Lopeník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lopeník
Znak obce LopeníkVlajka obce Lopeník
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecUherský Brod
Obec s rozšířenou působnostíUherský Brod
(správní obvod)
OkresUherské Hradiště
KrajZlínský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel238 (2023)[1]
Rozloha12,53 km²[2]
Katastrální územíLopeník
Nadmořská výška490 m n. m.
PSČ687 67
Počet domů200 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduLopeník 211
687 67 Březová u Uherského Brodu
obeclopenik@click.cz
StarostaRoman Buček
Oficiální web: www.obec-lopenik.cz
Lopeník
Lopeník
Další údaje
Kód obce592340
Kód části obce86835
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Lopeník se nachází v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Žije zde 238[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Na vesnici bylo přeneseno jméno blízké hory Velký Lopeník. To je odvozeno od přídavného jména lopenný - "lupenitý, listnatý". Jméno hory tedy označoval vrch pokrytý listovím, případně místo, kam se chodilo na listí.[4]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Katastr se rozkládá na horských svazích mezi 450 až 911 m n. m. Klima je velmi drsné s 20 letními a 140–160 mrazovými dny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast kolem vrchu Velký Lopeník byla dlouhou dobu sporným územím mezi Moravou a Uhrami. Až roce 1784 definitivně připadla Moravě. V tomto prostoru vznikaly spontánně roztroušené usedlosti zakládané různými uprchlíky a lidmi majícími potřebu někde se ukrýt. V roce 1784 bylo okolí vrchu Lopeník definitivně připojeno k Moravě, a tak započalo systematické klučení lesa a osidlování svahů, kde dosud byly jen roztroušené chalupy. Roku 1790 celou oblast zpustošily bojůvky z nedaleké vsi Bošáca na uherské straně. Chalupy však byly znovu zbudovány a roku 1791 ustavena obec Lopeník. První písemná zmínka o obci pochází z následujícího roku 1792. Život ve vsi byl velmi obtížný.

Poněvadž se obyvatelé – lopeničtí kopaničáři – nevykoupili z roboty, byly usedlosti zatíženy robotní povinností až do roku 1901. Obdělávání chudé horské půdy a pastevectví se nestaly dostatečným zdrojem obživy. Okolní lesy v nichž převažoval a dodnes převažuje buk, dávaly surovinu pro domácí výrobu dřevěného nářadí. Po okolních vesnicích nabízeli lopeničtí vařečky, lopaty, žebře a metly. Především v 19. století se vydávali na delší cesty za podomním obchodem se zeleninovými semeny (seménkářství) a nářadím.

Lopenické kopanice neměly po staletí s okolním světem žádné obstojné spojení. První silnice byla vybudována v roce 1924 do Bystřice pod Lopeníkem. Spojení s Březovou bylo zdokonaleno až stavbou silnice v roce 1963.

Než byla vybudována na Lopeníku škola, děti vzdělávány nebyly. V letním období byly zaneprázdněny pastvou dobytka a v zimě neschůdnost pěšin bránila v cestě do Starého Hrozenkova nebo na Březovou, kde se nacházely nejbližší obecní školy. V roce 1902 byla zjištěna 98% negramotnost u obyvatel starších 14 let. První škola byla zmiňována až od druhé poloviny 19. století. Nová školní budova byla postavena v roce 1913 a v roce 1934 postaveny 2 další školy v místní části Bošáčky a na Dolním konci v části Březovsko.

Za nacistické okupace vedla přes Lopeník trasa četných ilegálních přechodů z Protektorátu na Slovensko. Lopeník byl osvobozen Rudou armádou po těžkých bojích na přechodech Bílých Karpat 27. dubna 1945. Při bojích v katastru obce padlo 20 sovětských a rumunských vojáků, zahynulo 7 místních občanů a bylo poničeno 21 domů.

Obec byla elektrifikována v roce 1946.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Zvonice
  • Krucifix
  • Lidová architektura (č.p. 141)

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 547.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LAPČÍK, Vladimír. Uherskohradišťsko. In: Vlastivěda moravská sv. 63. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum, 1982. Kapitola 41. Lopeník, s. 555–556.
  • HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. In: Praha: Akademia, 2004. ISBN 80-2001225-7. S. 433.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]