenech Bílých Karpat a zároveň této provinice jako moravského území. Tyto události zaznamenal jejich současník kronikář Kosmas ve své Kronice Čechů.

V polovině 13. století ovládali území Lucké provincie Tvrdišovci (dřívějšími badateli mylně ztotožňovaní s pány z Horky),[3] později páni z Rýzmburka a nakonec páni z Hradce. Území mělo vlastní správce zastupující přemyslovského panovníka a zřejmě bylo vojensky organizováno.

Zánik[editovat | editovat zdroj]

K upevnění českých zájmů na území Lucka došlo v návaznosti na porážku Bély IV. Přemyslem Otakarem II. 12. července 1260 v bitvě u Kressenbrunnu po tzv. kumánských válkách. Tehdy se na části území Lucka, ohraničené řekou Veličkou a hřebenem Bílých Karpat, začala správně formovat Lucká provincie jako součást Markrabství moravského. Oproti původnímu Lucku se nově součástí provincie na severu stalo území mezi Olšavou a Dřevnicí, naopak odděleně se v rámci moravského Břeclavska začalo vyvíjet území na jihu mezi Veličkou a Sudoměřickým potokem a součástí Uherského království (a později tak i Slovenska) se stalo Záhoří a Pováží.

K zániku Lucké provincie došlo na počátku 14. století, kdy začalo členění na provincie ztrácet na významu ve prospěch menších celků s centry ve městech. V římskokatolické církevní správě existoval však i po zániku provincie až do poloviny 14. století tzv. děkanát lucký, ze kterého se později vyvinul dnešní děkanát uherskobrodský.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MITÁČEK, Jiří. „Campus Lucsco“ – proměny jedné otázky. In: GALUŠKA, Luděk. Východní Morava v 10. až 14. století. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum : Archeologický ústav AV ČR Brno, 2008. ISBN 978-80-7028-319-6. S. 155–168.
  2. VÁLEK, David. Středověká kolonizace Veselska [online]. 2010 [cit. 2012-01-09]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Libor Jan.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MITÁČEK, Jiří. „Campus Lucsco“ – proměny jedné otázky. In: GALUŠKA, Luděk. Východní Morava v 10. až 14. století. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum : Archeologický ústav AV ČR Brno, 2008. ISBN 978-80-7028-319-6. S. 155–168.
  • Muzejní a vlastivědná společnost. Uherskohradišťsko. Redakce Vladimír Nekuda. 2. upr. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1992. 855 s., [40] s. obr. příloh il. + 5 map. (Vlastivěda moravská; sv. 63). ISBN 8085048396. 
  • ZEMEK, Metoděj. Moravsko-uherská hranice v 10.–13. století. Knižnice Jižní Moravy. 1972 Čís. 3 
  • Bitva na Luckém poli (k 800-letému výročí). Slovácké noviny. 31. květen 1916 Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo Lucko ve Wikislovníku