Ústav pro studium totalitních režimů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ústav pro studium totalitních režimů
Logo USTR.png
Zkratka ÚSTR
Zakladatel stát (zřizovatel)
Vznik 2007
Právní forma organizační složka státu
Účel bádání v oblasti české historie
Sídlo Ústav pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, 130 00 Praha 3, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Úřední jazyk čeština
Lídr Mgr. Zdeněk Hazdra, Ph. D.
Oficiální web www.ustrcr.cz
Poznámky aktivní účet na sociální síti Facebook
IČO 75112779 (VR)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je organizační složka České republiky určená k vědeckému zkoumání a objasňování éry obou totalitních režimů v Československu, komunismu a nacismu. Zpřístupnění archivů a dat by podle iniciátorů vzniku ústavu mělo zabránit zkreslování výkladu české historie.

Instituce byla ustavena k 1. srpnu 2007 zákonem č. 181/2007 Sb., který vymezuje její poslání a úkoly. Nejvyšším orgánem Ústavu je Rada ÚSTR, která se skládá ze sedmi členů volených Senátem Parlamentu České republiky na funkční období v trvání 5 let.

Vznik ústavu[editovat | editovat zdroj]

Ředitelem se 1. ledna 2008 stal žurnalista a historik Pavel Žáček. Za jeho vedení došlo k první krizi a z Ústavu odešlo několik mladých historiků (Tomáš Vilímek, Petr Blažek, Tomáš Bursík, Petr Koura, Prokop Tomek, Pavel Paleček, Pavlína Formánková ad.).[1] Rada ÚSTR vyhlásila výběrové řízení,[2] v němž Pavel Žáček svou pozici neobhájil. Do čela ÚSTR byl v únoru 2010 zvolen historik Jiří Pernes, jehož ovšem Rada ÚSTR 12. května 2010 odvolala a řízením Ústavu pověřila historika Zdeňka Hazdru. Z dalšího konkurzu v srpnu 2010 vítězně vzešel Daniel Herman,[3] který byl odvolán z funkce v dubnu 2013.[4] Řízením ÚSTR byla poté Radou pověřena bohemistka, polonistka a překladatelka Pavla Foglová[5] a v následném výběrovém řízení byl ředitelem zvolen historik Zdeněk Hazdra, který ÚSTR řídí od května 2014.[6]

První předsedkyní Rady Ústavu pro studium totalitních režimů byla zvolena Naděžda Kavalírová, která též vede Konfederaci politických vězňů. Místopředsedou se stal Ivan Dejmal;[7] po jeho úmrtí byla do Rady zvolena novinářka Petruška Šustrová, která vystřídala Kavalírovou v jejím čele v lednu 2013. Od října 2013 byla předsedkyní Rady ÚSTR archivářka Emílie Benešová. Od 20. prosince 2017 je předsedou Rady ÚSTR Eduard Stehlík.

Ústav po několikaměsíční přípravné fázi začal řádně fungovat dne 1. února 2008. K činnosti ústavu byla zřízena též zvláštní podřízená instituce Archiv bezpečnostních složek,[8] který je správním úřadem a vlastní archiválie vzniklé činností StB.

Ústav vydává časopis Paměť a dějiny; Archiv bezpečnostních složek vydává sborník Securitas Imperii.

Ústav sídlí v Praze, v ulici Siwiecova, která byla z důvodu sídla této instituce přejmenována z původního názvu Havelkova; ten nesla po komunistickém funkcionáři Václavu Havelkovi.[9]

Kritika a spory[editovat | editovat zdroj]

Činnost ÚSTR bývá často předmětem kritiky, zejména s ohledem na okruh témat, kterými se tato instituce zabývá.[10] Současná podoba ÚSTR bývá označována jako antikomunistický pomník, který se ale nevěnuje systematickému vědeckému uchopení minulosti a role většinové společnosti v ní.[11] Ke kritice se přidal i Český svaz bojovníků za svobodu, který ÚSTR vytýká, že se v dostatečné míře nezabývá zkoumáním nacistické totality.[12] Již dříve byl z jejich strany vysloven požadavek, aby ÚSTR zveřejnil seznamy agentů gestapa, což se nestalo.[13]

V roce 2007 57 poslanců ČSSD a KSČM podalo k Ústavnímu soudu České republiky návrh na zrušení zákona podle něhož vznikl Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek.[14] Ústavní soud ČR návrh v březnu 2008 zamítl.[15]

Ústav provázejí také diskuse o tom, kdo ho má řídit. Mediální kritika dopadala jak na Pavla Žáčka, tak na Jiřího Pernese, Daniela Hermana, Pavlu Foglovou i Zdeňka Hazdru. Nejsilnější spory se po Pavlu Žáčkovi týkaly odvolání ředitele Daniela Hermana v dubnu 2013: zapojil se do nich také tehdejší premiér Petr Nečas (ODS).[16] Soudní spor Hermana proti Ústavu trval skoro 3 roky; Obvodní soud pro Prahu 3 v květnu 2014 nepravomocně rozhodl, že Herman byl odvolán protiprávně,[17] Městský soud v Praze v lednu 2015 naopak rozhodl, že Rada ÚSTR měla pravomoc Hermana odvolat.[18] Pravomocný rozsudek padl 26. dubna 2017, kdy Městský soud v Praze rozhodl, že samotné odvolání Hermana z funkce ředitele bylo sice právně v pořádku, ale následná výpověď je neplatná (http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&id_category=11&id_article=261047&csum=1a1d6137). Nejvyšší soud na podzim 2018 posoudil i neplatnost výpovědi jako mylnou, výpověď z místa byla právně na místě. S ÚSTR se soudil také neúspěšný kandidát na ředitele Adrian Portmann, jeho dvousetstránkovou žalobu proti ÚSTR Obvodní soud pro Prahu 3 v srpnu 2015 zamítl v plném rozsahu.[19]

Vystoupení ÚSTRu z Platformy evropské paměti a svědomí[editovat | editovat zdroj]

Problémy měl ÚSTR s Platformou evropské paměti a svědomí[20]. Poprvé Platforma vyzvala nově jmenovanou ředitelku Ústavu Pavlu Foglovou, aby vysvětlila své podnikání z let 1994‐2000, během nichž se paní Foglová podle zpráv z tisku mohla dopustit praní špinavých peněz s částkou 20 miliónů Kč.[21] Dále Platforma žádala o informace kvůli pěti členům Vědecké rady ÚSTRu, jejichž část života byla poznamenána členstvím v KSČ a poté pozastavila ÚSTR členství. Platformu zajímalo, jestli se nejedná o bývalé placené funkcionáře. ÚSTR se ohradil proti právu takové věci zjišťovat, protože se nejedná o zaměstnance Ústavu a že Platforma prý nepostupovala podle platných stanov. A zareagoval vystoupením z Platformy.[22] Tehdejší předseda Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů Adrian Portmann z dobré vůle posbíral od těchto bývalých členů KSČ vyjádření, že tehdy nebyli placenými funkcionáři. Prozatímní ředitelka Pavla Foglová tyto kroky k opětovnému vstupu do Platformy neakceptovala.[23]

„Na druhou stranu tu je morální nárok, obzvláště obětí represí, kteří mají právo vědět, kdo pracuje na zhodnocování represivních režimů. Jako elegantní řešení může skutečně nastat čestné prohlášení dotčených, kde by navrch ještě mohli vysvětlit svoje životní pohnutky, které je vedly ke vstupu do KSČ a u některých k následné opozici vůči komunismu... Ale zpět do Čech. Nějaké čestné prohlášení a předstoupení před oběti represí je něco jako podaná ruka, na kterou se sluší reagovat nějakým pochopením a přijetím. V případě Pitharta by to počítám pomohlo zahladit stopy a pomoci vyrovnat se s minulostí včetně šrámů na duši, v případě Jana Rataje by mě samotného zajímalo, jak by se ke své minulosti v Ústavu marxismu-leninismu postavil čelem.”

—ÚSTR rok poté, pár postřehů, Luboš Rokos, 25. 4. 2014[24]

V létě 2017 byla zahájena rekonstrukce sídla ÚSTR v Siwiecově ulici, která měla být dokončena v květnu 2018. Rekonstrukce se však nezdařila a v roce 2019 se místo otevření opravené budovy plánuje demolice. Na základě trestního oznámení předsedy Rady ÚSTR Eduarda Stehlíka se případem zabývá Policie České republiky.[14]

Podobné orgány v jiných zemích[editovat | editovat zdroj]

Ředitelé ústavu[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Osoba Funkční období
1. Pavel Žáček 1. ledna 2008 - 31. března 2010
2. Jiří Pernes 1. dubna 2010 - 12. května 2010
3. Zdeněk Hazdra (prozatímní ředitel) 13. května 2010 - 15. srpna 2010
4. Daniel Herman 16. srpna 2010 - 10. dubna 2013
5. Pavla Foglová 11. dubna 2013 - 30. dubna 2014
6. Zdeněk Hazdra od 1. května 2014

Rada ústavu[editovat | editovat zdroj]

Předsedové Rady ústavu[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Osoba Funkční období
1. Naděžda Kavalírová 13. prosince 2007 - 5. prosince 2012
2. Petruška Šustrová 3. ledna 2013 - 30. října 2013
3. Emilie Benešová 31. října 2013 - 5. prosince 2017
4. Eduard Stehlík 20. prosince 2017 - 18. června 2019

Členové Rady ústavu[editovat | editovat zdroj]

Zeleně jsou zvýrazněny osoby figurující v aktuálním složení rady (k datu 24. července 2019).[25][26]

Jméno Od Do Funkce Od Do
Bárta, ZdeněkZdeněk Bárta 2014031919. března 2014 2019031919. března 2019
Benda, PatrikPatrik Benda 200712055. prosince 2007 201212055. prosince 2012 místopředseda 2008021414. února 2008 201212055. prosince 2012
Benešová, EmilieEmilie Benešová 201212055. prosince 2012 201712055. prosince 2017 předsedkyně 2013103131. října 2013 201712055. prosince 2017
Bublan, FrantišekFrantišek Bublan 2019072424. července 2019
Bureš, JanJan Bureš 2013032121. března 2013 2018032121. března 2018
Čejka, ČestmírČestmír Čejka 200712055. prosince 2007 201212055. prosince 2012
Černý, KarelKarel Černý 201712066. prosince 2017
Dejmal, IvanIvan Dejmal 200712055. prosince 2007 200802066. února 2008 místopředseda 2007121313. prosince 2007 200802066. února 2008
Fiala, PetrPetr Fiala 200712055. prosince 2007 201205022. května 2012
Jelínek, LukášLukáš Jelínek 201212055. prosince 2012 201712055. prosince 2017 místopředseda 201301033. ledna 2013 201712055. prosince 2017
Junek, JiříJiří Junek 201712066. prosince 2017 místopředseda 2017122020. prosince 2017
Kavalírová, NaděždaNaděžda Kavalírová 200712055. prosince 2007 201212055. prosince 2012 předsedkyně 2007121313. prosince 2007 201212055. prosince 2012
201212055. prosince 2012 2017012020. ledna 2017
Liška, JiříJiří Liška 201712066. prosince 2017
Palouš, MartinMartin Palouš 201804044. dubna 2018
Stehlík, EduardEduard Stehlík 2014061818. června 2014 2019061818. června 2019 předseda 2017122020. prosince 2017 2019061818. června 2019
2019072424. července 2019
Stehlík, MichalMichal Stehlík 200712055. prosince 2007 201212055. prosince 2012
Šustrová, PetruškaPetruška Šustrová 2008103030. října 2008 2013103030. října 2013 předsedkyně 201301033. ledna 2013 2013103030. října 2013
Uhl, MichalMichal Uhl 201212055. prosince 2012 201712055. prosince 2017
Zahradníček, JanJan Zahradníček 2008032020. března 2008 2013032020. března 2013

Videozáznamy debat s pracovníky ÚSTR[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ZÍDEK, Petr. Lidovky.cz [online]. Dostupné online. 
  2. ÚSTR [online]. Dostupné online. 
  3. Ústav pro studium totalitních režimů. Usnesení z 38. jednání Rady Ústavu pro studium totalitních režimů [online]. 2010-08-13 [cit. 2010-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-04. 
  4. http://www.lidovky.cz/rada-ustr-odvolala-reditele-hermana-odsouzenihodne-rika-necas-pb0-/zpravy-domov.aspx?c=A130410_150016_ln_domov_mct Rada odvolala ředitele ÚSTR. Jde o akci ČSSD a KSČM, brání se Herman Zdroj: http://www.lidovky.cz/rada-ustr-odvolala-reditele-hermana-odsouzenihodne-rika-necas-pb0-/zpravy-domov.aspx?c=A130410_150016_ln_domov_mct
  5. Pavla Foglová. Aktuálně.cz [online]. [cit. 2016-07-13]. Dostupné online. 
  6. idnes.cz: Novým ředitelem ústavu pro studium totality se stal náměstek Hazdra [online]. Dostupné online. 
  7. Radu Ústavu pro studium totalitních režimů povede Kavalírová (iDNES.cz, 14.12.2007)
  8. Archiv bezpečnostních složek
  9. Zveřejnění dokumentace procesu změny názvu ulice Havelkova - Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2016-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-11. 
  10. Demokratická levice, ÚSTR a co dál?
  11. Proč je ÚSTR spíše hlasatelem dogmatu než vědeckou institucí
  12. Odbojáři jdou proti ÚSTR: Ať bádá i o německé okupaci, nebo ho rovnou zrušte
  13. PhDr. Jiří Jaroš Nickelli - Konečně vydat seznamy gestapáků
  14. a b Otevřený dopis Senátu k volbě Františka Bublana do funkce člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, 19.7.2019
  15. Nález Ústavního soudu 160/2008 Sb.
  16. idnes.cz: Puč v ÚSTR má politrukům umést cestu do státní správy, řekl Nečas [online]. Dostupné online. 
  17. Odvolání Hermana z ÚSTR bylo protiprávní, rozhodl soud. Aktuálně.cz [online]. [cit. 2016-07-13]. Dostupné online. 
  18. Vyhazov nynějšího ministra Hermana z čela ÚSTR byl nezákonný, iDnes.cz, 26. 4. 2017
  19. Aktualne.cz: Soud odmítl zrušit výsledek loňského konkurzu na šéfa ÚSTR [online]. Dostupné online. 
  20. Neela Winkelmann-Heyrovská: Platforma evropské paměti a svědomí, chronologie vzniku 2008–2011
  21. Otevřený dopis Platformy Evropské paměti ředitelce ÚSTR
  22. ÚSTR oficiálně vystoupil z Platformy evropské paměti a svědomí, Lidové noviny, 26. Února 2014
  23. Konflikt v ÚSTRu se zbytečně vyostřil, říká kandidát na ředitele Portmann, Lidové noviny, 28. Února 2014
  24. ÚSTR rok poté, pár postřehů, Deník Referendum, Luboš Rokos komentuje zvolení nového ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů a vývoj kolem Ústavu v posledním roce.
  25. Rada ÚSTR [online]. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2019-07-11]. Dostupné online. 
  26. Senát hladce potvrdil nominaci Stehlíka a Bublana do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. iROZHLAS.cz [online]. 2019-07-24 [cit. 2019-07-24]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]