Hluk (okres Uherské Hradiště)
| Hluk | |
|---|---|
 Hlucká tvrz | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Uherské Hradiště |
| Obec s rozšířenou působností | Uherské Hradiště (správní obvod) |
| Okres | Uherské Hradiště |
| Kraj | Zlínský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°59′17″ s. š., 17°31′36″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 254 (2025)[1] |
| Rozloha | 28,39 km²[2] |
| Katastrální území | Hluk |
| Nadmořská výška | 222 m n. m. |
| PSČ | 687 25 |
| Počet domů | 1 358 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Hřbitovní 140 687 25 Hluk mesto@mestohluk.cz |
| Starosta | David Hájek (ODS) |
| Oficiální web | www |
  Hluk | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 592170 |
| Kód části obce | 39900 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hluk (německy Hulken) je město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Leží deset kilometrů jihovýchodně od Uherského Hradiště na potoce Okluky. Žije zde přibližně 4 300[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Město nese svůj název (už od nejstarších dokladů) podle hlučně tekoucí vody. Jiné výklady původu jména jsou nevěrohodné.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1294.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 164 | 2 442 | 2 566 | 2 857 | 3 039 | 3 530 | 3 306 | 3 410 | 3 879 | 3 803 | 4 293 | 4 362 | 4 360 | 4 312 | 4 130 |
| Počet domů | 445 | 515 | 550 | 595 | 663 | 699 | 858 | 965 | 997 | 1 030 | 1 073 | 1 265 | 1 267 | 1 322 | 1 358 |
Městské symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. listopadu 1998.[7]
Strojírenství
[editovat | editovat zdroj]Autopal je továrna na výrobu automobilové osvětlovací a klimatizační techniky, vyráběné v nadnárodní společnosti Hanon systems. Závod v Hluku se specializuje na chladicí a klimatizační techniku.
Tradice a spolky
[editovat | editovat zdroj]Jízda králů
[editovat | editovat zdroj]Město je proslaveno tradiční jízdou králů, která se koná každé tři roky první víkend v červenci. Tato lidová tradice připomíná historickou událost, kdy král Matyáš Korvín po prohrané bitvě u Uherského Brodu prchal skrze Hluk v ženském přestrojení.
V současnosti je tradice udržována stylem, kdy přes město je na opentlených a ozdobených koních vezen malý chlapec v ženském hluckém kroji v doprovodu krojovaných legrutů. Průvod je doplněn o několik stovek krojovaných občanů města, okolních obcí, zahraničních a domácích folklorních souborů.
Hudba
[editovat | editovat zdroj]S jízdou králů je také spojen každoroční festival dechových hudeb (pořádán vždy v sobotu v prvním týdnu v červenci) a folklorní festival (pořádán vždy v neděli). v Hluku také působí řada dalších kapel či cimbálových muzik. Mezi nejznámější patří DH Šarovec a DH Kosenka. Dále pak CM Babica, CM Ženičky, CM Šefranica.
Soubory a spolky
[editovat | editovat zdroj]V Hluku působí široké spektrum souborů, spolků, kroužků a dalších zájmových oblastí. Mezi ně kapely a cimbálové muziky patří také folklorní soubory pracující buďto při Základní škole Hluk nebo pracující za podpory města Hluk. Jmenovitě to jsou: ženský pěvecký sbor Ženičky, Mužský pěvecký sbor, Folklorní soubor Okluky, Folklorní soubor Dolňácko a dále pak dětské folklorní soubory od nejmenších to jsou DFS Košuláčci, DFS Žarůžek, DFS Hluboček. Dětské soubory pracují při ZŠ Hluk.
Esperanto
[editovat | editovat zdroj]V roce 1933 byl v Hluku založen klub esperantistů (součást Svazu československých esperantistů), jehož členové udržovali korespondenční kontakty s mluvčími esperanta v mnoha zemích světa a pozvali do Hluku několik významných cestovatelů, kteří přednášeli v esperantu s tlumočením do češtiny před místním publikem (Henrik Seppik přednášel o Laponsku, Erika Seppiková o Estonsku, Joseph R. Scherer z USA o cestě po Přední Indii, černoch Kola Ajayi o Africe). Každoročně se také konaly večírky s bohatým česko-esperantským programem a v roce 1937 byla sehrána divadelní hra Jízdní hlídka s legionářskou tematikou od Františka Langera v esperantském překladu Kavaleria patrolo.[8][9][10]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Tvrz Hluk
- Kostel svatého Vavřince postavený v letech 1735–1740
- Boží muka Pod Babíma horama
- Fara
- Kino Hluk (1927–2017)
- Památkové domky v Klebetově
- Přírodní památka Okluky
- Přírodní rezervace Kobylí hlava
- Přírodní památka Pod Husí horou
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Antonín Zelnitius (1876–1957), učitel a archeolog
- František Hořínek (1887–1977), učitel, kronikář, napsal knihu Slovácké městečko Hluk
- Jan Konstantin Kessler (1892–1943), československý legionář, plukovník zdravotnické služby (generál zdravotnické služby in memoriam), překladatel, člen Ústředního vedení Obrany národa, popravený nacisty
- Jan Smital (1896–1955), malíř
- František Kožík (1909–1997), spisovatel; ve svém díle Na dolinách svítá popisuje tvrz Hluk, na kterou umístil fiktivní postavu hejtmana Šarovce
- Käthe Odwody (1901–1943), rakouská odbojářka
- Dominik Černý (1903–1973), malíř malující hlucké kroje a Hluk
- František Omelka (1904–1960), prozaik, esperantista, učitel
- Marie Lekešová (* 1935), kuchařka a folkloristka
- Stanislav Vavřínek (* 1972), dirigent[11]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Nádvoří tvrze
Náměstí Komenského
Kostel svatého Vavřince
Památkově chráněné domky v ulici Rajčovna
Památkově chráněné domky v Hluku
Věž kostela svatého Vavřince
Bývalé hlucké kino (od roku 2017 ZUŠ Hluk)
Základní umělecká škola Hluk
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. S. 264.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Hluk [online]. 1998-11-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ OMELKA, František. Esperanto v Hluku. Moravskoslovenské pomezí. 1938, roč. 3, čís. 6 (Hlucké číslo), s. 7.
- ↑ PLAČKOVÁ, Marie. Esperanto v Hluku. Hlucké noviny. 2007, čís. 2, s. 16–17. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Gallery: Spolek Hluckých esperantistů[nedostupný zdroj]
- ↑ Český hudební slovník. slovnik.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2024-07-11]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Břečka, Jan et al. Hluk : dějiny města. Redakce Jiří Mitáček. 1. vyd. Hluk: Město Hluk, 2011. 735 s. ISBN 978-80-254-9705-0. 1500 výtisků.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hluk na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Hluk ve Wikislovníku- Oficiální stránky
- Hluk v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- O historii Hluku
- Základní škola
