Kateřina Tučková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mgr. Kateřina Tučková, Ph.D.
Kateřina Tučková.JPG
Narození 31. října 1980 (38 let)
Brno
Povolání spisovatelka a kurátorka sbírky
Alma mater Masarykova univerzita
Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše 14
Témata Art curator
Významná díla Vyhnání Gerty Schnirch
Žítkovské bohyně
Ocenění Cena Josefa Škvoreckého (2010)
Magnesia Litera 2010 (2010)
Cena Josefa Škvoreckého (2012)
Česká kniha (2013)
Magnesia Litera 2013 (2013)
… více na Wikidatech
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kateřina Tučková (* 31. října 1980 Brno) je česká spisovatelka, historička umění, kurátorka a programová ředitelka festivalu Meeting Brno.

Život[editovat | editovat zdroj]

Kateřina Tučková žila do šesti let věku v Moutnici, dětství poté prožila v Kuřimi[1]. Když žila v oblasti brněnské ulice Cejl, jenž bývá nazývána brněnským Bronxem kvůli nynejší početné romské komunitě, pátrání po historii této části města ji přivedlo k námětu jejího prvního románu Vyhnání Gerty Schnirch.[1] V květnu roku 1945 odtamtud byly vyhnány německé rodiny a zařazeny do takzvaného brněnského pochodu smrti.[2] Osobně se zúčastnila vzpomínkového pochodu za tyto vyhnance a uvedla, že jí toto sžití pomáhá v autorské tvorbě.[3]

Pochází ze čtyř sester.[1] Když byla ještě dítětem, její otec spáchal sebevraždu.[1] Po maturitě na Gymnáziu v Brně vystudovala dějiny umění a český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.[4]

Nikdy jsem o ní neslyšela, evidentně to nikoho moc nezajímalo, tak jsem si říkala, čím to je, jestli jde o politický kontext, nebo výtvarníci v ní shromáždění nezasluhovali pozornost.

— Kateřina Tučková o své disertaci a Skupině RADAR[5]

Doktorská studia na Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze absolvovala v roce 2014 obhajobou disertační práce Skupina Radar.[6] Jako motivaci k studiu uvedla, že se profesionálně věnuje současnému umění i období po roce 1945, kde ji zajímá „doba temna“ 50. let. Na konci té doby někteří členové Skupiny 42 založili skupinu Radar.[5]

Jako kurátorka vedla Kateřina Tučková brněnskou galerii ARSkontakt[7] zaměřenou na nejmladší generaci umělců (2004 – 2006) a každoročně pořádala celostátní konfrontaci mladých malířů spojenou s Cenou ARSkontakt (2004 – 2011). Od roku 2010 je kurátorkou Výstavní síně Chrudim[8] a spolupracuje s řadou dalších soukromých i veřejných galerií.

V roce 2015 byla hostem 16. ročníku Měsíce autorského čtení.

V roce 2015 se stala jednou z tváří Jsme v tom společně, kampaně iniciativy HateFree Culture.[9][10][11][12]

Je také iniciátorkou a spoluorganizátorkou multižánrového festivalu Meeting Brno.[13] Festival se koná každoročně na konci května a nabízí platformu pro setkání zástupců různých názorů, kultur a náboženství. Jeho program sestává z diskusních fór s inspirativními hosty a množství uměleckých vystoupení, která rozvíjejí hlavní festivalové téma.

Kateřina Tučková je vdaná za Roberta Héderváriho. Žije v Praze a v Brně.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Kateřina Tučková v roce 2013

Beletrie[editovat | editovat zdroj]

Vyhnání Gerty Schnirch[editovat | editovat zdroj]

Do povědomí veřejnosti vstoupila svou druhou knihou, románem Vyhnání Gerty Schnirch, který vydalo nakladatelství Host v roce 2009. V románu v němž zpracovala osud německé dívky vyhnané v květnu 1945 ze svého domova v tzv. „Brněnském pochodu smrti“. Kniha byla nominována na Cenu Jiřího Ortena a Cenu Josefa Škvoreckého. Nakonec získala čtenářskou cenu Magnesia Litera za rok 2010. Od října 2014 uvádí adaptaci románu brněnské HaDivadlo, režiséra Mariána Amslera.[14] Audioknihu vydalo nakladatelství OneHotBook.

Žítkovské bohyně[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Žítkovské bohyně (kniha).

V knize Žítkovské bohyně, vydané poprvé nakladatelstvím Host v roce 2012, se znovu zaměřila na českou historii, když v ní zachytila příběh výjimečného rodu léčitelek z oblasti Bílých Karpat, tzv. bohyň, někdy také nazývano čarodejnic. Tento rod přežil čarodějnické procesy v 17. století, útlak církví a soudy během 19. století i dobu protektorátní totality, ale nakonec byl zdevastován komunistickým režimem. Za román získala řadu cen, například Cenu Josefa Škvoreckého a Magnesia Litera.

Román vyšel v říjnu 2012 v nakladatelství OneHotBook i jako audiokniha a jeho divadelní adaptaci v režii Doda Gombára hraje od roku 2014 Městské divadlo Zlín.[15] Kniha se překládá do 13 jazyků. V roce 2014 vyšla v ukrajinštině v nakladatelství Komora v Kyjevě, také v makedonštině v Skopije[16] a v polštině v nakladatelství Aféra. Románu Žítkovské bohyně, který vyšel v březnu 2012, se do července 2013 prodalo 50 000 výtisků bez započítání elektronické verze. Filmová práva zakoupila společnost Bionaut.

Fabrika[editovat | editovat zdroj]

Kniha popisuje příběh Johanna Heinricha Offermanna, jednoho z nejvýznamnějších textilních baronů. V příběhu je barvitě popsána i rodinná historie rodu Offermannů a odráží se zde i celá 250 let trvající minulost moravského Manchesteru. Publikace vyšla u příležitosti výstavy Brno – moravský Manchester, uspořádané v letech 2014 a 2015 v Moravské galerii v Brně. Vydalo nakladatelství Host, 2014.

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

Vitka[editovat | editovat zdroj]

Divadelní hra popisuje osud brněnské hudební skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové, která se dokázala prosadit v oboru, který byl ve své době vyhrazen pouze mužům. Byla nejen milenkou, ale také tvůrčí partnerkou Bohuslava Martinů. Vdala se za spisovatele Jiřího Muchy. Divadelní hra je doprovázena skladbami Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Scénář vyšel i v knižní podobě. Vydalo nakladatelství Host v roce 2018.

Další dílo[editovat | editovat zdroj]

Své romány píše v průměru tři roky, o tématu si dělá rozsáhlé rešerše.[1] Nyní chystá román o internaci řeholnic za komunismu.[17]

Ze slovenštiny přeložila v roce 2015 román Veroniky Šikulové Místa v síti.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Seznam děl[editovat | editovat zdroj]

Beletrie[editovat | editovat zdroj]

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • Vitka – vyšlo i knižně, Host 2018

Spoluautorství[editovat | editovat zdroj]

  • TUČKOVÁ Kateřina, HÉDERVÁRI Robert. Můj otec Kamil Lhoták. Praha: Vltavín, 2008. ISBN 978-80-86587-30-1 (beletrizovaný životopis malíře Kamila Lhotáka napsaný spolu s jeho synem, Kamilem Lhotákem ml.)
  • POLLACK Martin, TUČKOVÁ Kateřina, KRATOCHVÍL Jiří, FILIP Ota. Brněnský pochod smrti. 2012. ISBN 978-80-7443-044-2 (sborník o vyhnání brněnských Němců)
  • KOLEČEK Michal: Na hraně příběhu – Sochy v ulicích. Libreto TUČKOVÁ Kateřina. Brno: Dům umění, 2013. ISBN 978-80-7414-652-7 (čtrnáct příběhů lemujících místní dějiny dvacátého století)
  • TUČKOVÁ Kateřina, BŘEZINOVÁ Andrea, ZAPLETAL Tomáš. Fabrika. Brno : Host, 2014. ISBN 978-80-7491-479-9 (příběh textilních baronů z moravského Manchesteru, novela doprovázející výstavní projekt „Brno – moravský Manchester“ v Moravské galerii v Brně)

Odborná literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Michael Rittstein – Práce na papíře, 2005
  • Nová trpělivost: Hranice ustupují, 2007
  • Jaroslav Valečka, Praha 2007
  • Radim Malát, 2007
  • Slovem i obrazem, 2008
  • Ohlédnutí za dílem Dobroslava Folla, 2008
  • Normální malba, 2009
  • Věra Sládková, prozaické dílo, 2009 (studie díla Věry Sládkové)
  • TRANSFER, 2008
  • Katalogy výstav Výstavní síně Chrudim (2010 – dosud)
  • STUCK!!, 2014
  • Bezelstně provokativní umění Aleny Kupčíkové, 2015

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e HLOUŠKOVÁ, Lenka. Spisovatelka Kateřina Tučková: Zlomily to bohyně. Novinky.cz [online]. 2015-03-29 [cit. 2015-08-14]. Dostupné online. 
  2. http://www.katerina-tuckova.cz/zivotopis.html
  3. a b http://ona.idnes.cz/katerina-tuckova-rozhovor-d0u-/spolecnost.aspx?c=A130806_224224_spolecnost_haa
  4. diplomová práce: Johann Georg Gutwein, autor tompe l´oeil, 2006
  5. a b http://www.xantypa.cz/archiv/cislo-7-8-14/2505-3/spisovatelka-a-kunsthistoricka-katerina-tuckova
  6. Kateřina Tučková, Skupina RADAR/ The RADAR Group, doktorská disertační práce, UDU, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2014, dostupné online
  7. Galerie ARSkontakt
  8. Výstavní síň Chrudim
  9. http://www.hatefree.cz/blo/aktuality/1210-jsme-v-tom-spolecne
  10. http://www.lupa.cz/clanky/postrilet-utopit-zakopat-kampan-se-zamerila-na-nenavist-v-online-diskusich/
  11. http://booom.tiscali.cz/proc-ma-martin-rota-berle-rozhovor-pro-booom_cz-266172
  12. http://www.romea.cz/en/news/czech/czech-republic-new-campaign-combats-hate-online
  13. KUČERA, Štěpán; VLASÁK, Zbyněk. Lidé se tady nechtějí o nic dělit, říká Kateřina Tučková, která spolupořádá festival Meeting Brno. Novinky.cz [online]. 2016-05-20 [cit. 2016-05-22]. Dostupné online. 
  14. Trailer představení Vyhnání Gerty Schnirch
  15. Trailer k představení Žítkovské bohyně
  16. [ http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=002680758&local_base=NKC ]
  17. aktualne.tv Tučková: O internaci řeholnic za komunismu
  18. SLAVNOSTNÍ PŘEDÁNÍ CEN ÚSTR ZA SVOBODU, DEMOKRACII A LIDSKÁ PRÁVA 2017

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 2, s. 1538, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Valentina Kaptayn: Zwischen Tabu und Trauma. Kateřina Tučkovás Roman‚ Vyhnání Gerty Schnirch‘ im Kontext der tschechischen Literatur über die Vertreibung der Deutschen. ibdem, Stuttgart 2013, ISBN 978-3-8382-0482-6.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]