Ivan Diviš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ivan Diviš
Narození 18. září 1924
Praha
Úmrtí 7. dubna 1999 (ve věku 74 let)
Praha
Povolání spisovatel, básník a novinář
Alma mater Univerzita Karlova
Ocenění Medaile Za zásluhy
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob básníka Ivana Diviše na Břevnovském hřbitově v Praze. Náhrobní kámen vytvořil roku 2001 sochař Jan Koblasa

Ivan Diviš (18. září 1924 Praha7. dubna 1999 Praha) byl český básník a esejista. Je považován za jednoho z nejvýraznějších a nejoriginálnějších českých autorů 2. poloviny 20. století. Patří k básnické generaci, která začala psát za doby protektorátu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ivan Diviš se narodil 18. září 1924 v Praze do rodiny bankovního úředníka. V době 2. světové války studoval gymnázium. V období 1943–1946 se učil knihkupcem. Byl zadržen a vězněn gestapem. V letech 19451949 studoval filozofii a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zpočátku byl zaměstnán v knihkupectví a nakladatelství Václav Petr. Na začátku 50. let působil jako editor v redakci Rudého práva. Později v 50. letech pracoval jako soustružník. V 60. letech se stal redaktorem v nakladatelství Mladá fronta. V roce 1964 konvertoval ke katolictví.

V roce 1969 emigroval do západního Německa. Stal se spolupracovníkem Rádia Svobodná Evropa se sídlem v Mnichově. Po sametové revoluci se vrátil do vlasti, kde strávil celý zbytek života. Zemřel 7. dubna 1999 v Praze na následky pádu ze schodů ve vlastním domě.

Divišova poetika[editovat | editovat zdroj]

  • Rozzlobený kritik moderního světa, prázdnoty bytí a společenských mechanismů
  • Mnohoslovná, opak Skácela (úsporné, stručné), hodně veršů, tíhne k poemě, delší básně
  • Rétorická (jako Majakovskij – obrací se na čtenáře, zvolání), sarkastická, vulgární prvky, úmyslně krkolomná slovní spojení a věty, využívá neologismů (jako u Holana, Weinera, Chlebnikova)
  • Pozdním knihám vyčítána grafomanie, přílišná vulgarita

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Básnické sbírky[editovat | editovat zdroj]

  • Balada z regálu (1946, s Kamilem Bednářem)
  • První hudba bratřím (1947)
  • Uzlové písmo (1960)
  • Rozpleť si vlasy (1961)
  • Deník molekuly
  • Eliášův oheň
  • Morality
  • Chrlení krve (1964)
  • Umbriana (1965)
  • Průhledná hlava (1965)
  • V jazyku Dolor (1966)
  • Povíme si to! (1967)
  • Sursum (1967)
  • Thanatea (1968)
  • Noé vypouští krkavce (1975)
  • Přece jen (1977)
  • Křížatky (1978)
  • Průvan (1978)
  • Beránek na sněhu (1981)
  • Odchod z Čech (1981)
  • Žalmy (1986)
  • Obrať koně! (1988)
  • Moje oči musely vidět (1991)
  • Jedna loď (Laura Blair) (1994)
  • Tresty (1994)

Básničky pro děti[editovat | editovat zdroj]

  • Říkadla a kecadla, podtitul Pokusy pro děcka (2004, vydáno posmrtně)

Další díla[editovat | editovat zdroj]

  • Teorie spolehlivosti (část 1972, celé dílo 1994) – soubor deníkových záznamů, poznámek, reflexí a sebereflexí, náčrtů básní apod. od 60. let do doby vydání. Této knihy si velice vážil, v dopise Ladislavu Vereckému píše: "Máš Teorii spolehlivosti? Nemít ji znamená asi tolik, co nemít tramvajenku nebo stranickou legitimaci. Straníci jezdí zadarmiko a navíc od konduktérů vyžadují hlubosklon a příslušnou devótnost." [1]
  • Noc, nebudeš se bát
  • Papouščí město - záznamy snů z let 1905 - 1987

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ivan Diviš: Návrat do Čech. Dopisy z let 1990-1999. Torst 2013, s. 100.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHALOUPKA, Otakar. Příruční slovník české literatury od počátků do současnosti. 1. vyd. Brno: Centa, 2005. s. 150 – 152. ISBN 80-86785-03-3.
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 122.  
  • PROKOP, Vladimír. Přehled české literatury 20. století. 1. vyd. Sokolov: O.K.-Soft, 1998. s. 46. ISBN 80-238-2348-5.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A-J. Praha ; Litomyšl : Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 237.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 13. sešit : Dig-Doš. Praha : Libri, 2010. 216-338 s. ISBN 978-80-7277-416-6. S. 233-234.  
  • 14. 5. 1960 – Ivan Diviš začíná psát Teorii spolehlivosti. Týden. 9. květen 2005.  
  • ZIZLER, Jiří. Ivan Diviš - Výstup na horu poezie. Brno: Host, 2013. 262 s.  ISBN 978-80-7294-885-7.