Kateřina Tučková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Mgr. Kateřina Tučková, Ph.D.
Kateřina Tučková.JPG
Narození 31. října 1980 (37 let)
Brno
Povolání spisovatelka a kurátorka sbírky
Alma mater Masarykova univerzita
Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše 14
Témata Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ11751155
Významná díla Vyhnání Gerty Schnirch
Žítkovské bohyně
Ocenění Cena Josefa Škvoreckého (2010)
Magnesia Litera 2010 (2010)
Cena Josefa Škvoreckého (2012)
Česká kniha (2013)
Magnesia Litera 2013 (2013)
… více na Wikidatech
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kateřina Tučková (* 31. října 1980 Brno) je česká spisovatelka, historička umění, kurátorka a programová ředitelka festivalu Meeting Brno.

Život[editovat | editovat zdroj]

Kateřina Tučková žila do šesti let věku v Moutnici, dětství poté prožila v Kuřimi[1]. Když žila v oblasti brněnské ulice Cejl, jenž bývá nazývána brněnským Bronxem kvůli nynejší početné romské komunitě, pátrání po historii této části města ji přivedlo k námětu jejího prvního románu Vyhnání Gerty Schnirch.[1] V květnu roku 1945 odtamtud byly vyhnány německé rodiny a zařazeny do takzvaného brněnského pochodu smrti.[2] Osobně se zúčastnila vzpomínkového pochodu za tyto vyhnance a uvedla, že jí toto sžití pomáhá v autorské tvorbě.[3]

Pochází ze čtyř sester.[1] Když byla ještě dítětem, její otec spáchal sebevraždu.[1] Po maturitě na Gymnáziu v Brně vystudovala dějiny umění a český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.[4]

Nikdy jsem o ní neslyšela, evidentně to nikoho moc nezajímalo, tak jsem si říkala, čím to je, jestli jde o politický kontext, nebo výtvarníci v ní shromáždění nezasluhovali pozornost.

— Kateřina Tučková a své disertaci o Skupině RADAR[5]

Doktorská studia na Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze absolvovala v roce 2014 obhajobou disertační práce Skupina Radar.[6] Jako motivaci k studiu uvedla, že se profesionálně věnuje současnému umění i období po roce 1945, kde ji zajímá „doba temna“ 50. let. Na konci té doby někteří členové Skupiny 42 založili skupinu Radar.[5]

Jako kurátorka vedla Kateřina Tučková brněnskou galerii ARSkontakt[7] zaměřenou na nejmladší generaci umělců (2004 – 2006) a každoročně pořádala celostátní konfrontaci mladých malířů spojenou s Cenou ARSkontakt (2004 – 2011). Od roku 2010 je kurátorkou Výstavní síně Chrudim[8] a spolupracuje s řadou dalších soukromých i veřejných galerií.

V roce 2015 byla hostem 16. ročníku Měsíce autorského čtení.

V roce 2015 se stala jednou z tváří Jsme v tom společně, kampaně iniciativy HateFree Culture.[9][10][11][12]

Je také iniciátorkou a spoluorganizátorkou multižánrového festivalu Meeting Brno.[13] Festival se koná každoročně na konci května a nabízí platformu pro setkání zástupců různých názorů, kultur a náboženství. Jeho program sestává z diskusních fór s inspirativními hosty a množství uměleckých vystoupení, která rozvíjejí hlavní festivalové téma.

Kateřina Tučková je vdaná za Roberta Héderváriho. Žije v Praze a v Brně.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Kateřina Tučková v roce 2013

Beletrie[editovat | editovat zdroj]

Vyhnání Gerty Schnirch[editovat | editovat zdroj]

Do povědomí veřejnosti vstoupila svou druhou knihou, románem Vyhnání Gerty Schnirch, který vydalo nakladatelství Host v roce 2009. V románu v němž zpracovala osud německé dívky vyhnané v květnu 1945 ze svého domova v tzv. „Brněnském pochodu smrti“. Kniha byla nominována na Cenu Jiřího Ortena a Cenu Josefa Škvoreckého. Nakonec získala čtenářskou cenu Magnesia Litera za rok 2010. Od října 2014 uvádí adaptaci románu brněnské HaDivadlo, režiséra Mariána Amslera.[14] Audioknihu vydalo nakladatelství OneHotBook.

Žítkovské bohyně[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Žítkovské bohyně (kniha).

V knize Žítkovské bohyně, vydané poprvé nakladatelstvím Host v roce 2012, se znovu zaměřila na českou historii, když v ní zachytila příběh výjimečného rodu léčitelek z oblasti Bílých Karpat, tzv. bohyň, někdy také nazývano čarodejnic. Tento rod přežil čarodějnické procesy v 17. století, útlak církví a soudy během 19. století i dobu protektorátní totality, ale nakonec byl zdevastován komunistickým režimem. Za román získala řadu cen, například Cenu Josefa Škvoreckého a Magnesia Litera.

Román vyšel v říjnu 2012 v nakladatelství OneHotBook i jako audiokniha a jeho divadelní adaptaci v režii Doda Gombára hraje od roku 2014 Městské divadlo Zlín.[15] Kniha se překládá do 13 jazyků. V roce 2014 vyšla v ukrajinštině v nakladatelství Komora v Kyjevě, také v makedonštině v Skopije[16] a v polštině v nakladatelství Aféra. Románu Žítkovské bohyně, který vyšel v březnu 2012, se do července 2013 prodalo 50 000 výtisků bez započítání elektronické verze. Filmová práva zakoupila společnost Bionaut.

Fabrika[editovat | editovat zdroj]

Kniha popisuje příběh Johanna Heinricha Offermanna, jednoho z nejvýznamnějších textilních baronů. V příběhu je barvitě popsána i rodinná historie rodu Offermannů a odráží se zde i celá 250 let trvající minulost moravského Manchesteru. Publikace vyšla u příležitosti výstavy Brno – moravský Manchester, uspořádané v letech 2014 a 2015 v Moravské galerii v Brně. Vydalo nakladatelství Host, 2014.

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

Vitka[editovat | editovat zdroj]

Divadelní hra popisuje osud brněnské hudební skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové, která se dokázala prosadit v oboru, který byl ve své době vyhrazen pouze mužům. Byla nejen milenkou, ale také tvůrčí partnerkou Bohuslava Martinů. Vdala se za spisovatele Jiřího Muchy. Divadelní hra je doprovázena skladbami Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Scénář vyšel i v knižní podobě. Vydalo nakladatelství Host v roce 2018.

Další dílo[editovat | editovat zdroj]

Své romány píše v průměru tři roky, o tématu si dělá rozsáhlé rešerše.[1] Nyní chystá román o internaci řeholnic za komunismu.[17]

Ze slovenštiny přeložila v roce 2015 román Veroniky Šikulové Místa v síti.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Seznam děl[editovat | editovat zdroj]

Beletrie[editovat | editovat zdroj]

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • Vitka – vyšlo i knižně, Host 2018

Spoluautorství[editovat | editovat zdroj]

  • TUČKOVÁ Kateřina, HÉDERVÁRI Robert. Můj otec Kamil Lhoták. Praha: Vltavín, 2008. ISBN 978-80-86587-30-1 (beletrizovaný životopis malíře Kamila Lhotáka napsaný spolu s jeho synem, Kamilem Lhotákem ml.)
  • POLLACK Martin, TUČKOVÁ Kateřina, KRATOCHVÍL Jiří, FILIP Ota. Brněnský pochod smrti. 2012. ISBN 978-80-7443-044-2 (sborník o vyhnání brněnských Němců)
  • KOLEČEK Michal: Na hraně příběhu – Sochy v ulicích. Libreto TUČKOVÁ Kateřina. Brno: Dům umění, 2013. ISBN 978-80-7414-652-7 (čtrnáct příběhů lemujících místní dějiny dvacátého století)
  • TUČKOVÁ Kateřina, BŘEZINOVÁ Andrea, ZAPLETAL Tomáš. Fabrika. Brno : Host, 2014. ISBN 978-80-7491-479-9 (příběh textilních baronů z moravského Manchesteru, novela doprovázející výstavní projekt „Brno – moravský Manchester“ v Moravské galerii v Brně)

Odborná literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Michael Rittstein – Práce na papíře, 2005
  • Nová trpělivost: Hranice ustupují, 2007
  • Jaroslav Valečka, Praha 2007
  • Radim Malát, 2007
  • Slovem i obrazem, 2008
  • Ohlédnutí za dílem Dobroslava Folla, 2008
  • Normální malba, 2009
  • Věra Sládková, prozaické dílo, 2009 (studie díla Věry Sládkové)
  • TRANSFER, 2008
  • Katalogy výstav Výstavní síně Chrudim (2010 – dosud)
  • STUCK!!, 2014
  • Bezelstně provokativní umění Aleny Kupčíkové, 2015

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e HLOUŠKOVÁ, Lenka. Spisovatelka Kateřina Tučková: Zlomily to bohyně. Novinky.cz [online]. 2015-03-29 [cit. 2015-08-14]. Dostupné online. 
  2. http://www.katerina-tuckova.cz/zivotopis.html
  3. a b http://ona.idnes.cz/katerina-tuckova-rozhovor-d0u-/spolecnost.aspx?c=A130806_224224_spolecnost_haa
  4. diplomová práce: Johann Georg Gutwein, autor tompe l´oeil, 2006
  5. a b http://www.xantypa.cz/archiv/cislo-7-8-14/2505-3/spisovatelka-a-kunsthistoricka-katerina-tuckova
  6. Kateřina Tučková, Skupina RADAR/ The RADAR Group, doktorská disertační práce, UDU, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2014, dostupné online
  7. Galerie ARSkontakt
  8. Výstavní síň Chrudim
  9. http://www.hatefree.cz/blo/aktuality/1210-jsme-v-tom-spolecne
  10. http://www.lupa.cz/clanky/postrilet-utopit-zakopat-kampan-se-zamerila-na-nenavist-v-online-diskusich/
  11. http://booom.tiscali.cz/proc-ma-martin-rota-berle-rozhovor-pro-booom_cz-266172
  12. http://www.romea.cz/en/news/czech/czech-republic-new-campaign-combats-hate-online
  13. KUČERA, Štěpán; VLASÁK, Zbyněk. Lidé se tady nechtějí o nic dělit, říká Kateřina Tučková, která spolupořádá festival Meeting Brno. Novinky.cz [online]. 2016-05-20 [cit. 2016-05-22]. Dostupné online. 
  14. Trailer představení Vyhnání Gerty Schnirch
  15. Trailer k představení Žítkovské bohyně
  16. [ http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=002680758&local_base=NKC ]
  17. aktualne.tv Tučková: O internaci řeholnic za komunismu
  18. SLAVNOSTNÍ PŘEDÁNÍ CEN ÚSTR ZA SVOBODU, DEMOKRACII A LIDSKÁ PRÁVA 2017

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 2, s. 1538, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Valentina Kaptayn: Zwischen Tabu und Trauma. Kateřina Tučkovás Roman‚ Vyhnání Gerty Schnirch‘ im Kontext der tschechischen Literatur über die Vertreibung der Deutschen. ibdem, Stuttgart 2013, ISBN 978-3-8382-0482-6.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]