Bojkovice

Bojkovice
	Centrum města, nově zbudované Tillichovo náměstí, v pozadí kostel svatého Vavřince
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Bojkovice
Obec s rozšířenou působností	Uherský Brod; (správní obvod)
Okres	Uherské Hradiště
Kraj	Zlínský
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°2′19″ s. š., 17°48′54″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	4 365 (2023)
Rozloha	41,88 km²
Nadmořská výška	272 m n. m.
PSČ	687 71
Počet domů	1 226 (2021)
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	4
Počet ZSJ	11
Kontakt
Adresa městského úřadu	Sušilova 952; 687 71 Bojkovice ; mesto@bojkovice.cz
Starosta	Mgr. Petr Viceník
	Oficiální web: www.bojkovice.cz
	Bojkovice
Další údaje
Kód obce	592048
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bojkovice (německy Bojkowitz) jsou město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, 12 km východně od Uherského Brodu na řece Olšavě v údolí Bílých Karpat poblíž hranic se Slovenskem. Žije zde přibližně 4 400^[1] obyvatel. Dominanta města je hlavně zámek Nový Světlov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od nejstarších dob[editovat | editovat zdroj]

Archeologické nálezy, konkrétně jaspisová škrabadla z hlíny místní cihelny, dokazují osídlení z dob svrchního pleistocénu asi 50 000–30 000 př. n. l. Hojnější nálezy pocházejí z doby bronzové a železné.

Vzhledem k pohraničnímu umístění Bojkovic se v okolí nalézalo velké množství vojensko-strategických sídel. Severo-východně u Rudimova leželo hradiště Gradca, které Josef Skutil datoval do starší doby bronzové (nicméně většina nálezů je ze střední doby hradištní). Právě mezi tímto hradiskem a Bojkovicemi se nachází četné mohyly, dnes známé jako slovanské, i když u nich nalezené měděné sekyrky a šperky patří starší době bronzové. Z mladší doby bronzové pocházejí sekyrky nalezené u Pitína. Jihozápadním směrem leží na strmém kopci Valy hradisko s nálezem stříbrných a měděných mincí z doby císaře Trajána.

Severně nad Bojkovicemi se nalézá Hradská niva, kde stávaly mohutné duby (k jednomu z posledních tří chodil i T. G. Masaryk – části torza jsou vystaveny např. na městském úřadu Bojkovice nebo v Národním muzeu). Vedla tudy důležitá obchodní cesta a nalézalo se zde rozsáhlé pohanské pohřebiště. Podle archeologa Ladislava Červinky spadají nejstarší žárové hroby do doby železné a mohylové hroby s velkým množstvím nálezů do doby Velkomoravské říše. Pohřební popelnice byly nalezeny i v samotných Bojkovicích, a to v ulici Cichrov, a jižně od Bojkovic.

Vznik městečka[editovat | editovat zdroj]

Bojkovice jsou podle nejvíce uznávané teorie patronymickým názvem po zakladateli Bojkovi, vznik tak můžeme určit do 10., nejpozději 11. století. Vyrůstat začaly nejspíše severně nad dnešními Bojkovicemi u stezky na Hradské Nivě, každopádně to bylo na severním břehu Olšavy, na jižním totiž ležela tzv. Lucká provincie. Na severním břehu vyrostlo taktéž město Uherský Brod, které má tuto hranici v názvu. Dnešní Bojkovice (i centrum) z důvodu terénních podmínek (říční niva) leží převážně na jižní části.

První historicky zjištěný majitel byl k roku 1086 hrabě Miřeta. 9. června 1087 věnovala Eufémie Uherská, vdova po ten den zesnulém olomouckém knížeti Otovi, poplužní dvůr v Bojkovicích benediktinskému rajhradskému klášteru. Poté se prameny ztrácejí, Bojkovsko bylo pleněno Tatary, Kumány a Mátušem Čákem Trenčanským. Roku 1362 se uvádí Aleš ze Šternberka, odjinud z Bojkovic, což je dnes považováno za první historickou zmínku. Za panství Šternberků, kteří sídlili na hradě Starý Světlov, se Bojkovice asi v roce 1421 staly městečkem. Po Šternbercích má město od roku 1558 ve svém znaku osmicípou hvězdu.

Vývoj městečka[editovat | editovat zdroj]

Roku 1408 měly Bojkovice svého kněze Mikuláše. Tehdejší kostel sv. Jiří stával o několik metrů výše než dnešní kostel sv. Vavřince.

Bojkovská tvrz se poprvé vzpomíná roku 1466, kdy na ní sídlil Burian z Vlčnova, a Bojkovice tak získaly na důležitosti. Ve stejném roce však vyplenil Bojkovice Matúš ze Šternberka a na Lukově, po něm také přišly uherské nájezdy. Klid a bezpečnost přinesl hrad Nový Světlov, jehož základy byly nad Bojkovicemi položeny roku 1478 Ctiborem z Landštejna, jenž zde se svým bratrem Zbyňkem již roku 1480 sídlil.

V roce 1936 založil v obci průmyslník a legionář Vítězslav Kyšer, rodák z Přistoupimi u Českého Brodu, zbrojovku s názvem Kyšer a spol. chemické a zbrojní závody Praha - Bojkovice, kterou vlastnil až do její konfiskace Němci. Po válce byla znárodněna a začleněna pod Zbrojovku Brno. Od roku 1969 má název Zeveta Bojkovice. V prvních válečných letech navrhl pro Bojkovice několik obytných domů architekt Bohuslav Fuchs.

Ve městě se nachází mimo jiné Církevní střední škola pedagogická a sociální Bojkovice.

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Zámek Nový Světlov
Muzeum Bojkovska založené roku 1932. Součástí sbírek je cenný soubor gotických dřevořezeb. Zajímavá je expozice na téma bojkovických hnutí a zaniklých řemesel (od roku 2011 sídlí v budově bývalé Obecné školy na Palackého ulici)
Kostel sv. Vavřince je raně barokní jednolodní kostel se dvěma věžemi postavený v letech 1651–1656 Janem Křtitelem Ernou.
Kaplička na Hradské Nivě
Kříž na Nábřeží Svobody
Socha svatého Floriána
Socha svatého Jana Nepomuckého
Sloup se sochou Panny Marie – barokní sloup z roku 1716
Krucifix

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

František Koželuha (1845–1912), římskokatolický kněz
Vítězslav Kyšer (1898–1943), průmyslník a odbojář
Josef Tilich (1868–1934), lékař a zakládající člen muzejního spolku
Josef Stolařík (* 1933), volejbalista
Jan Šabršula (1918–2015), romanista
Jiřík Fleischer, (1939–2011), právník
Karel Urbánek (* 1941), komunistický politik

Části města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Železniční stanice
Tilichovo náměstí a přilehlá Černíkova ulice

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

NEKUDA, Vladimír; JANÁK, Jan; MICHNA, Pavel. Uherskohradišťsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 1992. 855 s. ISBN 80-85048-39-6.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bojkovice na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Bojkovice ve Wikislovníku
Bojkovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
http://www.bojkovice.cz/ Oficiální stránky
http://muzeumbojkovska.cz/ Muzeum Bojkovska
http://www.cirkevka-bojkovice.cz/ Církevní střední škola pedagogická a sociální
http://www.zsbojkovice.cz/ Základní škola T. G. Masaryka
http://zus-bojkovice.cz/ Základní umělecká škola
http://www.ddbojkovice.cz/ Dětský domov
Muzeum Bojkovska – Toulavá kamera [online]. Česká televize, 2006-07-02 [cit. 2019-06-26]. Dostupné online.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[0aaaa671951e5235b5c554b9990436868ff5884a-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[1]

[2]

[3]