Michal Stehlík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.

Michal Stehlík při diskuzi na knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě v roce 2016

Předseda Rady Českého rozhlasu
Ve funkci:
14. května 2014 – 25. listopadu 2015
Předchůdce Tomáš Ratiborský
Nástupce Petr Šafařík

Člen Rady Českého rozhlasu
(v letech 2012–2014 také místopředseda rady)
Ve funkci:
8. června 2011 – 8. června 2017

Děkan Filozofické fakulty
Univerzity Karlovy v Praze
Ve funkci:
1. února 2006 – 31. ledna 2014
Předchůdce Jaroslav Vacek
Nástupce Mirjam Friedová

Zastupitel města Dačice
Ve funkci:
11. října 2014 – 8. září 2017
Ve funkci:
2004 – 2008
Stranická příslušnost
Členství KDU-ČSL (do 2006)
Nestraník
v zastupitelstvu za KDU-ČSL (od 2014)
do Senátu za KDU-ČSL (2016)

Narození 13. dubna 1976 (41 let)
Třebíč
Československo Československo
Choť ženatý
Děti šest dětí
Alma mater Univerzita Karlova v Praze
Masarykova univerzita
Univerzita Palackého v OL
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michal Stehlík (* 13. dubna 1976 Třebíč) je český historik a slovakista, působící na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde byl v letech 20062014 děkanem. Zabývá se především českými dějinami 20. století. V květnu 2014 byl zvolen předsedou Rady Českého rozhlasu, na funkci rezignoval 25. listopadu 2015. Je náměstkem ředitele Národního muzea.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

V roce 1994 maturoval na Gymnáziu v Dačicích. Magisterské studium absolvoval na Filozofické fakultě UK v Praze v oboru historie – slovakistika, kde také v roce 2005 získal titul Ph.D. z oboru české dějiny. V roce 2010 se z českých dějin habilitoval na docenta na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Pracovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Michal Stehlík začínal v Dačicích, kde byl členem zastupitelstva a pracoval v Městském muzeu a galerii. V letech 2001–2002 působil v referátu centrální evidence sbírek Ministerstva kultury ČR. V roce 2002 nastoupil do Národního muzea, kde v dalším roce povýšil na náměstka generálního ředitele Michala Lukeše. V roce 2005 byl Akademickým senátem Filozofické fakulty UK zvolen děkanem fakulty. Ve funkci byl v listopadu 2009 potvrzen i na další čtyři roky.

Podílel se na celé řadě festivalových, výstavních i vzdělávacích projektů. V roce 1999 založil o.s. Krasohled, které pořádá mj. Dačické barokní dny. V roce 2003 v Dačicích prosadil umístění pamětní desky obětem holocaustu a v roce 2014 se podílel na umístění pamětní desky politickému vězni JUDr. Valenovi také v Dačicích. Koordinoval také první a druhou Pražskou muzejní noc v letech 2004 a 2005. Mezi významné kurátorské počiny patří mj. tyto výstavy: „FOTBAL 1934–2004. 70 let od římského finále“, „Svobodně! 60 let vysílání Rádia Svobodná Evropa“ či „Zničené kostely severních Čech 1945–1989“. V roce 2009 byl na české straně hlavním kurátorem Dolnorakouské zemské výstavy ve spolupráci s rakouskými historiky. Nejnověji byl hlavním kurátorem stálých expozic Muzea Vysočiny Třebíč na třebíčském zámku, které byly otevřeny v listopadu 2013, a rok předtím také dětského muzea „Cesty časem“ také v Třebíči. V letech 2014-2015 spolupracoval též autorsky s Národním technickým muzeem na vytvoření Centra stavitelského dědictví v Plasích. V roce 2017 je hlavním autorem výstavy Fenomén Masaryk v Národním muzeu.

Působil ako člen několika správních a dozorčích rad, byl členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů a Vědecké rady Masarykovy univerzity. Místopředsednickou funkci zastával do roku 2017 ve Správní radě Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. 14. května 2014 byl zvolen jako jediný kandidát předsedou Rady Českého rozhlasu,[1] jejímž členem byl od června 2011.[2] Ve funkci předsedy rady skončil v listopadu 2015. Od 1. června 2014 je znovu náměstkem generálního ředitele Národního muzea. V březnu 2017 se rozhodl obhajovat post člena Rady Českého rozhlasu[3], jelikož v červnu 2017 mu skončilo funkční období. V prvním kole volby sice neuspěl, ale postoupil do kola druhého.[4] V něm však nakonec zvolen nebyl.[5]

Z pozice děkana Filozofické fakulty 25. října 2013 neuspěl ve volbě rektora Univerzity Karlovy v Praze, když novou hlavou univerzity byl zvolen profesor Tomáš Zima.[6] Na Filosofické fakultě UK pokračuje ve výuce soudobých dějin, věnuje se aktuálně např. biografii spisovatele Františka Kožíka či přípravě publikace o roce 1937.

Politické angažmá[editovat | editovat zdroj]

Michal Stehlík byl jako zastupitel města Dačice členem KDU-ČSL. Kvůli zvolení děkanem však své členství ve straně roku 2006 pozastavil. Zastupitelem města Dačic byl jako nestraník za KDU-ČSL znovu od komunálních voleb 2014[7] do září 2017, kdy rezignoval.

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 kandidoval jako nestraník za KDU-ČSL v obvodu č. 52 – Jihlava.[8] Se ziskem 16,20 % hlasů postoupil z druhého místa do druhého kola, v němž prohrál poměrem hlasů 46,62 % : 53,37 % s kandidátem ODS, SNK-ED, SsČR a STO Milošem Vystrčilem. Senátorem se tak nestal.[9][10]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Michal Stehlík je ženatý, má 6 dětí.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Návrat paměti krajiny Staré Město pod Landštejnem, Staré Město pod Landštejnem 2000.
  • Zapomenutý všední den – 20. století v zrcadle středoevropského regionu/Vergessene Lebenswelt – Verschwundener Alltag. Das 20. Jahrhundert im Spiegel einer mitteleuropäischen Region (ed. společně s N. Perzim), Pomezí/Waidhofen 2001.
  • Židé na Dačicku a Slavonicku 1670–1948, Dačice 2002.
  • Dějiny Dačic (kapitoly IX–XV), Dačice 2002.
  • KSČ proti katolické církvi. Dačický okres 1948–1960, Dačice 2004.
  • Fotbal! 1934–2004. Cesty úspěchů a proher, Národní muzeum, Praha 2004 (společně s A. Ročkem a V. Scheinostem).
  • Telč – město příběhů (společně s J. Jabulkou), Telč 2005.
  • Dačicko, Slavonicko, Telčsko, Vlastivěda moravská – edice Vysočina, kapitola Vývoj v období let 1914-1960, Brno 2005.
  • Český Rudolec v bouřlivém půlstoletí 1918–1960, Dačice 2007.
  • Naše osmičky. Československé dějiny 20. století v osmičkových předělech, Praha 2008 (společně s M. Junkem a M. Lukešem).
  • Slavonické dvacáté století 1900–1960, Dačice 2008.
  • Österreich. Tschechien. Geteilt. Getrennt. Vereint. Niederösterreichische Landesausstellung 2009/Česko. Rakousko. Rozděleni. Odloučeni. Spojeni. Dolnorakouská zemská výstava 2009 (ed. KARNER, S., STEHLÍK, M.), Schallaburg 2009.
  • Češi a Slováci 1882–1914. Nezřetelnost společné cesty, Togga, Praha 2009.
  • Století. Obrazy dvacátého věku, Praha 2011.
  • Tváře undergroundu, Radioservis, Praha 2012 (společně. s I. Denčevovou a F. Stárkem).
  • Národnostní politika v Československu 1918–1938. Od státu národního ke státu národnostnímu, Praha 2012 (společně s A. Tóthem a L. Novotným).
  • Danica Valenová: Nic nedává, kdo nedá sám sebe. Deník 1945–1960, Praha 2012 (edice deníku společně s L. Stehlíkovou).
  • Kreiského éra v Rakousku a období normalizace v ČSSR (eds. Sprengnagel, G., Stehlík, M.), Praha 2013.
  • Anna Maria Waldstein-Wartenberg: Když byla Třebíč ještě Valdštejnská. Vzpomínky Starorakušanky 1938–1960, Třebíč 2014 (edice pamětí společně s K. Chundelovou).
  • Fenomén Karel Kryl, Radioservis, Praha 2014 (společně s I. Denčevovou a kol.).
  • Slovensko, země probuzená. 1918–1938, Academia, Praha 2015.
  • Rozděleni železnou oponou, Radioservis, Praha 2015 (společně s I. Denčevovou a kol.).
  • Babické vraždy 1951, Academia, Praha 2016.
  • Pohádky pro Norberta, Krasohled, Dačice 2016.
  • Rozdělený svět? Češi a Evropa mezi svobodou a totalitou, Radioservis, 2016 (ed. společně s P. Hlaváčkem).
  • Fenomén Masaryk (eds. společně s K. Heroldovou, M. Běličovou), Národní muzeum, Praha 2017.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Předsedou Rady Českého rozhlasu Michal Stehlík, na funkci byl jediným kandidátem. Digizone [online]. 2014-05-14. Dostupné online.  
  2. Rada Českého rozhlasu : doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D. [online]. Český rozhlas, [2014]. Dostupné online.  
  3. Do Rady ČT a ČRo kandidují Jandák nebo Balvín. Mediaguru.cz [online]. 2013-03-20 [cit. 2013-03-30]. Dostupné online.  
  4. Exministr Jandák bude dohlížet na Český rozhlas, v politice končí. Martin Doktor zasedne v Radě ČT. Aktuálně.cz [online]. 2017-06-07 [cit. 2017-06-14]. Dostupné online.  
  5. Místo v Radě ČT obhájil Kühn, končí Závozda. MediaGuru.cz [online]. 2017-06-28 [cit. 2017-06-28]. Dostupné online.  
  6. Novým rektorem Univerzity Karlovy bude Tomáš Zima. ČT24 [online]. 2013-10-25 [cit. 2013-10-25]. Dostupné online.  
  7. Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Jihočeský kraj, Okres: Jindřichův Hradec, Obec: Dačice, Kandidátní listina: Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. [online]. Český statistický úřad, 2014, [cit. 2016-02-04]. Dostupné online.  
  8. KDU-ČSL představila svých prvních devět kandidátů do Senátu. Deník Referendum [online]. 2016-02-03 [cit. 2016-04-08]. Dostupné online.  
  9. Výsledky voleb v obvodě Jihlava [online]. Český statistický úřad, 2016, [cit. 2016-10-13]. Dostupné online.  
  10. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 7.10. – 8.10.2016, Výsledky hlasování, Obvod: 52 – Jihlava [online]. Český statistický úřad, 2016, [cit. 2016-10-16]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]