Olšava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o řece v České republice. Další významy jsou uvedeny na stránce Olšava (rozcestník).
Olšava
Zbytek původního toku řeky
Zbytek původního toku řeky
Základní informace
Délka toku44,9 km
Plocha povodí520,5 km²
Průměrný průtokUherský Brod 2,14 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí4-13-01-086
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Zlínský kraj - Bojkovice, Uherský Brod, Kunovice)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava
Přibližná poloha povodí řeky na mapě ČR
Přibližná poloha povodí řeky na mapě ČR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olšava je řeka v České republice. Je to levostranný přítok řeky Moravy. Délka toku je 44,9 km. Plocha povodí měří 520,5 km². Ve středověku ze severu vymezovala hraniční tzv. Luckou provincii na pomezí Moravy a Uher. Dříve byla nazývána Olsava.

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Pramení v Bílých Karpatech, na západním úbočí vrchu Bašta (652 m), v nadmořské výšce 634 m v k.ú. Šanov. Po celé své délce toku teče převážně západním směrem, protéká například skrz Pitín, Bojkovice, Uherský Brod či Kunovice. Ústí do řeky Moravy u obce Kostelany nad Moravou, jihozápadně od Uherského Hradiště, v nadmořské výšce 177 m.

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtok v Uherském Brodě na 22,10 říčním kilometru činí 2,14 m³/s. Stoletá voda zde dosahuje 270 m³/s.

Regulace[editovat | editovat zdroj]

Většina toku řeky Olšavy byla převážně za komunistického režimu necitlivě regulována. Z přirozeného toku řeky zůstala jen torza.

Chráněná území[editovat | editovat zdroj]

Zbytek přirozeného neregulovaného koryta řeky Olšavy, který se nachází mezi obcemi Podolí a Míkovice, byl v roce 1999 vyhlášen přírodní památkou.

Živočichové[editovat | editovat zdroj]

Na březích roste vrba bílá, topol černý, trnovník akát, bez černý a popínavá dřevitá liána plamének plotní. Podmínky ke hnízdění tu nachází ledňáček říční, strakapoud malý, slavík obecný, moudivláček lužní, rákosník zpěvný, rehek zahradní, žluna zelená či žluva hajní.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]