Bojkovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bojkovice

Centrum města, nově zbudované Tillichovo náměstí, v pozadí kostel svatého Vavřince
Znak obce BojkoviceVlajka obce Bojkovice
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0722 592048
Kraj (NUTS 3) Zlínský (CZ072)
Okres (LAU 1) Uherské Hradiště (CZ0722)
Obec s rozšířenou působností Uherský Brod
Pověřená obec Bojkovice
Historická země Morava
Katastrální výměra 41,87 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 4 369 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška +/- 280 m n. m.
PSČ 687 71
Zákl. sídelní jednotky 11
Části obce 4
Katastrální území 4
Adresa městského úřadu Sušilova 952
68771 Bojkovice
Starosta Mgr. Petr Viceník
Oficiální web: www.bojkovice.cz
Email: mesto@bojkovice.cz
Bojkovice
Red pog.svg
Bojkovice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bojkovice (německy Bojkowitz) jsou město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, 12 km východně od Uherského Brodu na řece Olšavě v údolí Bílých Karpat poblíž hranic se Slovenskem. V roce 2016 zde žilo téměř 4 400 obyvatel. Dominantami jsou hlavně zámek Nový Světlov a kostel sv. Vavřince.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od nejstarších dob[editovat | editovat zdroj]

Archeologické nálezy, konkrétně jaspisová škrabadla z hlíny místní cihelny, dokazují osídlení z dob svrchního pleistocénu asi 50 000–30 000 př. n. l. Hojnější nálezy pocházejí z doby bronzové a železné.

Vzhledem k pohraničnímu umístění Bojkovic se v okolí nalézalo velké množství vojensko-strategických sídel. Severo-východně u Rudimova leželo hradiště Gradca, které Josef Skutil datoval do starší doby bronzové (nicméně většina nálezů je ze střední doby hradištní). Právě mezi tímto hradiskem a Bojkovicemi se nachází četné mohyly, dnes známé jako slovanské, i když u nich nalezené měděné sekyrky a šperky patří starší době bronzové. Z mladší doby bronzové pocházejí sekyrky nalezené u Pitína. Jihozápadním směrem leží na strmém kopci Valy hradisko s nálezem stříbrných a měděných mincí z doby císaře Trajána.

Severně nad Bojkovicemi se nalézá Hradská niva, kde stávaly mohutné duby (k jednomu z posledních tří chodil i T. G. Masaryk – části torza jsou vystaveny např. na městském úřadu Bojkovice nebo v Národním muzeu). Vedla tudy důležitá obchodní cesta a nalézalo se zde rozsáhlé pohanské pohřebiště. Podle archeologa Ladislava Červinky spadají nejstarší žárové hroby do doby železné a mohylové hroby s velkým množstvím nálezů do doby Velkomoravské říše. Pohřební popelnice byly nalezeny i v samotných Bojkovicích, a to v ulici Cichrov, a jižně od Bojkovic.

Vznik městečka[editovat | editovat zdroj]

Bojkovice jsou podle nejvíce uznávané teorie patronymickým názvem po zakladateli Bojkovi, vznik tak můžeme určit do 10., nejpozději 11. století. Vyrůstat začaly nejspíše severně nad dnešními Bojkovicemi u stezky na Hradské Nivě, každopádně to bylo na severním břehu Olšavy, na jižním totiž ležela tzv. Lucká provincie. Na severním břehu vyrostlo taktéž město Uherský Brod, které má tuto hranici v názvu. Dnešní Bojkovice (i centrum) z důvodu terénních podmínek (říční niva) leží převážně na jižní části.

První historicky zjištěný majitel byl k roku 1086 hrabě Miřeta. 9. června 1087 věnovala Eufémie Uherská, vdova po ten den zesnulém olomouckém knížeti Otovi, poplužní dvůr v Bojkovicích benediktinskému Rajhradskému klášteru. Poté se prameny ztrácejí, Bojkovsko bylo pleněno Tatary, Kumány a Mátušem Čákem Trenčanským. Roku 1362 se uvádí Aleš ze Šternberka, odjinud z Bojkovic, což je dnes považováno za první historickou zmínku. Za panství Šternberků, kteří sídlili na hradě Starý Světlov, se Bojkovice asi v roce 1421 staly městečkem. Po Šternbercích má město od roku 1558 ve svém znaku osmicípou hvězdu.

Vývoj městečka[editovat | editovat zdroj]

Roku 1408 měly Bojkovice svého kněze Mikuláše. Tehdejší kostel sv. Jiří stával o několik metrů výše než dnešní kostel sv. Vavřince.

Bojkovská tvrz se poprvé vzpomíná roku 1466, kdy na ní sídlil Burian z Vlčnova, a Bojkovice tak získaly na důležitosti. Ve stejném roce však vyplenil Bojkovice Matúš ze Šternberka a na Lukově, po něm také přišly uherské nájezdy. Klid a bezpečnost přinesl hrad Nový Světlov, jehož základy byly nad Bojkovicemi položeny roku 1478 Ctiborem z Landštejna, jenž zde se svým bratrem Zbyňkem již roku 1480 sídlil.

V roce 1936 založil v obci průmyslník a legionář Vítězslav Kyšer, rodák z Přistoupimi u Českého Brodu, zbrojovku s názvem Kyšer a spol. chemické a zbrojní závody Praha - Bojkovice, kterou vlastnil až do její konfiskace Němci. Po válce byla znárodněna a začleněna pod Zbrojovku Brno. Od roku 1969 má název Zeveta Bojkovice. V prvních válečných letech navrhl pro Bojkovice několik obytných domů architekt Bohuslav Fuchs.

Ve městě se nachází mimo jiné Církevní střední škola pedagogická a sociální Bojkovice.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bojkovicích.
Zámek Nový Světlov
Kostel sv. Vavřince

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Části města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]