Ústav pro studium totalitních režimů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ústav pro studium totalitních režimů
Logo USTR.png
Ústav pro studium totalitních režimů.jpg
ZkratkaÚSTR
Zakladatelstát (zřizovatel)
Vznik2007
Právní formaorganizační složka státu
Účelbádání v oblasti české historie
SídloÚstav pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, 130 00 Praha 3, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Úřední jazykčeština
Řediteldoc. PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D.
Předseda radyPhDr. Eduard Stehlík, Ph.D.
OceněníUmělecká cena města Plzně (2015)
Oficiální webwww.ustrcr.cz
Datová schránkadbzaa4r
IČO75112779 (VR)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je organizační složka České republiky určená k vědeckému zkoumání a objasňování éry obou totalitních režimů v Československu, komunismu a nacismu. Zpřístupnění archivů a dat by podle iniciátorů vzniku ústavu mělo zabránit zkreslování výkladu české historie.

Instituce byla ustavena k 1. srpnu 2007 zákonem č. 181/2007 Sb.,[1] který vymezuje její poslání a úkoly. Nejvyšším orgánem Ústavu je Rada ÚSTR, která se skládá ze sedmi členů volených Senátem Parlamentu České republiky na funkční období v trvání 5 let.

Vznik ústavu[editovat | editovat zdroj]

Ředitelem se 1. ledna 2008 stal žurnalista a historik Pavel Žáček. Za jeho vedení došlo k první krizi a z Ústavu odešlo několik mladých historiků (Tomáš Vilímek, Petr Blažek, Tomáš Bursík, Petr Koura, Prokop Tomek, Pavel Paleček, Pavlína Formánková ad.).[2] Rada ÚSTR vyhlásila výběrové řízení,[3] v němž Pavel Žáček svou pozici neobhájil. Do čela ÚSTR byl v únoru 2010 zvolen historik Jiří Pernes, jehož ovšem Rada ÚSTR 12. května 2010 odvolala a řízením Ústavu pověřila historika Zdeňka Hazdru. Z dalšího konkurzu v srpnu 2010 vítězně vzešel Daniel Herman,[4] který byl odvolán z funkce v dubnu 2013.[5] Řízením ÚSTR byla poté Radou pověřena bohemistka, polonistka a překladatelka Pavla Foglová[6] a v následném výběrovém řízení byl ředitelem zvolen historik Zdeněk Hazdra, který ústav řídil v letech 2014 až 2022.[7]

První předsedkyní Rady Ústavu pro studium totalitních režimů byla zvolena Naděžda Kavalírová, která v čase volby vedla Konfederaci politických vězňů. Místopředsedou se stal Ivan Dejmal;[8] po jeho úmrtí byla do Rady zvolena novinářka Petruška Šustrová, která vystřídala Kavalírovou v jejím čele v lednu 2013. Od října 2013 byla předsedkyní Rady archivářka Emílie Benešová. V prosinci 2017 se předsedou Rady stal historik Eduard Stehlík.

Ústav po několikaměsíční přípravné fázi začal řádně fungovat dne 1. února 2008. K činnosti ústavu byla zřízena též zvláštní podřízená instituce Archiv bezpečnostních složek,[9] který je správním úřadem a vlastní archiválie vzniklé činností StB.

Ústav vydává časopis Paměť a dějiny; Archiv bezpečnostních složek vydává sborník Securitas Imperii.

Ústav sídlí v Praze, v ulici Siwiecova, která byla z důvodu sídla této instituce přejmenována z původního názvu Havelkova; ten nesla po komunistickém funkcionáři Václavu Havelkovi.[10]

Kritika a spory[editovat | editovat zdroj]

Činnost ÚSTR je také předmětem kritiky, zejména s ohledem na okruh témat, kterými se instituce zabývá.[11] Podoba ústavu byla v roce 2013 označována jako antikomunistický pomník, který se ale nevěnoval systematickému vědeckému uchopení minulosti a role většinové společnosti v ní.[12] Ke kritice se přidal i Český svaz bojovníků za svobodu, který ÚSTR vytkl, že se v dostatečné míře nezabývala zkoumáním nacistické totality.[13] Již dříve byl z jejich strany vysloven požadavek, aby ÚSTR zveřejnil seznamy agentů gestapa, což se nestalo.[14]

V roce 2007 57 poslanců ČSSD a KSČM podalo k Ústavnímu soudu České republiky návrh na zrušení zákona podle něhož vznikl Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek.[15] Ústavní soud ČR návrh v březnu 2008 zamítl.[16]

Ústav provázejí také diskuse o tom, kdo ho má řídit. Mediální kritika dopadala jak na Pavla Žáčka, tak na Jiřího Pernese, Daniela Hermana, Pavlu Foglovou i Zdeňka Hazdru. Nejsilnější spory se po Pavlu Žáčkovi týkaly odvolání ředitele Daniela Hermana v dubnu 2013: zapojil se do nich také tehdejší premiér Petr Nečas (ODS).[17] Soudní spor Hermana proti Ústavu trval skoro 3 roky; Obvodní soud pro Prahu 3 v květnu 2014 nepravomocně rozhodl, že Herman byl odvolán protiprávně,[18] Městský soud v Praze v lednu 2015 naopak rozhodl, že Rada ÚSTR měla pravomoc Hermana odvolat.[19] Pravomocný rozsudek padl 26. dubna 2017, kdy Městský soud v Praze rozhodl, že samotné odvolání Hermana z funkce ředitele bylo sice právně v pořádku, ale následná výpověď je neplatná.[20] Nejvyšší soud na podzim 2018 posoudil i neplatnost výpovědi jako mylnou, výpověď z místa byla právně na místě. S ÚSTR se soudil také neúspěšný kandidát na ředitele Adrian Portmann, jeho dvousetstránkovou žalobu proti ÚSTR Obvodní soud pro Prahu 3 v srpnu 2015 zamítl v plném rozsahu.[21]

V závěru dubna 2022 rezignovalo všech 14 členů Vědecké rady, poradního orgánu ředitele, na protest proti jmenování Ladislava Kudrny ředitelem ústavu, když se odmítavě postavili k jím předložené koncepci a vyjádřili pochybnost nad jeho předpoklady pro profesionální práci historika, s odkazem i na kauzu domnělého plagiátorství.[22][23][24]

Vystoupení ÚSTRu z Platformy evropské paměti a svědomí[editovat | editovat zdroj]

Problémy měl ÚSTR s Platformou evropské paměti a svědomí[25]. Poprvé Platforma vyzvala nově jmenovanou ředitelku Ústavu Pavlu Foglovou, aby vysvětlila své podnikání z let 1994‐2000, během nichž se paní Foglová podle zpráv z tisku mohla dopustit praní špinavých peněz s částkou 20 miliónů Kč.[26] Dále Platforma žádala o informace kvůli pěti členům Vědecké rady ÚSTRu, jejichž část života byla poznamenána členstvím v KSČ a poté pozastavila ÚSTR členství. Platformu zajímalo, jestli se nejedná o bývalé placené funkcionáře. ÚSTR se ohradil proti právu takové věci zjišťovat, protože se nejedná o zaměstnance Ústavu a že Platforma prý nepostupovala podle platných stanov. A zareagoval vystoupením z Platformy.[27] Tehdejší předseda Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů Adrian Portmann z dobré vůle posbíral od těchto bývalých členů KSČ vyjádření, že tehdy nebyli placenými funkcionáři. Prozatímní ředitelka Pavla Foglová tyto kroky k opětovnému vstupu do Platformy neakceptovala.[28]

„Na druhou stranu tu je morální nárok, obzvláště obětí represí, kteří mají právo vědět, kdo pracuje na zhodnocování represivních režimů. Jako elegantní řešení může skutečně nastat čestné prohlášení dotčených, kde by navrch ještě mohli vysvětlit svoje životní pohnutky, které je vedly ke vstupu do KSČ a u některých k následné opozici vůči komunismu... Ale zpět do Čech. Nějaké čestné prohlášení a předstoupení před oběti represí je něco jako podaná ruka, na kterou se sluší reagovat nějakým pochopením a přijetím. V případě Pitharta by to počítám pomohlo zahladit stopy a pomoci vyrovnat se s minulostí včetně šrámů na duši, v případě Jana Rataje by mě samotného zajímalo, jak by se ke své minulosti v Ústavu marxismu-leninismu postavil čelem.”

—ÚSTR rok poté, pár postřehů, Luboš Rokos, 25. 4. 2014[29]

V létě 2017 byla zahájena rekonstrukce sídla ÚSTR v Siwiecově ulici, která měla být dokončena v květnu 2018. Rekonstrukce se však nezdařila a v roce 2019 se místo otevření opravené budovy plánovala demolice. Na základě trestního oznámení předsedy Rady Eduarda Stehlíka se případem začala zabývat Policie České republiky.[15] K listopadu 2021 bylo z budovy stále torzo a rekonstrukce nepokračovala. Profinancováno bylo přibližně 60 milionů korun a ministerstvo financí odmítalo poskytnout další částku.[30]

Ředitelé ústavu[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Osoba Funkční období
1. Pavel Žáček 1. ledna 2008 – 31. března 2010
2. Jiří Pernes 1. dubna 2010 – 12. května 2010
Zdeněk Hazdra
(prozatímní ředitel)
13. května 2010 – 15. srpna 2010
3. Daniel Herman 16. srpna 2010 – 10. dubna 2013
4. Pavla Foglová 11. dubna 2013 – 30. dubna 2014
5. Zdeněk Hazdra od 1. května 2014 – 30. dubna 2022
6. Ladislav Kudrna od 1. května 2022

Rada ústavu[editovat | editovat zdroj]

Předsedové Rady ústavu[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Osoba Funkční období
1. Naděžda Kavalírová 13. prosince 2007 – 5. prosince 2012
2. Petruška Šustrová 3. ledna 2013 – 30. října 2013
3. Emilie Benešová 31. října 2013 – 5. prosince 2017
4. Eduard Stehlík 20. prosince 2017 – 18. června 2019
od 29. července 2019

Členové Rady ústavu[editovat | editovat zdroj]

Zeleně jsou zvýrazněny osoby figurující v radě k 1. květnu 2022.[31][32]

Jméno Od Do Funkce Od Do
Bárta, ZdeněkZdeněk Bárta 20140319a19. března 2014 20190319a19. března 2019
Benda, PatrikPatrik Benda 20071205a5. prosince 2007 20121205a5. prosince 2012 místopředseda 20080214a14. února 2008 20121205a5. prosince 2012
Benešová, EmilieEmilie Benešová 20121205a5. prosince 2012 20171205a5. prosince 2017 předsedkyně 20131031a31. října 2013 20171205a5. prosince 2017
Bublan, FrantišekFrantišek Bublan 20190724a24. července 2019 20220430a30. dubna 2022
Bureš, JanJan Bureš 20130321a21. března 2013 20180321a21. března 2018
Čejka, ČestmírČestmír Čejka 20071205a5. prosince 2007 20121205a5. prosince 2012
Černý, KarelKarel Černý 20171206a6. prosince 2017 20220430a30. dubna 2022
Dejmal, IvanIvan Dejmal 20071205a5. prosince 2007 20080206a6. února 2008 místopředseda 20071213a13. prosince 2007 20080206a6. února 2008
Fiala, PetrPetr Fiala 20071205a5. prosince 2007 20120502a2. května 2012
Jelínek, LukášLukáš Jelínek 20121205a5. prosince 2012 20171205a5. prosince 2017 místopředseda 20130103a3. ledna 2013 20171205a5. prosince 2017
Junek, JiříJiří Junek 20171206a6. prosince 2017 místopředseda 20171220a20. prosince 2017
Kavalírová, NaděždaNaděžda Kavalírová 20071205a5. prosince 2007 20121205a5. prosince 2012 předsedkyně 20071213a13. prosince 2007 20121205a5. prosince 2012
20121205a5. prosince 2012 20170120a20. ledna 2017
Liška, JiříJiří Liška 20171206a6. prosince 2017
Palouš, MartinMartin Palouš 20180404a4. dubna 2018
Stehlík, EduardEduard Stehlík 20140618a18. června 2014 20190618a18. června 2019 předseda 20171220a20. prosince 2017 20190618a18. června 2019
20190724a24. července 2019 předseda 20190729a29. července 2019
Stehlík, MichalMichal Stehlík 20071205a5. prosince 2007 20121205a5. prosince 2012
Šustek, VojtěchVojtěch Šustek 20210428a28. dubna 2021
Šustrová, PetruškaPetruška Šustrová 20081030a30. října 2008 20131030a30. října 2013 předsedkyně 20130103a3. ledna 2013 20131030a30. října 2013
Uhl, MichalMichal Uhl 20121205a5. prosince 2012 20171205a5. prosince 2017
Zahradníček, JanJan Zahradníček 20080320a20. března 2008 20130320a20. března 2013

Podobné orgány v jiných zemích[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zákon č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů. 2007. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  2. ZÍDEK, Petr. Lidovky.cz [online]. Dostupné online. 
  3. ÚSTR [online]. Dostupné online. 
  4. Ústav pro studium totalitních režimů. Usnesení z 38. jednání Rady Ústavu pro studium totalitních režimů [online]. 2010-08-13 [cit. 2010-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-04. 
  5. Rada odvolala ředitele ÚSTR a hned zvolila šéfkou Foglovou | Domov. Lidovky.cz [online]. 2013-04-10 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  6. Pavla Foglová. Aktuálně.cz [online]. [cit. 2016-07-13]. Dostupné online. 
  7. Novým ředitelem ústavu pro studium totality se stal náměstek Hazdra [online]. iDNES.cz. Dostupné online. 
  8. Radu Ústavu pro studium totalitních režimů povede Kavalírová. iDNES.cz [online]. 2007-14-14 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  9. Archiv bezpečnostních složek
  10. Zveřejnění dokumentace procesu změny názvu ulice Havelkova - Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2016-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-11. 
  11. Demokratická levice, ÚSTR a co dál?. www.denikreferendum.cz [online]. [cit. 2013-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-03. 
  12. Proč je ÚSTR spíše hlasatelem dogmatu než vědeckou institucí | Téma. Lidovky.cz [online]. 2013-04-03 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  13. Odbojáři jdou proti ÚSTR: Ať bádá i o německé okupaci, nebo ho rovnou zrušte. parlamentnilisty.cz [online]. 2013-04-14 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  14. PhDr. Jiří Jaroš Nickelli - Konečně vydat seznamy gestapáků. Českénárodnílisty.cz [online]. [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  15. a b Otevřený dopis Senátu Parlamentu České republiky k volbě Františka Bublana do funkce člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Bubínek Revolveru [online]. 2019-07-19 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  16. N 56/48 SbNU 791 Ústav pro studium totalitních režimů - návrh na zrušení zákona č. 181/2007 Sb. [online]. Ústavní soud ČR, 2008-03-13 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  17. idnes.cz: Puč v ÚSTR má politrukům umést cestu do státní správy, řekl Nečas [online]. Dostupné online. 
  18. Odvolání Hermana z ÚSTR bylo protiprávní, rozhodl soud. Aktuálně.cz [online]. [cit. 2016-07-13]. Dostupné online. 
  19. Vyhazov nynějšího ministra Hermana z čela ÚSTR byl nezákonný. iDNES.cz [online]. 2017-04-26 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  20. Výjimka z nabídkové povinnosti zaměstnavatele dle § 73a zák. práce [online]. www.profipravo.cz, 2018-12-03 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  21. Soud odmítl zrušit výsledek loňského konkurzu na šéfa ÚSTR [online]. Aktualne.cz. Dostupné online. 
  22. Prohlášení Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů [PDF]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2022-03-02 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  23. Vědecká rada ÚSTR rezignuje, členové nesouhlasí s volbou nového ředitele. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-04-27 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  24. Nový šéf ÚSTR Kudrna odmítá, že jeho text je plagiát. Vědecká rada rezignuje. iDNES.cz [online]. 2022-04-27 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  25. WINKELMANN-HEYROVSKÁ, Neela. Platforma evropské paměti a svědomí, chronologie vzniku 2008–2011 [PDF]. ÚSTR [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  26. O P E N L E T T E R [To Pavla Foglová, Director] [online]. ÚSTR, 2014-04-14 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ÚSTR oficiálně vystoupil z Platformy evropské paměti a svědomí | Domov. Lidovky.cz [online]. 2014-02-26 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  28. Konflikt v ÚSTRu se zbytečně vyostřil, říká kandidát na ředitele Portmann | Domov. Lidovky.cz [online]. 2014-02-28 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  29. ROKOS, Luboš. Luboš Rokos: ÚSTR rok poté, pár postřehů [online]. Deník Referendum, 2014-04-25 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  30. Z budovy ÚSTR je torzo. Projekt rekontrukce měl chyby, potvrdilo ministerstvo. Další peníze dát nechce. ČT24 [online]. Česká televize, 2021-11-03 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  31. Rada ÚSTR [online]. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  32. Senát hladce potvrdil nominaci Stehlíka a Bublana do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-07-24 [cit. 2019-07-24]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Videozáznamy debat s pracovníky ÚSTR[editovat | editovat zdroj]