Michal Lukeš

PhDr. Michal Lukeš, Ph.D.
PhDr. Michal Lukeš, Ph.D. (2021)
Narození	30. dubna 1975 (50 let) Praha
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	manažer a historik
Zaměstnavatel	Národní muzeum (od 2002)
Ocenění	Řád bílého dvojkříže 2. stupeň medaile Za zásluhy 1. stupeň (2019)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michal Lukeš (* 30. dubna 1975) je český manažer, dlouholetý generální ředitel Národního muzea v Praze. Je vystudovaný historik a slovakista, na post v čele největšího českého muzea nastoupil roku 2002 ve věku 26 let.

Život

Po absolvování gymnázia pokračoval obory historie a slovakistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Těžištěm jeho zájmu se staly moderní české a slovenské dějiny. Moderním českým dějinám se na FF UK věnoval i během postgraduálního studia.

Do Národního muzea nastoupil v roce 1993. Až do roku 1997 pracoval jako dokumentátor Oddělení novodobých českých dějin. V letech 1998–2001 byl náměstkem ředitele Divadla Bez zábradlí.

Roku 2002, když mu bylo 26 let, ho ministr kultury Pavel Dostál jmenoval ředitelem muzea.

V roce 2017 prosadil přes odpor některých politických stran a organizací odvážnou koncepci Panteonu Národního muzea a uvedl, že je čas na návrat k jeho původní koncepci a napravení tendenčních změn prosazených za komunistů.^{[chybí zdroj]}

Působení v čele Národního muzea

• Ve funkci ředitele Národního muzea osvědčil smysl pro humor a recesi. V rozhovoru pro ČTK z 11. 6. 2017 uvedl, že z panteonu Národního muzea by měly „odejít" busty Julia Fučíka a Fráni Šrámka. Když proti tomu některé organizace protestovaly, sdělil Lukeš veřejnosti, že šlo o „historický chyták". Busty Julia Fučíka a Zdeňka Nejedlého totiž byly odstraněny z panteonu již v roce 1991 a busta Fráni Šrámka v něm nikdy nebyla.
• Prosadil a během 42 měsíců zajistil opravu budovy Národního muzea a její propojení s budovou bývalého Federálního shromáždění, nyní Novou budovou Národního muzea. Vznikl tak rozsáhlý muzejní komplex v centru Prahy. Budova byla otevřena u příležitosti oslav 100. výročí od vzniku Československa 28. října 2018.
• 29. dubna 2019 mu slovenský prezident Andrej Kiska udělil nejvyšší slovenské vyznamenání pro cizince – Řád bílého dvojkříže II. stupně.
• V srpnu 2019 prohlásil, že si přeje účast egyptského prezidenta Abd al-Fattáha as-Sísího na zahájení unikátní výstavy Sluneční králové věnované světovým úspěchům českých egyptologů. Prezident as-Sísí je známý už delší dobu ve světě kvůli krutosti a velkému počtu obětí v represi politických odpůrců.
• 28. října 2019 mu prezident Miloš Zeman udělil státní vyznamenání České republiky – Medaile Za zásluhy I. třídy
• 31. srpna 2020 se Národnímu muzeu pod jeho vedením podařilo veřejnosti otevřít Výstavu Sluneční králové i přes koronavirovou situaci v Praze a ve světě. Stala se tak jednou z nejvýznamnějších zahraničních výstav uspořádanou v Národním muzeu a jedinou světovou výstavou, kterou se v Evropě na sklonku léta 2020 podařilo přes nebezpečí nákazy covid-19 realizovat.
• V době epidemie nemoci covid-19 se jím řízené Národní muzeum rozhodlo investovat především do nových technologií, tvorby nových moderních expozic a do nového stylu komunikace s návštěvníkem. Díky této strategii se v letech 2021–2022 Národnímu muzeu podařilo otevřít nové moderní expozice s názvy Dějiny 20. století, Dějiny, Zázraky evoluce a Okna do pravěku.
• Pod jeho vedením se Národní muzeum zásadně modernizovalo: došlo k otevření nových moderních expozic, k nasazení digitálních technologií a k výraznému nárůstu návštěvnosti. V roce 2024 navštívilo všechny objekty muzea více než 1 233 360 návštěvníků, což je o 88 000 více než v roce 2023. Podle České televize patří Národní muzeum po své rekonstrukci a modernizaci k nejvýznamnějším muzejním institucím ve střední Evropě.
• Stojí za řadou velkých mezinárodních výstavních projektů, mezi něž patří rozsáhlá česko-bavorská zemská výstava „Baroko v Bavorsku a v Čechách“ (2023–2024), která do Prahy přivezla mimořádné barokní památky z významných českých a bavorských sbírek. Pod jeho vedením vznikla také mezinárodní výstava „100 pokladů a 100 příběhů“, připravená ve spolupráci s National Palace Museum v Tchaj-peji, která do Prahy přivezla 131 unikátních artefaktů z císařských sbírek dynastií Ming a Čching. K významným projektům patřila také mezinárodní výstava „Čingischán“ (2025), která představila rozsáhlý soubor exponátů zapůjčených z mongolských institucí.
• Za jeden z nejvýraznějších mezinárodních úspěchů Národního muzea v době Lukešova působení je považováno vyjednání a mimořádné vystavení originálních fosilií Lucy a Selam (Australopithecus afarensis) v roce 2025. Tyto ikonické paleoantropologické nálezy jen výjimečně opouštějí Etiopii; v Evropě byly vystaveny vůbec poprvé a společně byly mimo Etiopii zapůjčeny poprvé v historii.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Michal Lukeš na Wikimedia Commons
• Osoba Michal Lukeš ve Wikicitátech
• Michal Lukeš na stránce Národního muzea

Autoritní data	AbARTP: 96672 Biblio: 09836701-792f-4643-94b1-a17d97d6936a NKC: jo2002109959 GND: 1051683688 ISNI: 0000 0000 5602 0941 LCCN: no2016113167 SUDOC: 193289245 VIAF: 84139486 WorldCat Entities: E39PBJfcJWgwgFmQPxwCDYQyVC

Portály: Česko | Lidé