Žítková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Žítková
Rozptýlené chalupy na Žítkové
Rozptýlené chalupy na Žítkové
Znak obce ŽítkováVlajka obce Žítková
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0722 592871
Pověřená obec Bojkovice
Obec s rozšířenou působností Uherský Brod
Okres (LAU 1) Uherské Hradiště (CZ0722)
Kraj (NUTS 3) Zlínský (CZ072)
Historická země Morava + Slovensko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 173 (2020)[1]
Rozloha 6,80 km²
Katastrální území Žítková
Nadmořská výška 590 m n. m.
PSČ 687 74
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Žítková 50
68774 Starý Hrozenkov
ou@zitkova.cz
Starostka Šárka Šusteková
Oficiální web: www.zitkova.cz
Úřední web: www.zitkova.cz
Žítková
Žítková
Další údaje
Kód části obce 197246
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žítková je rozlehlá kopaničářská obec v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, etnografický subregion Moravské Kopanice. V obci žije 173[1] obyvatel. Žítková je součástí správního obvodu pověřeného obecního úřadu Bojkovice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Žítková vznikla kolonizací koncem 17. a počátkem 18. století na území poznamenaném nájezdy Tatarů, Turků a Kuruců v 16. a 17. století. Jak zaznamenává 4. kniha urbární, v roce 1731 sem přicházejí noví usedlíci, což však nevylučuje, že osídlení tohoto území může pocházet i ze starších dob. Mezi tradiční suroviny a řemesla, které usedlíci pěstovali, dále zpracovávali či provozovali, patří včelařství, chov valašského dobytka (ovcí), sbírání a sušení hub, zpracovávání kmínu, sběr šípků a lískových oříšků, vytrhávání husího peří a pěstování konopí, které museli dále příst či jinak zpracovávat. Konopí a husí peří museli zdejší usedlíci každý rok odvádět podle váhy na světlovské panství. V oblasti zvané Hutě stávala sklárna zničená v 18. století.

Roku 1807 v důsledku napoleonských válek byla uvalena na Moravské Kopanice kuriózní máselná daň, proti níž se tehdejší vedení kopaničářských obecních komunit náležitě bránilo a dne 28. 9. 1807 byl poslán nesouhlasný dopis s touto daní za sídla Hrozenkov, Žítková, Vyškovec a Vápenice.[2] Jistou míru samostatnosti kolonie Žítková z této doby lze také odvodit např. z dopisu pudmistra hrozenkovského pudmistru žitkovskému ohledně pastvy, který se ovšem žítkovjanům nelíbil a ohradili se proti němu, díky čemuž Hrozenkov tento spor u vrchnosti částečně prohrál.

Specifický vývoj osídlení, geografická i kulturní izolace v podmínkách feudálního útlaku, trvajícího až do posledních let 19. století, i tvrdé přírodní podmínky omezily působení vlivů pokročilejších sousedních oblastí a přispívaly k vytvoření izolované etnografické oblasti, v níž hlavní vývojovou silou byla tradice; tak se vytvořila švorcová ves s plužinou scelených úseků[3] – Žítková. První škola byla na Žítkové postavena v roce 1854. Nové zděné školy na horní a dolní Žítkové byly postaveny začátkem 20. století. V horní části obce se škola postavila v roce 1913 a v dolní části již v roce 1909.

Při soupisu obyvatelstva dne 15. října 1915 bylo na Žítkové zjištěno 895 lidí, což je o 196 více než ve Starém Hrozenkově. Významným mezníkem pro obec se stal 15. červen 1919. Tohoto data se Žítková osamostatňuje od Starého Hrozenkova a stává se samostatnou obcí. Také katastru Žítkové se k 25. červenci 1997 dotkla úprava státní hranice se Slovenskem.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Žítkové.
  • Kaple Panny Marie Kopanické
  • Šance – umístění obranných opevnění Hrozenkovského průsmyku lze dodnes nelézt asi 1,5 km jihovýchodně od obce Starý Hrozenkov a 2 km východně od centra kopaničářské obce Žítková. Z pohledu dnešní mezinárodní silnice E50 ve směru od Uherského Brodu do Trenčína se jedná o levý svah údolí Drietomice, jimž komunikace prochází. Opevnění, neboli šance, začíná na levém svahu údolí asi 100 metrů od silnice v těsné blízkosti státní hranice a táhne se asi 1 km po celém svahu kopce, jenž je místními nazýván Bedové. V dnešní době je celá lokalita zarostlá mladým smrkovým lesem, který značně znemožňuje orientaci v terénu. I přes to jsou zde viditelně zachovány obrysy bývalých šancí, které zde sehrávaly důležitou úlohu při obraně Moravy nejen v 17. století, ale i později například v prusko-rakouské válce roku 1866. 
  • Zajímavostí je, že se historické území obce Žítková v podstatě rozkládá v pěti katastrálních územích (Žítková, Pitín, Krhov, St. Hrozenkov a Horná Súča) a ve dvou státech (ČR a SR), což je pravděpodobně rekord.[zdroj?]

Galerie[editovat | editovat zdroj]


Literatura[editovat | editovat zdroj]

O Žítkové, nebo na Žítkové se odehrává děj knih Gabra a Málinka v čarovné zemi, Želary, faktografické knihy Jiřího Jilíka Žítkovské bohyně a Žítkovské čarování, a další publikace jazykovědné i poezie. Na tuto oblast odkazuje Kateřina Tučková ve své knize Žítkovské bohyně.

Film[editovat | editovat zdroj]

Na Žítkové se natáčelo rodinné drama režiséra Otakara Koska Už se nebojím (1984)[4][5] a drama Karla Kachyni Škaredá dědina (1975)[6].

Společenský život[editovat | editovat zdroj]

Samospráva obce od roku 2016 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Pamětní kniha obce Starý Hrozenkov - svazek 1. Uherské Hradiště: Státní okresní archiv Uherské Hradiště 
  3. MUZEJNÍ A VLASTIVĚDNÁ SPOLEČNOST V BRNĚ. Uherskohradišťsko. 1. vydání. vyd. Brno: Vlastivěda moravská, 1982. 59-172-80. 
  4. Už se nebojím v Česko-Slovenské filmové databázi
  5. https://www.filmovamista.cz/1130-Uz-se-nebojim
  6. Škaredá dědina] v Česko-Slovenské filmové databázi
  7. https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10154062353820661&id=224337820660

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]